NPR Javorina

NPR Javorina od Lesné (13. 5. 2005)

Základní údaje: Národní přírodní rezervace Javorina představuje lesní porosty pralesovitého charakteru na severním svahu Velké Javořiny (970 m n. m.), nejvyššího vrcholu Bílých Karpat, a na ně navazující horskou smilkovou louku. Nachází se v Javořické vrchovině, v nadmořské výšce 560 až 935 m. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 264/2007 Sb. ze dne 10. 10. 2007. Evidenční kód ÚSOP: 140. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 165,8702 ha. Výměra ochranného pásma: 17,7585 ha. Chráněné území bezprostředně navazuje na přírodní rezervaci „Veľká Javorina” ve Slovenské republice (CHKO Biele Karpaty, rozloha 82,98 ha).  Mapa.

Květnaté bučiny pralesovitého charakteru v NPR Javorina (13. 5. 2005)
V podrostu místy dominuje česnek medvědí (Allium ursinum)

Předmět ochrany: Původní listnaté porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého v masivu Velké Javořiny vzniklé přirozenou cestou, tvořené především květnatými bučinami asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a suťovými lesy svazu Tilio-Acerion, mající ve své vrcholové části pralesovitý charakter, horská smilková louka na vrcholu Velké Javořiny. 

Cíl ochrany: Zachování významného reprezentativního krajinného celku s mimořádnými přírodními a kulturními hodnotami. Konkrétními managementovými postupy zlepšovat ekologickou stabilitu ekosystémů rezervace takovým způsobem, aby mohly být ponechány samovolnému vývoji. Cílem je rovněž ochrana populací chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Pralesovité porosty v NPR Javorina		Terasové vodopády Veličky v NPR Javorina

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen sedimenty javorinského souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše, v drobně až středně rytmických vrstvách převažují pískovce (spodní paleocén - svrchní křída). Na eluviu a kamenito-hlinitých svahovinách se vyvinuly středně těžké kambizemě typické až dystrické, vykazují vyšší obsah skeletu, přesto jsou živné až obohacené, značně humózní. V nejvyšší vrcholové části hřbetu Velké Javořiny jsou příkré svahy, převážně sevení až severozápadní orientace, rozčleněné sběrnými mísami zdrojnic Veličky a Svinárského potoka (povodí Váhu).

Porosty pralesovitého charakteru v NPR Javorina (12. 6. 2004)

Květena Na mírnějších svazích pralesovité části rezervace převládají květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, na prudších sklonech suťové javořiny asociace Lunario-Aceretum. Ve stromovém patře je dominantní buk lesní (Fagus sylvatica), dále jsou zastoupeny jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), v nižších polohách i javor mléč (Acer platanoides). 

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina)		Silenka dvoudomá (Silene dioica)

Bylinné patro lesních porostů tvoří např. dymnivka dutá (Corydalis cava), udatna lesní (Aruncus vulgaris), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), silenka dvoudomá (Silene dioica), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), papratka horská (Athyrium distentifolium), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a hojně i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), místy dominuje v jarním aspektu česnek medvědí (Allium ursinum). Byl zde nalezen i vzácný lišejník Thelopsis rubella.

Díky drsnému klimatu mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary (13. 5. 2005)

Vrcholová louka na Velké Javořině je jediným typem horské smilkové louky v Bílých Karpatech. Dříve zde býval hojný prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) a hořeček žlutavý (Gentianella lutescens). Bohužel po přihnojování minerálními hnojivy na začátku 90. let 20. stol. byly tyto chráněné a ohrožené druhy úplně vyhubeny. Dnes zde dominuje tráva smilka tuhá (Nardus stricta) a louka se jen pomalu vrací ke svému přirozenému stavu, o čemž svědčí nález hlavinky horské (Traunsteinera globosa) v roce 2004. Nachází se zde i bohatá populace vrbovky alpské (Epilobium alpestre). Na okraji rezervace roste zvonek širolistý (Campanula latifolia), který zde má jedinou známou lokalitu v Bílých Karpatech.

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) Velká Javorina (12. 6. 2004)		Řeřišnice luční (Cardamine pratensis) Velká Javorina (13. 5. 2005)

Fauna: Na Velké Javořině se můžeme setkat s typickou zvířenou horských lesních biotopů Bílých Karpat. V pralesních porostech se vyskytují horské druhy bezobratlých, z plžů jsou to např. nápadná modranka karpatská (Bielzia coerulans), skalnice lepá (Faustina faustina) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus). Typické druhy brouků reprezentují střevlíci Abax schueppeli subsp. rendsmidtii, Carabus obsoletus, Carabus auronitens subsp. escheri, karpatské horské druhy střevlíčků Pterostichus foveolatus a Pterostichus pilosus, v potocích žije vzácně střevlík Carabus variolosus. Ve dřevě odumřelých buků se vyvíjí roháček bukový (Sinodendron cylindricum), ve starých choroších velmi vzácný brouk Mycetoma suturale. Z fytofágních brouků se v pralese vyskytují vzácné druhy nosatců, např. Alophus weber, Barynotus moerens, Donus ovalis, Otiorrhynchus equestris a velmi vzácný vymírající hnojník Aphodius hoberlandti. Dosud zde bylo zjištěno 38 druhů pavouků. Pod kůrou padlých kmenů a v hrabance žijí horské druhy sekáčů Platybunus bucephalus a Ischyropsalis helwigi, na březích potoků ve stržích náš největší sekáč Gyas titanus. Z denních motýlů je významný výskyt běláska horského (Pieris bryoniae).

Horská smilková louka na vrcholu Velké Javoriny (13. 5. 2005)

Vrcholové louky byly v minulosti stanovištěm dalších ohrožených druhů motýlů, např. jasoně červenookého (Parnassius apollo), který se dnes vyskytuje v Bílých Karpatech již jen na několika lokalitách na slovenské straně. Prováděnými zoologickými průzkumy byly potvrzeny jen některé vzácné a ohrožené druhy motýlů, jako např. osenice Ochropleura praecox, blýskavka kapradinová (Phlogophora scita), blýskavka bahenní (Athetis pallustris), osenice černoskvrnná (Noctua orbona) aj. Louku rovněž částečně využívá k letové aktivitě jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) vázaný jinak na okraje bukového lesa s dymnivkou. Z brouků byl na louce a okraji lesa nalezen vzácný dřepčík Minota halmae, mandelinky Chrysolina marcasitica a Chrysolina purpurascens. 

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)

Z obojžovelníků je hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). V lesních porostech nacházejí vhodné hnízdní podmínky ohrožené i běžné druhy ptáků, např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torquatus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) aj. Na vrcholové louce hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška lesní (Anthus pratensis) a skřivan polní (Alauda arvensis). Z drobných savců žije v lese rejsek horský (Sorex alpinus). 

Pokroucené stromy pod hřbetem Velké Javoriny (13. 5. 2005)

Lesnictví: Porosty zastoupené především bukem lesním (Fagus sylvatica), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus) mají pralesovitý charakter, jsou tloušťkově i výškově diferencovány a téměř celoplošně zmlazeny klenem, jejich zdravotní stav je dobrý. Díky drsnému klimatu (vrcholovému fenoménu hřbetu Velké Javořiny) mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary. Porosty jsou ca 200 let téměř bez zásahu a zásahy ani nevyžadují, pouze v 50. letech 20. stol. se provádělo odstraňování souší a vývratů. Rezervace bude i nadále ponechána přirozenému vývoji, je společnou chloubou ochránců přírody a lesníků. Lesní porosty v původní přírodní rezervaci Javořina jsou tvořeny kromě buku lesního a jasanu ztepilého i javorem klenem a javorem mléčem. Vyvíjejí se mnoho let bez větších zásahů, v minulosti zde byly prováděny pouze probírky, v současné době jsou také ponechány přirozenému vývoji. Na celé ploše přirozeně zmlazuje javor klen, místy i buk lesní. Na severní hranici území navazují různověké, převážně listnaté lesní porosty.

Historie: Pralesní rezervace na Javořině byla vyhlášena původními majiteli, pány z Lichtenštejnů, již v roce 1909. Úředně byla rezervace „Javořina u Strání“ zřízena výnosem Ministerstva školství a národní osvěty č. 143.547/33-V ze dne 31. 12. 1933, přehlášena byla vyhláškou Ministerstva kultury ČR ze dne 9. 3. 1951 a později výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. 11. 1988. Celková výměra NPR byla 79,29 ha. Přírodní rezervace Javořina byla zřízena vyhláškou Správy CHKO Bílé Karpaty č. 1, s účinností od 1. 1. 1994. Dodatečné vyhlášení další části území jako PR byl pouze taktický záměr, jehož cílem bylo rychlejší rozšíření stávajícího chráněného území (proces rozšíření NPR by byl zdlouhavější). Celková výměra PR byla 27,70 ha. Vyhláškou č. 264/2007 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 10. 10. 2007, která nabyla účinnosti 1. 11. 2007, byly obě tyto části sloučeny a rozšířeny. Důvodem pro nové vyhlášení národní přírodní rezervace Javorina byla potřeba jednotné územní ochrany této lokality, která byla zajišťována pomocí dvou zvláště chráněných území, NPR Javořina a PR Javořina, s rozdílnými ochrannými režimy. Zároveň byly odstraněny nedostatky původních zřizovacích předpisů tak, aby odpovídaly současným požadavkům.

Květnatá bučina v bývalé PR Javořina (13. 5. 2005)

Management, ohrožení: Lesní porosty NPR Javorina jsou ponechány přirozenému vývoji, bez zásahů. Vrcholová smilková louka vznikla vyklučením původního karpatského pralesa, pravděpodobně v pozdním středověku během valašské kolonizace. V nedávné minulosti byla louka kosena běžnou mechanizací jednou ročně. Na začátku 90. let 20. stol. byla pohnojena minerálními hnojivy, což způsobilo vymizení všech ohrožených druhů rostlin. Od té doby již hnojena nebyla a v posledních letech je pravidelně kosena. Louka pomalu regeneruje, o čem svědčí návrat orchidejí. Při okrajích lesa a v okolí objektu vysílače se na nekosených plochách silně rozšiřuje maliník. Rezervace je negativně ovlivňována především turistickým ruchem - tři frekventované turistické cesty NPR protínají, chráněným územím prochází rovněž Javořinská naučná stezka. Každoročně v červenci se na vrcholu Velké Javoriny pořádají Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků. Od roku 1992 se pořádá Česko-Slovenský Silvestr na pomezí, na Nový rok jsou podnikány výstupy z Květné k Vavrouškově mohyle. V době konání „Javořinských slavností“ by bylo vhodné zamezit vstupu lidí do NPR strážní službou nebo vhodnější organizací pohybu osob a automobilů. 

Výhledy z vrcholu Velké Javoriny (13. 5. 2005)

Vrcholovou louku na Velké Javorině dělí státní hranice se Slovenskem

Velká Javořina je místo dalekého rozhledu, západním směrem lze spatřit Hodonín a Pálavu, na severozápadě Ždánický les a Chřiby s hradem Buchlovem, pod nimi jezera u Ostrožské Nové Vsi a Uherské Hradiště, na severu Uherský Brod s Vizovickou vrchovinou a za ní na obzoru Hostýnské vrchy. Nádherný je výhled na Slovensko východním směrem na Pováží, Malé Karpaty se zříceninou Čachtického hradu, Povážský Inovec, Strážovské vrchy a další pohoří. Na vrcholu byl v 50. let 20. stol. vybudován vysílač Javorina (nachází se již na slovenské straně), který se stal dominantou a hlavním orientačním bodem celých Bílých Karpat.

Natura 2000: NPR Javorina se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 037,8513 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Televizní vysílač na Velké Javorině (13. 5. 2005)