Základní údaje: Přírodní památka Cestiska představuje bývalé pastviny při severozápadním okraji obce Březová v Bílých Karpatech. Nachází se v nadmořské výšce 482 až 515 m na svahovém hřbítku s jižní expozicí, pod kótou 607 m v hřbetu Studeného vrchu v Lopenické hornatině. Katastrální území Březová u Uherského Brodu, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou č. 5 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1746. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 2,9832 ha. Mapa Předmět ochrany: Luční společenstva na skeletovitém podkladu s rozptýlenými porosty jalovce obecného a borovice lesní, výskyt ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen zvrásněnými horninami svodnického souvrství (paleocén až maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, vápnitými jílovci, slínovci a pískovci. Na kvarterních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické a pseudoglejové, těžší až střední zrnitosti. Půda je místy erodována až na kamenité podloží (především v horní části chráněného území).
Květena: Na loukách s rozptýlenou zelení převažují teplomilné travino-bylinné porosty s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), na slínitých podkladech i s ostřicí chabou (Carex flacca), na vlhčích místech s nepropustným podložím roste bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). Z ohrožených a chráněných rostlin se zde vyskytuje několik druhů vstavačovitých (Orchidaceae), jako pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač vojenský (Orchis militaris), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Dále zde rostou např. kozinec dánský (Astragalus danicus), ostřice ptačí nožka (Carex ornithopoda), hořec křížatý (Gentiana cruciata), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel horský (Trifolium montanum), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), jetel červenavý (Trifolium rubens), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) aj.
Fauna: Lokalita je významným refugiem teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Z motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) i otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), na porosty hořce křížatého je bionomicky vázaný kriticky ohrožený modrásek hořcový (Maculinea alcon). Zajímavý je také výskyt píďalky šedokřídlece zimolezového (Trichopteryx polycommata), jehož housenky žijí především na zimolezu a ptačím zobu. Na jalovce je vázána vzácná píďalka severní (Thera cognata). Z brouků jsou zastoupeni především střevlíkovití (Carabidae), bylo zde nalezeno 34 druhů, mezi nimi i vzácnější xerotermní střevlíčci, např. Olisthopus rotundatus, Ophonus diffinis a Callistus lunatus. Bohatě druhově zastoupeni jsou blanokřídlí, zvláště mravenci s 20 druhy, kutilky, ostatní vosy a včely. Početní jsou také pavouci, při orientačním průzkumu bylo zaznamenáno 43 druhů. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Z ptáků se vyskytují běžné druhy typické pro tyto biotopy.
Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Bývalé pastviny s jalovcem obecným (Juniperus communis) dnes místy zarůstají borovicí lesní (Pinus sylvestris), břízou bělokorou (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula).
Management, ohrožení: Území bylo v minulosti využíváno jako pastvina a lokálně k nahodilé těžbě stavebního kamene. Po ukončení pastvy nastaly sukcesní procesy a plocha zarostla náletovými dřevinami, především borovicí lesní, břízou a osikou. V letech 1992 až 1994 byl nálet borovic z větší části zlikvidován a lokalita byla nepravidelně kosena. Spodní část je antropicky ohrožena těsně sousedící zástavbou v obci Březová. Možné ohrožení představuje kromě zarůstání náletem dřevin i skládkování odpadů, ruderalizace a zpevňování polních cest, které vedou napříč územím. Horní část bude vhodné ponechat přirozené sukcesi, čímž se vytvoří hraniční bariéra proti negativním vlivům z okolí. Vzhledem k absenci původních dřevin a výsadbě borovice v minulosti bude třeba potlačovat na zbývající části lokality sukcesi nepůvodních druhů, především borovice. V posledních letech je prováděno mozaikovité kosení v polovině července s ponecháním neposečených částí jako živných ploch pro hmyz, žleb s bohatým výskytem pětiprstky hustokvěté je kosen v pozdějším termínu.
|
