Přírodní památka Hrnčárky

Přírodní památka Hrnčárky (13. 5. 2012)

Přírodní památka Hrnčárky (13. 5. 2012)

Základní údaje: Přírodní památka Hrnčárky představuje bělokarpatskou květnatou louku s bohatou rozptýlenou zelení a mokřad s lučním pěnovcovým prameništěm. Nachází se ve Straňanské kotlině, na levém údolním svahu potoka Klanečnice nad vodní nádrží Žabka, v nadmořské výšce 440 až 490 m, asi 1,5 km západně od obce Strání. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou č. 7 Správy CHKO Bílé Karpaty ze dne 9. 1. 1995. Evidenční kód ÚSOP: 1745. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 4,0458 ha. Mapa

Předmět ochrany: Teplomilné travnaté porosty a prameniště s pěnovcovým mokřadem, výskyt ohrožených druhů rostlin.

Tořič čmelákovitý Holubyho, PP Hrnčárky (22. 5. 2002)   Tořič čmelákovitý Holubyho -  detail květu (22. 5. 2002)

Tořič čmelákovitý Holubyho
(Ophrys holosericea subsp. holubyana)
PP Hrnčárky (22. 5. 2002)

 

Tořič čmelákovitý Holubyho
(Ophrys holosericea subsp. holubyana)
detail květu (22. 5. 2002)

Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), PP Hrnčárky (13. 5. 2012)

Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), PP Hrnčárky (13. 5. 2012)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen svodnickým souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše, převládají zde  vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce (paleocén-maastricht), na prameništích se vytvářejí pěnovce. Na svahových sedimentech vznikly kambizemě pseudoglejové, těžší až střední zrnitosti, v údolí fluvizem typická až fluvizem glejová. 

Flóra a vegetace: Rozmanité podmínky na lokalitě naznačují bohatou a druhově pestrou květenu. Převažujícími rostlinnými společenstvy v horní části území jsou teplomilné travnaté porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Z ohrožených druhů rostlin se zde vyskytují např. tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana),hrachor panonský (Lathyrus pannonicus), kozinec dánský (Astragalus danicus), plamének přímý (Clematis recta) a podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), velmi vzácně také  vstavač kukačka (Orchis morio).

Mokřad s pěnovcovým prameništěm v přírodní památce Hrnčárky (13. 5. 2012)

Mokřad s pěnovcovým prameništěm v přírodní památce Hrnčárky (13. 5. 2012)

Ve spodní části chráněného území se nachází mokřad s lučním pěnovcovým prameništěm a ostřicovomechovými společenstvy svazu Caricion davallianae. Střídají se zde mohutné pěnovcové inkrustace s čočkami slatiny, z ohrožených a charakteristických druhů zde rostou např. kruštík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) a také tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana) na pro něj dost netypickém biotopu přímo na pěnovcových inkrustacích, společně s přesličkou největší (Equisetum telmateia). Dále se vyskytují ohrožené a vzácné druhy jako jsou ostřice oddálená (Carex distans), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), vítod nahořklý (Polygala amarella) a druhy z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria). Určité nebezpečí pro mokřadní společenstva představuje expanze rákosu obecného (Phragmites australis) a sadce konopáče (Eupatorium cannabinum).

Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)   Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus)

Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)

 

Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus)

Fauna: Vhodné životní podmínky zde nacházejí jak druhy vázané na vlhké louky Bílých Karpat, tak i na suché teplomilné trávníky. Z motýlů byl zjištěn např. ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), bourovec hlohový (Trichiura crataegi), pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci), kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson) aj. Z ornitofauny byl zaznamenán výskyt pěnice vlašské (Sylvia nisoria), pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), ťuhýka obecného (Lanius collurio), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), lindušky lesní (Anthus trivialis), strnada obecného (Emberiza citrinella) a ojediněle i chřástala polního (Crex crex). 

Pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), PP Hrnčárky (22. 5. 2002)

Pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina), PP Hrnčárky (22. 5. 2002)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí se solitérními stromy, bezprostředně na horní okraj navazuje karpatská květnatá bučina. 

Management, ohrožení: Lokalita byla v minulosti využívána jako jednosečná louka, později ležela ladem a začala zarůstat náletovými dřevinami. V letech 1998 až 1999 začala likvidace náletu a území je od té doby opět pravidelně koseno. Bohužel o nejcennější část s mokřadem nemají vlastníci zájem a její kosení musí permanentně zajišťovat Správa CHKO Bílé Karpaty. Přímo v lokalitě se nacházejí tři chaty, jejichž provoz negativně ovlivňuje přilehlé plochy. Výslunná stráň s výskytem tořiče je ohrožena rekreační činností majitele nelegálně postavené chaty, objevují se také pokusy odvodnit mokřadní loučku (uměle vyhloubené stružky). Celé území je pak negativně ovlivňováno antropicky sousedním rekreačním střediskem. 

Natura 2000: Přírodní památka Hrnčárky se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Suchá květnatá louka v PP Hrnčárky (13. 5. 2012)

Suchá květnatá louka v PP Hrnčárky (13. 5. 2012)


Bibliografie:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Hájková P. & Hájek M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287.

Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Hrnčárky. - Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F.,  Jongepierová I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty", Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Šnajdara P. (1994-1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty. Luhačovice.

Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.


Aktualizováno 15. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět