Přírodní památka Cestiska

Přírodní památka Cestiska - spodní část (12. 7. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Cestiska - spodní část (12. 7. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Cestiska představuje bývalé pastviny při severozápadním okraji obce Březová v Bílých Karpatech. Nachází se na svahovém hřbítku s jižní expozicí, pod kótou 607 m v hřbetu Studeného vrchu v Lopenické hornatině, v nadmořské výšce 482 až 515 m. Katastrální území Březová u Uherského Brodu, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou č. 5 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1746. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 2,9832 ha. Mapa

Předmět ochrany: Luční společenstva na skeletovitém podkladu s rozptýlenými porosty jalovce obecného a borovice lesní, výskyt ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen zvrásněnými horninami svodnického souvrství (paleocén až maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, vápnitými jílovci, slínovci a pískovci. Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické a  pseudoglejové, těžší až střední zrnitosti. Půda je místy erodována až na kamenité podloží (především v horní části chráněného území).

Hořec křížatý (12. 7. 2009), foto © Z. Podešva   Černohlávek dřípený (12. 7. 2009), foto © Z. Podešva

Hořec křížatý (12. 7. 2009)

 

Černohlávek dřípený (12. 7. 2009)

Flóra a vegetace: Na květnatých loukách s rozptýlenou zelení převažují teplomilné travino-bylinné porosty s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), na slínitých podkladech i s ostřicí chabou (Carex flacca), na vlhčích místech s nepropustným podložím roste bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). Z ohrožených a chráněných rostlin se zde vyskytuje několik druhů vstavačovitých (Orchidaceae), jako pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač vojenský (Orchis militaris), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Dále zde rostou např. kozinec dánský (Astragalus danicus), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel horský (Trifolium montanum), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), jetel červenavý (Trifolium rubens), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), kopretina panonská (Leucanthemum margaritae) a další.

Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) v PP Cestiska (12. 7. 2009), foto © Z. Podešva

Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) v PP Cestiska (12. 7. 2009)

Fauna: Lokalita je významným refugiem teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) i otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), na porosty hořce křížatého je bionomicky vázaný kriticky ohrožený modrásek hořcový Rebelův (Maculinea alcon f. rebeli). Zajímavý je také výskyt píďalky šedokřídlece zimolezového (Trichopteryx polycommata), jehož housenky žijí především na zimolezu a ptačím zobu. Na jalovce je vázána vzácná píďalka severní (Thera cognata). Z brouků jsou zastoupeni především střevlíkovití (Carabidae), bylo zde nalezeno 34 druhů, mezi nimi i vzácnější xerotermní střevlíčci, např. Olisthopus rotundatus, Ophonus diffinis a střevlíček lunoskvrnný(Callistus lunatus). Bohatě druhově zastoupeni jsou blanokřídlí, zvláště mravenci s 20 druhy, kutilky, ostatní vosy a včely, z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) se na lokalitě vyskytuje např. saranče vlašská (Calliptamus italicus). Početní jsou také pavouci, při orientačním průzkumu bylo zaznamenáno 43 druhů. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Z ptáků se vyskytují běžné druhy typické pro tyto biotopy.

Modrásek hořcový Rebelův, foto © Z. Podešva   Pětiprstka hustokvětá (5. 7. 2002), foto © Z. Podešva

Modrásek hořcový Rebelův

 

Pětiprstka hustokvětá (5. 7. 2002)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Bývalé pastviny s jalovcem obecným (Juniperus communis) dnes místy zarůstají borovicí lesní (Pinus sylvestris), břízou bělokorou (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula).

Přírodní památka Cestiska - střední část (12. 7. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Cestiska - střední část (12. 7. 2009)

Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno jako pastvina a lokálně k nahodilé těžbě stavebního kamene. Po ukončení pastvy nastaly sukcesní procesy a plocha zarostla náletovými dřevinami, především borovicí lesní, břízou a osikou. V letech 1992 až 1994 byl nálet borovic z větší části zlikvidován a lokalita byla nepravidelně kosena. Spodní část je antropicky ohrožena těsně sousedící zástavbou v obci Březová. Možné ohrožení představuje kromě zarůstání náletem dřevin i skládkování odpadů, ruderalizace a zpevňování polních cest, které vedou napříč územím. Horní část bude vhodné ponechat přirozené sukcesi, čímž se vytvoří hraniční bariéra proti negativním vlivům z okolí. Vzhledem k absenci původních dřevin a výsadbě borovice v minulosti bude třeba potlačovat na zbývající části lokality sukcesi nepůvodních druhů, především borovice. V posledních letech je prováděno mozaikovité kosení v polovině července s ponecháním neposečených částí jako živných ploch pro hmyz, žleb s bohatým výskytem pětiprstky hustokvěté je kosen v pozdějším termínu.

Přírodní památka Cestiska - horní část (12. 7. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Cestiska - horní část (12. 7. 2009)


Bibliografie:

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Cestiska. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. & Jongepierová, I.(1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. - Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Šnajdara, P.: Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996, Luhačovice.

Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Vávra, J. (2007): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, Hladké a Cestiska za rok 2007. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.


Aktualizováno 11. 2. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět