Přírodní památka Huštěnovická ramena

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Výrovka (8. 3. 2015), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Výrovka (8. 3. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka představuje čtyři odstavená ramena řeky Moravy (Blata, Výrovka, Koňov a Mlač) na pravém břehu řeky Moravy obklopená intenzivně obdělávanými zemědělskými pozemky mezi Huštěnovicemi a Jarošovem. Nachází se v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 180 až 182 m. Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště a Huštěnovice, CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 7/2014 ze dne 22. 4. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 5920. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 23,67 ha. Mapa.

Předmět ochrany:  Biotop L2.4 měkký luh nížinných řek; hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus), včetně jejího biotopu.

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Blata (6. 9. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Blata (6. 9. 2014)

Geologie, půdní poměry: Území se nachází v nivě řeky Moravy, podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty, v jejich spodních vrstvách leží fluviální štěrkopísky a na nich písčité povodňové hlíny. Pod břehovými porosty jsou půdním typem, fluvizemě.

Rameno Koňov (6. 9. 2014), foto © Z. Podešva   Kalina obecná (Viburnum opulus), foto © Z. Podešva

Rameno Koňov (6. 9. 2014)

 

Kalina obecná (Viburnum opulus)

Flóra a vegetace: Ve stromovém patře převládá topol bílý (Populus alba) s příměsí vrby bílé (Salix alba) a olše lepkavé (Alnus glutinosa), keřové patro je tvořeno zmalzením dřevin stromového patra.

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Výrovka (6. 9. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Výrovka (6. 9. 2014)

Fauna: Významný je především výskyt jednoho z předmětů ochrany, drobné kaprovité ryby hořavky duhové západní (Rhodeus sericeus amarus), jejíž populace je svým způsobem života vázána na přítomnost velkých vodních mlžů, zejména velevrubů (Unio spp.) a škeblí (Anodonta spp.). Z obojživelníků se ve vodních příkopech a tůňkách vyskytují zejména zelení skokani (Rana sp.) a rosnička zelená (Hyla arborea).

Historie: Odstavená ramena vznikla umělým zásahem při regulaci řeky Moravy mezi léty 1936 až 1947. Morava zde původně přirozeně meandrovala a pravidelně se rozlévala v široké říční nivě. Cílem regulace byla ochrana majetku před povodněmi. Při extrémních povodních v červenci 1997 došlo k protržení ochranné hráze řeky Moravy u starých ramen Koňov a Výrovka.

Natura 2000: Přírodní památka Huštěnovická ramena se nachází na území Evropsky významné lokality Kněžpolský les (CZ0724120), představující rozsáhlý komplex lužního lesa (PR Trnovec) včetně slepých ramen (PR Kanada), tůní a mezofilních ovsíkových luk nivy Moravy v okolní převážně intenzívně využívané agrární krajině o celkové rozloze 521,17 ha.

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Mlač (6. 9. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Huštěnovická ramena - Mlač (6. 9. 2014)


Bibliografie:

Hrabec, J. (1997): Mokřady Hradišťského příkopu I. - Kněžpolský les a rameno Kanada. Veronica Brno.

Lacina, D. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kněžpolský les na období 2012 – 2021. Depon. in KÚ Zlínského kraje.

Morevec, J., Veselý, J. (2010): Inventarizační průzkum ZCHÚ Kněžpolský les z oboru koleopterologie (páchník hnědý). Praha, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., 13 s.

Pavelčíková (Králová), L., Pavelčík, P. (2014): Plán péče o přírodní památku Huštěnovická ramena na období 2014 – 2023. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Rejl, J. (2011): Inventarizační ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Kněžpolský les, Mott MacDonald Praha, Praha.

Skotáková, D. (2011): Hodnocení stavu a návrh péče pro evropsky významnou lokalitu Kněžpolský les. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny. Vedoucí práce Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. Ms. 129 s., Hulín, listopad 2001.

Šálek, P. (2002): Průzkum periodických tůní v příhodných místech v okrese Přerov, Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště v roce 2001 se zvláštním přihlédnutím k výskytu korýšů. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 10 s.

Štěrbová, J. (2007): Vývoj regulace koryta řeky Moravy v I. pol. 20. století. - Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědná fakulta, Katedra geografie, ved. práce RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph. D.

Štěrbová, J. (2009): Vývoj změn využití krajiny v nivě řeky Moravy ve 20. století. - Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědná fakulta, Katedra geografie, ved. práce RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph. D.


Aktualizováno 20. 2. 2016 Vloženo 7. 3. 2015 Úvodní stránka Zpět