Přírodní rezervace Drahy

Přírodní rezervace Drahy (18. 4. 2014), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Drahy (18. 4. 2012)

Základní údaje: Přírodní rezervace Drahy představuje bělokarpatské květnaté louky a pastviny asi 1 km jihovýchodně od obce Horní Němčí. Nachází se ve velmi členitém terénu na údolním svahu potoka Okluky, převážně se severozápadní orientací, v nadmořské výšce 400 až 513 m. Chráněným územím prochází místní asfaltové komunikace, která je dělí na menší spodní a větší horní část, v současnosti využívanou jako pastvina. Katastrální území Horní Němčí, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 781. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 15,0797 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Ojedinělá ukázka druhotně vzniklého stanoviště s mělkou půdou a xerotermními společenstvy, místy odpovídajícími svým složením skalním stepím. Genofond unikátních druhů rostlin a živočichů. Řada druhů zde dosahuje severní hranice svého rozšíření.

Přírodní rezervace Drahy (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Drahy (13. 5. 2005)

Tořič včelonosný (Ophrys apifera) v PR Drahy), foto © Z. Podešva   Tořič včelonosný (Ophrys apifera) v PR Drahy), foto © Z. Podešva

Tořič včelonosný (Ophrys apifera) v PR Drahy)

 

Tořič včelonosný (Ophrys apifera)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše s vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén-maastricht). Z půdních typů se na lokalitě nacházejí kambizemě pseudoglejové a pararendziny kambické, slabě oglejené, těžší střední zrnitosti, půdy jsou štěrkovité, mělké. Povrch je místy velmi členitý, na štěrkovitém podkladu se vytvořily strže, erozní rýhy a lokálními sesuvy, především v horní části lokality.

Koulenka prodloužená (26. 4. 2003), foto © Z. Podešva   Koulenka prodloužená (26. 4. 2003), foto © Z. Podešva

Koulenka prodloužená (26. 4. 2003)

 

Kakost krvavý (22. 5. 2002)

Flóra a vegetace: Území přírodní rezervace Drahy pokrývá teplomilná travinobylinná vegetace s rozptýlenou zelení tvořenou porosty s jalovcem obecným (Juniperus communis), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a černou (Pinus nigra), keři hlohů (Crataegus sp.), dřínem jarním (Cornus mas) a růží šípkovou (Rosa canina), na vlhčích místech i olší lepkavou (Alnus glutinosa). Ve spodní části je situován višňový sad, kolem cesty je stará alej ořešáků, na jejichž kmenech byl zjištěn vymírající lišejník terčovka Parmelia exasperata, u horního okraje rezervace roste stará mohutná hrušeň.

Vstavač bledý, PR Drahy (26. 4. 2003), foto © Z. Podešva   Vstavač osmahlý, PR Drahy (15. 6. 2002), foto © Z. Podešva

Vstavač bledý, PR Drahy (26. 4. 2003)

 

Vstavač osmahlý, PR Drahy (15. 6. 2002)

Přírodní rezervace Drahy je velmi cenná botanická lokalita s vegetací stepních luk svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Dominantními travinami jsou sveřep vzpřímený (Bromus erectus) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Z orchidejí se vyskytuje jeden z nejvzácnějších druhů Bílých Karpat tořič včelonosný (Ophrys apifera), dále vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač nachový (Orchis purpurea), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V roce 2004 zde byla objevena populace kriticky ohroženého vstavače trojzubého (Orchis tridentata), který byl v Bílých Karpatech považován za vyhynulý.

Vstavač nachový, PR Drahy (22. 5. 2002), foto © Z. Podešva   Pětiprstka žežulník s bílými květy (15. 6. 2002), foto © Z. Podešva

Vstavač nachový, PR Drahy (22. 5. 2002)

 

Pětiprstka žežulník s bílými květy (15. 6. 2002)

Dále zde rostou např. kosatec trávovitý (Iris graminea) a kosatec různobarvý (Iris variegata), sasanka lesní (Anemone sylvestris - jediná lokalita na okrese Uherské Hradiště), kakost krvavý (Geranium sanguineum), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica - jediná lokalita v Bílých Karpatech), kozinec dánský (Astragalus danicus), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella), prvosenka jarní (Primula veris), starček stinný (Senecio umbrosus), vítod nahořklý (Polygala amarella), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) aj.

Tořič včelonosný (Ophrys apifera) - detail květu, foto © Z. Podešva   Tořič včelonosný (Ophrys apifera) - detail květu, foto © Z. Podešva

Tořič včelonosný (Ophrys apifera) - detail květu

 

Tořič včelonosný (Ophrys apifera)

V mechovém patru byly zjištěny vápnomilné druhy mechů a lišejníků, např. vzácný lišejník Leptogium schraderi. V horní části lokality (Hloží) se nachází několik pěnovcových svahových pramenišť s mokřadními společenstvy (dvě z nich jsou ohrazeny a chráněny před poškozením pasoucím se dobytkem). Vyskytuje se zde několik ohrožených druhů ostřic jako ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos), ostřice oddálená (Carex distans), ostřice pozdní (Carex viridula) a ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), dále skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).

Fauna: Lokalita je významným biotopem teplomilných druhů bezobratlých, především hmyzu. Ze vzácných druhů brouků je zajímavý výskyt chrobáka ozbrojeného (Odonteus armiger), majky obecné (Meloe proscarabaeus), majky Meloe rugosus, krasce uherského (Anthaxia hungarica) a střevlíkovitých (Carabidae) - celkem zjištěno 62 druhů, mezi nimi i vzácný střevlík Carabus scabriusculus (v posledních letech jeho výskyt nebyl potvrzen). Z motýlů zde byl nalezen např. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica), modrásek hořcový Rebelův (Maculinea alcon f. rebeli) a modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), ostruháček ostružinový (Callophrys rubi), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), píďalka jalovcová (Thera juniperata). Na jediném místě v regionu jihovýchodní Moravy byl na lokalitě zjištěn zavíječ Eurrhypis pollinalis. Velmi hojná je kudlanka nábožná (Mantis religiosa), z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) se vyskytuje např. cvrčivec révový (Oecanthus pellucens) a vzácná marše dvoutečná (Tetrix bipunctata). Z mravenců bylo zjištěno 29 druhů, např. Formica cinerea, Formica gagatesPlagiolepis vindobonensis. Z křísů je zajímavý výskyt ostruhovníka Ribautodelphax imitans a druhu Fieberiella bohemica dosud známého jen z Českého krasu. Bohatě jsou zastoupeni i pavouci se 44 druhy.

Bělopásek dvouřadý, PR Drahy (15. 6. 2002), foto © Z. Podešva   Modrásek hořcový Rebelův, PR Drahy (15. 6. 2002), foto © Z. Podešva

Bělopásek dvouřadý, PR Drahy (15. 6. 2002)

 

Modrásek hořcový Rebelův, PR Drahy (15. 6. 2002)

Z plazů zde žije užovka hladká (Coronella austriaca), v posledních letech byl potvrzen výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis). Drahy jsou také významným útočištěm a hnízdištěm ptactva, na lokalitě se vyskytuje např. ťuhýk obecný (Lanius collurio) a ťuhýk šedý (Lanius excubitor), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), chřástal polní (Crex crex) a dudek chocholatý (Upupa epos).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, na horní okraj bezprostředně navazuje Hornoněmčický háj s lesní rezervací Uvezené.

Management, ohrožení: Celé území sloužilo v minulosti jako málo úživná extenzivní pastvina pro kozy, ovce a zřejmě i jako shromaždiště obecního skotu. To přispělo k erozi půdy a vzniku terénních rýh a nerovností. Po úpadku soukromého zemědělství došlo k opuštění lokality a postupnému zarůstání náletovými dřevinami, především hlohem, šípkem, borovicí lesní a olší. V roce 1995 bylo chráněné území zbaveno většiny náletu a bylo také obnoveno kosení, v roce 1998 byla v horní části lokality obnovena extenzivní pastva skotu a oploceny mokřady. Území je třeba pravidelně kosit, podle potřeby odstraňovat náletové dřeviny a udržovat funkční oplocení mokřadů. Pastva skotu v horní části rezervace není příliš vhodná, mimo jiné dochází také k poškozování porostů jalovce - varovným příkladem je stav sousední lokality Vinohrádky. Jako vhodnější způsob se nabízí extenzivní pastva koz a ovcí. Vzhledem k cennosti lokality zde není na místě šetření s finančními prostředky na minimální údržbu kosením. V současné době je území v péči ZO ČSOP Jalovec v Horním Němčí.

Přírodní rezervace Drahy (22. 5. 2002), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Drahy (22. 5. 2002)

Natura 2000: PR Drahy se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).


Bibliografie:

Garaj P., Ondrová V., Růžička V. (2005): Nález Orchis tridentata v přírodní rezervaci Drahy v Bílých Karpatech. Poznámky k dalším nálezům a ochraně lokality. - Roezliana, Brno, 34: 35-39.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jatiová, M., Šmiták, J.(1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1998): Inventarizační průzkum botanický PR Drahy. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepierová, I. & Jongepier, J. W. (2004): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty. Část 2. Okolí Horního Němčí. In: Příroda, Praha, 21: 15–37.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Kment. P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 270

Resl K. (1996): Faunistický průzkum lokality Horní Němčí-Drahy 7071 Coleoptera, Uh. Brod

Šnajdara P.: Management MZCHÚ Bílých Karpat 1994-1996, Luhačovice 1994-1996

Šnajdara P., Hrabec J. a kol.: Chráněná území okresu Uherské Hradiště.

Vlašín, M., Mikátová, B., Zavadil, M. (2001): Atlas rozšíření plazů v České republice - AOPK ČR, 257 s. 


Aktualizováno 12. 3. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět