Přírodní památka Břestecká skála

Přírodní památka Břestecká skála (4. 10. 2004), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Břestecká skála (4. 10. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Břestecká skála představuje členité pískovcové skály ukryté v lesním porostu. Nachází se v Jankovické vrchovině v centrální části Chřibů na jihozápadním hřbetu a úbočí kóty Komínek (455,8 m n. m.) nad údolím Zlechovského (Břesteckého) potoka v nadmořské výšce 275 až 385 m, asi 1,5 km severozápadně od obce Břestek. Katastrální území Břestek. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 7/2002 ze dne 20. května 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2156. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra: 4,10 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Významný geomorfologický útvar s reliktním výskytem borovice lesní a původní karpatská ostřicová dubohabřina.

PP Břestecká skála (4. 10. 2004), foto © Z. Podešva   Mrazový srub v PP Břestecká skála (4. 10. 2004)

PP Břestecká skála (4. 10. 2004)

 

Mrazový srub (4. 10. 2004)

Dubohabřina v přírodní památce Břestecká skála (29. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Dubohabřina v přírodní památce Břestecká skála (29. 4. 2005)

Geologie, půdní poměry: Břestecká skála leží v horní části strukturního hřbetu tvořeného lukovskými vrstvami (paleogén – paleocén) svrchní části soláňského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Dominantní horninou flyšových vrstev jsou odolné hrubozrnné pískovce s polohami slepenců. Hřbet protažený zhruba ve směru jihozápad – severovýchod přechází v horní části ve výrazný pískovcový hřbet s mrazovým srubem a strukturním svahem. Zde jsou situovány také nejzajímavější skalní útvary, které se člení na tři části pojmenované Hlavní kámen, Plotna a Východní věžka. Při horním okraji rezervace se nachází také drobná puklinová jeskyně . Především ve spodní části území se nacházejí méně odolné horniny ráztockých vrstev soláňského souvrství, vsetínských vrstev zlínského souvrství a belovežského souvrství. Na kamenitých až hlinito-kamenitých svahových sedimentech se vyvinula kambizem typická.

PP Břestecká skála (4. 10. 2004), foto © Z. Podešva   PP Břestecká skála (4. 10. 2004), foto © Z. Podešva

PP Břestecká skála (4. 10. 2004)

 

PP Břestecká skála (4. 10. 2004)

Flóra a vegetace: Lesní porosty pod skalami představují západokarpatskou ostřicovou dubohabřinu asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře převažuje dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), méně častý je buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula) a lípa srdčitá (Tilia cordata), přimíšený je jilm horský (Ulmus glabra), jeřáb břek (Sorbus torminalis) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V bohatě vyvinutém bylinném patře dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), kterou doprovází srha hajní (Dactylis polygama), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), kostřava tenkolistá (Festuca filiformis), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), svízel vonný Galium odoratum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), kručinka barvířská (Genista tinctoria), hrachor černý (Lathyrus niger), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).

Křivatec luční (Gagea pratensis), PP Břestecká skála (7. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Křivatec luční (Gagea pratensis), PP Břestecká skála (7. 4. 2005)

Řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), foto © Z. Podešva   Řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa)

Řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa),
PP Břestecká skála (7. 4. 2005)

 

Řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa),
PP Břestecká skála (7. 4. 2005)

Botanicky zajímavější je vrcholová skalnatá část území, kde se nacházejí reliktní bory s dominantní borovicí lesní (Pinus silvestris) a příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a dubu zimního (Quercus petraea), ojediněle i dřínu (Cornus mas). Na výchozech skal roste např. česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), rozchodník křovištní (Hylotelephium jullianum), janovec metlatý (Cytisus scoparius), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), silenka nicí (Silene nutans), smolnička obecná (Lychnis viscaria), šťovík menší (Rumex acetosella), osladič obecný (Polypodium vulgare) a sleziník severní (Asplenium septentrionale), na plošince nad skalami i křivatec luční (Gagea pratensis).

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. V chráněném území žijí běžné druhy lesní fauny typické pro oblast Chřibů. Ze zvláště chráněných druhů ptáků byl pozorován např. lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Z brouků je zajímavý výskyt roháče obecného (Lucanus cervus) a kovaříka Limonius poneli.

Dubohabřina pařezinového původu ve spodní části PP Břestecká skála (4. 10. 2004), foto © Z. Podešva

Dubohabřina pařezinového původu ve spodní části PP Břestecká skála (4. 10. 2004)

Lesnictví: Převážnou část území tvoří lesní porost karpatské ostřicové dubohabřiny (částečně pařezinového původu) s bylinným patrem poněkud ochuzeným o charakteristické druhy, s dominancí ostřice chlupaté (Carex pilosa), strdivky jednokvěté (Melica uniflora) a lipnice hajní (Poa nemoralis). 

Management, ohrožení: V lesních porostech je možné hospodařit skupinově výběrným způsobem s následnou podporou přirozené obnovy. Porosty reliktních borovic a dřínů je třeba ponechat zcela bez zásahů. Území je přístupné po značené turistické stezce, odbočka místního značení vede až ke skalám, které jsou často využívány horolezci (popsáno přes 30 tras). Dochází tady ke střetu zájmů mezi ochranou přírody a sportovními i turistickými aktivitami. Přímo pod skalami uprostřed chráněného území se nachází nelegální tábořiště. Především spodní část území kolem značené stezky je zatížena zvýšeným turistickým ruchem, dochází přitom k poškozování porostů a erozi vyšlapáváním nových stezek. V roce 2009 byla v tomto úseku obnovena a protierozně zajištěna původní lesní cesta. Nedaleko přírodní památky v údolí Zlechovského potoka se nachází u rozcestí turistických stezek restaurace „Pod Skalou“, která slouží jako jeden z výchozích bodů do této části Chřibů.   

Přírodní památka Břestecká skála (29. 4. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Břestecká skála (29. 4. 2005)

Historie: V okolí se nacházejí stopy po prehistorickém osídlení z období staršího i mladšího neolitu.

Natura 2000: Přírodní památka Břestecká skála je součástí  Evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.  

Přírodní památka Břestecká skála (4. 10. 2004), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Břestecká skála (4. 10. 2004)


Bibliografie:

Hartl, P., Kubíček, P. (1991): Mikrotvary zvětrávání pískovců na Břestecké skále. Sbor. Čes. georg. Společ.; svazek: 96; sešit 4; s. 256-258.

Krupičková (2001): Návrh na vyhlášení přírodní památky Břestecká skalka. Uherské Hradiště.

Kohoutová (2000): Ochrana geologických lokalit na okrese Uherské Hradiště. Brno.

Mertlik, J. (2008): Druhy rodu Limonium Eschscholtz, 1829 České a Slovenské republiky (Coleoptera: Elateridae). - Elateridarium 2: 156-171.

Novotný, I. a kol. (2011): Mechorosty zaznamenané v průběhu 17. jarního bryologickolichenologického setkání v Chřibech. - Bryonora, Praha. 47: 1-8.

Schneider, J. (2013): Plán péče o přírodní památku Břestecká skála na období 2014 - 2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


Aktualizováno 11. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět