Národní přírodní rezervace Javorina

Národní přírodní rezervace Javorina od Lesné (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Javorina od Lesné (13. 5. 2005)

Základní údaje: Národní přírodní rezervace Javorina představuje lesní porosty pralesovitého charakteru na severním svahu Velké Javořiny (970 m n. m.), nejvyššího vrcholu Bílých Karpat, a na ně navazující horskou smilkovou louku. Nachází se v Javořické vrchovině, v nadmořské výšce 560 až 935 m. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 264/2007 Sb. ze dne 10. 10. 2007. Evidenční kód ÚSOP: 140. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra NPR: 165,8910 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma (vrcholová smilková louka): 17,7585 ha. Chráněné území bezprostředně navazuje na přírodní rezervaci Veľká Javorina ve Slovenské republice (CHKO Biele Karpaty, rozloha 82,98 ha). Mapa.

Květnaté bučiny pralesovitého charakteru v NPR Javorina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Květnaté bučiny pralesovitého charakteru v NPR Javorina (13. 5. 2005)

Předmět ochrany: Původní listnaté porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého v masivu Velké Javořiny vzniklé přirozenou cestou, tvořené především květnatými bučinami asociace Dentario enneaphylli-Fagetum a suťovými lesy svazu Tilio-Acerion, mající ve své vrcholové části pralesovitý charakter. 

V podrostu místy dominuje česnek medvědí (Allium ursinum), foto © Z. Podešva

V podrostu místy dominuje česnek medvědí (Allium ursinum)

Cíl ochrany: Zachování významného reprezentativního krajinného celku s mimořádnými přírodními a kulturními hodnotami. Konkrétními managementovými postupy zlepšovat ekologickou stabilitu ekosystémů rezervace takovým způsobem, aby mohly být ponechány samovolnému vývoji. Cílem je rovněž ochrana populací chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Pralesovité porosty v NPR Javorina, foto © Z. Podešva   Terasové vodopády Veličky v NPR Javorina, foto © Z. Podešva

  Pralesovité porosty v NPR Javorina

 

Terasové vodopády Veličky v NPR Javorina

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen sedimenty javorinského souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše, v drobně až středně rytmických vrstvách převažují pískovce (spodní paleocén - svrchní křída). Na eluviu a kamenito-hlinitých svahovinách se vyvinuly středně těžké kambizemě typické až dystrické, vykazují vyšší obsah skeletu, přesto jsou živné až obohacené, značně humózní. V nejvyšší vrcholové části hřbetu Velké Javořiny jsou příkré svahy, převážně sevení až severozápadní orientace, rozčleněné sběrnými mísami zdrojnic Veličky a Svinárského potoka (povodí Váhu).

Porosty pralesovitého charakteru v NPR Javorina (12. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Porosty pralesovitého charakteru v NPR Javorina (12. 6. 2004)

Flóra a vegetace: Na mírnějších svazích pralesovité části rezervace převládají květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, na prudších sklonech suťové javořiny asociace Lunario-Aceretum. Ve stromovém patře je dominantní buk lesní (Fagus sylvatica), dále jsou zastoupeny jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor klen (Acer pseudoplatanus), v nižších polohách i javor mléč (Acer platanoides). 

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina), foto © Z. Podešva   Kakost lesní (Geranium sylvaticum), foto © Z. Podešva

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina)

 

Kakost lesní (Geranium sylvaticum)

Bylinné patro lesních porostů tvoří např. dymnivka dutá (Corydalis cava), udatna lesní (Aruncus vulgaris), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), silenka dvoudomá (Silene dioica), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), papratka horská (Athyrium distentifolium), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) a hojně i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), místy dominuje v jarním aspektu česnek medvědí (Allium ursinum), roztroušeně se vyskytuje i lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). Byl zde nalezen i vzácný lišejník Thelopsis rubella.

Díky drsnému klimatu mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Díky drsnému klimatu mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary (13. 5. 2005)

Vrcholová louka na Velké Javořině (ochranné pásmo NPR Javorina) je jediným typem horské smilkové louky v Bílých Karpatech. Dříve zde býval hojný prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) a hořeček žlutavý (Gentianella lutescens). Bohužel po přihnojování minerálními hnojivy na začátku 90. let 20. stol. byly tyto chráněné a ohrožené druhy úplně vyhubeny, dnes zde dominuje tráva smilka tuhá (Nardus stricta). Louka se jen pomalu vrací ke svému přirozenému stavu, o čemž svědčí nález hlavinky horské (Traunsteinera globosa) v roce 2004, později zde byl nalezen i prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač mužský (Orchis mascula) a nenápadná kapradina vratička měsíční (Botrychium lunaria). Na louce se nachází také bohatá populace vrbovky alpské (Epilobium alpestre), nápadný je kakost lesní (Geranium sylvaticum). Na okraji rezervace roste zvonek širolistý (Campanula latifolia), který zde má jedinou známou lokalitu v Bílých Karpatech.

