PP Břestecká skála

Foto © Z. Podešva

PP Břestecká skála (4. 10. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Břestecká skála představuje členité pískovcové skály ukryté v lesním porostu. Nachází se v Jankovické vrchovině v centrální části Chřibů na jihozápadním hřbetu a úbočí kóty Komínek (455,8 m) nad údolím Zlechovského (Břesteckého) potoka v nadmořské výšce 275 až 385 m, asi 1,5 km severozápadně od obce Břestek. Katastrální území Břestek. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 7/2002 ze dne 20. května 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2156. Kategorie IUCN: nezadaná. Celková výměra: 4,10 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Významný geomorfologický útvar s reliktním výskytem borovice lesní a původní karpatská ostřicová dubohabřina.

Foto © Z. Podešva  

Mrazový srub v PP Břestecká skála (3. 10. 2002)

Geologie, půdní poměry: Břestecká skála leží v horní části strukturního hřbetu tvořeného lukovskými vrstvami (paleocenní stáří) svrchní části soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Dominantní horninou flyšových vrstev jsou hrubozrnné pískovce s polohami slepenců. Hřbet protažený zhruba ve směru jihozápad – severovýchod přechází v horní části ve výrazný pískovcový hřeben s mrazovým srubem a strukturním svahem. Zde jsou situovány také nejzajímavější skalní útvary, které se člení na tři části pojmenované Hlavní kámen, Plotna a Východní věžka. Při horním okraji rezervace se nachází také drobná puklinová jeskyně. Na kamenitých až hlinito-kamenitých svahových sedimentech se vyvinula kambizem typická.

Foto © Z. Podešva

Malá puklinová jeskyně na okraji PP Břestecká skála

Květena: Lesní porosty pod skalami představují karpatskou ostřicovou dubohabřinu asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře převažuje dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), méně častý je buk lesní (Fagus silvatica) a bříza bělokorá (Betula pendula). V bylinném patře se vyskytuje např.ostřice chlupatá (Carex pilosa), srha hajní (Dactylis polygama), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), kostřava tenkolistá (Festuca tenuifolia),  zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), svízel vonný Galium odoratum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), kručinka barvířská (Genista tinctoria), hrachor černý (Lathyrus niger), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a rozrazil lékařský (Veronica officinalis).
Botanicky zajímavější je vrcholová skalnatá část území, kde se nacházejí reliktní bory s dominantní borovicí lesní (Pinus silvestris) a příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) i dubu zimního (Quercus petraea), ojediněle i dříny (Cornus mas). Na výchozech skal roste např. česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), janovec metlatý (Cytisus scoparius), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), silenka nicí (Silene nutans), smolnička obecná (Lychnis viscaria), šťovík menší (Rumex acetosella), osladič obecný (Polypodium vulgare), ojediněle i křivatec (Gagea sp.) aj.

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. V chráněném území žijí běžné druhy lesní fauny typické pro oblast Chřibů. Ze zvláště chráněných druhů ptáků byl pozorován např. lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Z brouků je zajímavý výskyt roháče obecného (Lucanus cervus) a kovaříka Limonius poneli.

Lesnictví: Převážnou část území tvoří lesní porost karpatské ostřicová dubohabřiny s bylinným patrem částečně ochuzeným o charakteristické druhy, s dominancí strdivky jednokvěté (Melica uniflora) a lipnice hajní (Poa nemoralis). 

Management, ohrožení: V lesních porostech je možné hospodařit skupinově výběrným způsobem s následnou podporou přirozené obnovy. Porosty reliktních borovic a dřínů je třeba ponechat zcela bez zásahů. Území je přístupné po značené turistické stezce, odbočka místního značení vede až ke skalám, které jsou často využívány horolezci (popsáno přes 30 tras). Dochází tady ke střetu zájmů mezi ochranou přírody a sportovními i turistickými aktivitami. Přímo pod skalami uprostřed chráněného území se nachází nelegální tábořiště. Především spodní část území kolem značené stezky je zatížena zvýšeným turickým ruchem, dochází přitom k poškozování porostů a erozi vyšlapáváním nových stezek. V roce 2009 byla v tomto úseku obnovena a protierozně zajištěna původní lesní cesta. Nedaleko přírodní památky v údolí Zlechovského potoka je restaurace „Pod Skalou“, která slouží jako jeden z výchozích bodů do této části Chřibů na významném rozcestí turistickách stezek.  

Historie: V okolí se nacházejí stopy po prehistorickém osídlení z období staršího i mladšího neolitu.

Natura 2000: Přírodní památka  Břestecká skála je součástí  území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.  

Foto © Z. Podešva

Dubohabřina ve spodní části PP Břestecká skála (3. 10. 2002)


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Břestecká skála. - Depon. in KrÚ Zlínského kraje, AOPK ČR.

Hartl, P., Kubíček, P. (1991): Mikrotvary zvětrávání pískovců na Břestecké skále. Sbor. Čes. georg. Společ.; svazek: 96; sešit:4; s. 256-258.

Krupičková (2001): Návrh na vyhlášení přírodní památky Břestecká skalka. Uherské Hradiště.

Kohoutová (2000): Ochrana geologických lokalit na okrese Uherské Hradiště. Brno.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


Aktualizováno 21. 2. 2011  Přírodní park Chřiby Úvodní stránka Zpět