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa), Velká Javorina (12. 6. 2004), foto © Z. Podešva   Řeřišnice luční (Cardamine pratensis), Velká Javorina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa)
Velká Javorina (12. 6. 2004)

 

Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)
Velká Javorina (13. 5. 2005)

Fauna: Na Velké Javořině se můžeme setkat s typickou zvířenou horských lesních biotopů Bílých Karpat. V pralesních porostech se vyskytují horské druhy bezobratlých, z plžů jsou to např. nápadná modranka karpatská (Bielzia coerulans), skalnice lepá (Faustina faustina) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus). Typické druhy brouků reprezentují střevlíci Abax schueppeli subsp. rendsmidtii, Carabus obsoletus, Carabus auronitens subsp. escheri, karpatské horské druhy střevlíčků Pterostichus foveolatus a Pterostichus pilosus, v potocích žije vzácně střevlík Carabus variolosus. Ve dřevě odumřelých buků se vyvíjí roháček bukový (Sinodendron cylindricum), ve starých choroších velmi vzácný brouk Mycetoma suturale. Z fytofágních brouků se v pralese vyskytují vzácné druhy nosatců, např. Alophus weber, Barynotus moerens, Donus ovalis, Otiorrhynchus equestris a velmi vzácný vymírající hnojník Aphodius hoberlandti. Dosud zde bylo zjištěno 38 druhů pavouků. Pod kůrou padlých kmenů a v hrabance žijí horské druhy sekáčů Platybunus bucephalus a Ischyropsalis helwigi, na březích potoků ve stržích náš největší sekáč Gyas titanus. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) byla nalezena kobylka pieninská (Isophya pienensis), horský druh, který byl v ČR objeven poprvé v roce 2004 v CHKO Beskydy. 

Horská smilková louka (ochranné pásmo) na vrcholu Velké Javoriny (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Horská smilková louka (ochranné pásmo) na vrcholu Velké Javoriny (13. 5. 2005)

Z denních motýlů je významný výskyt běláska horského (Pieris bryoniae). Vrcholové louky byly v minulosti stanovištěm dalších ohrožených druhů, např. jasoně červenookého (Parnassius apollo), který se dnes vyskytuje v Bílých Karpatech již jen na několika lokalitách na slovenské straně. Louku rovněž částečně využívá k letové aktivitě jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) vázaný jinak na okraje bukového lesa s dymnivkou. Prováděnými zoologickými průzkumy byly potvrzeny jen některé vzácné a ohrožené druhy motýlů, jako např. osenice Ochropleura praecox, blýskavka kapradinová (Phlogophora scita), blýskavka bahenní (Athetis pallustris), osenice černoskvrnná (Noctua orbona) aj. Z brouků byl na louce a okraji lesa nalezen vzácný dřepčík Minota halmae, mandelinky Chrysolina marcasitica a Chrysolina purpurascens

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), foto © Z. Podešva

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)

Z obojžovelníků je hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). V lesních porostech nacházejí vhodné hnízdní podmínky ohrožené i běžné druhy ptáků, např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torquatus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) aj. Na vrcholové louce hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška lesní (Anthus pratensis) a skřivan polní (Alauda arvensis). Z drobných savců žije v lese rejsek horský (Sorex alpinus). 

Pokroucené stromy pod hřbetem Velké Javoriny (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Pokroucené stromy pod hřbetem Velké Javoriny (13. 5. 2005)

Lesnictví: Porosty zastoupené především bukem lesním (Fagus sylvatica), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus) mají pralesovitý charakter, jsou tloušťkově i výškově diferencovány a téměř celoplošně zmlazeny klenem, jejich zdravotní stav je dobrý. Díky drsnému klimatu (vrcholovému fenoménu hřbetu Velké Javořiny) mají stromy ve vrcholových partiích bizarní, pokroucené tvary.

Vrcholový fenomén hřbetu Velké Javořiny (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Vrcholový fenomén hřbetu Velké Javořiny (13. 5. 2005)

Porosty jsou ca 200 let téměř bez zásahu a zásahy ani nevyžadují, pouze v 50. letech 20. stol. se provádělo odstraňování souší a vývratů. Rezervace bude i nadále ponechána přirozenému vývoji, je společnou chloubou ochránců přírody a lesníků. Lesní porosty v původní přírodní rezervaci Javořina jsou tvořeny kromě buku lesního a jasanu ztepilého i javorem klenem a javorem mléčem. Vyvíjejí se mnoho let bez větších zásahů, v minulosti zde byly prováděny pouze probírky, v současné době jsou také ponechány přirozenému vývoji. Na celé ploše přirozeně zmlazuje javor klen, místy i buk lesní. Na severní hranici území navazují různověké, převážně listnaté lesní porosty.

NPR Velká Javorina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva   Porosty pralesovitého charakteru (12. 6. 2004), foto © Z. Podešva

NPR Velká Javorina (13. 5. 2005)

 

Porosty pralesovitého charakteru (12. 6. 2004)

Historie: Pralesní rezervace na Javořině byla vyhlášena původními majiteli, pány z Lichtenštejnů, již v roce 1907. Úředně byla rezervace „Javořina u Strání“ (výměra 59,16 ha) zřízena výnosem Ministerstva školství a národní osvěty č. 143.547/33-V ze dne 31.12. 1933. Přehlášena byla vyhláškou Ministerstva kultury ČR ze dne 9.3. 1951 a později výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 14.200/88-SÚOP ze dne 29.11. 1988. Celková výměra byla 79,29 ha. 
Přírodní rezervace Javořina byla zřízena vyhláškou Správy CHKO Bílé Karpaty č. 1, s účinností od 1.1. 1994. Dodatečné vyhlášení další části území jako PR byl pouze taktický záměr, jehož cílem bylo rychlejší rozšíření stávajícího chráněného území (proces rozšíření NPR by byl zdlouhavější). Celková výměra PR byla 27,70 ha.

Květnatá bučina v bývalé přírodní rezervaci Javořina (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Květnatá bučina v bývalé přírodní rezervaci Javořina (13. 5. 2005)

Vyhláškou č. 264/2007 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 10.10. 2007, která nabyla účinnosti 1.11. 2007, byly obě tyto části sloučeny a rozšířeny. Důvodem pro nové vyhlášení národní přírodní rezervace Javorina byla potřeba jednotné územní ochrany této lokality, která byla zajišťována pomocí dvou zvláště chráněných území, NPR Javořina a PR Javořina, s rozdílnými ochrannými režimy. Zároveň byly odstraněny nedostatky původních zřizovacích předpisů tak, aby odpovídaly současným požadavkům.

Management, ohrožení: Lesní porosty NPR Javorina jsou ponechány přirozenému vývoji, bez zásahů. Vrcholová smilková louka vznikla vyklučením původního karpatského pralesa, pravděpodobně v pozdním středověku během valašské kolonizace. V nedávné minulosti byla louka kosena běžnou mechanizací jednou ročně. Na začátku 90. let 20. stol. byla pohnojena minerálními hnojivy, což způsobilo vymizení všech ohrožených druhů rostlin. Od té doby již hnojena nebyla a v posledních letech je pravidelně kosena.

Vrcholovou louku na Velké Javorině dělí státní hranice se Slovenskem, foto © Z. Podešva

Vrcholovou louku na Velké Javorině dělí státní hranice se Slovenskem

Louka pomalu regeneruje, o čem svědčí návrat orchidejí. Při okrajích lesa a v okolí objektu vysílače se na nekosených plochách silně rozšiřuje maliník. Rezervace je negativně ovlivňována především turistickým ruchem - tři frekventované turistické cesty NPR protínají, chráněným územím prochází rovněž Javořinská naučná stezka. Každoročně v červenci se na vrcholu Velké Javoriny pořádají Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků. Od roku 1992 se pořádá Česko-Slovenský Silvestr na pomezí, na Nový rok jsou podnikány výstupy z Květné k Vavrouškově mohyle. V době konání „Javořinských slavností“ by bylo vhodné zamezit vstupu lidí do NPR strážní službou nebo vhodnější organizací pohybu osob a automobilů. 

Velká Javořina je místo dalekého rozhledu, západním směrem lze spatřit Hodonín a Pálavu, na severozápadě Ždánický les a Chřiby s hradem Buchlovem, pod nimi jezera u Ostrožské Nové Vsi a Uherské Hradiště, na severu Uherský Brod s Vizovickou vrchovinou a za ní na obzoru Hostýnské vrchy. Nádherný je výhled na Slovensko východním směrem na Pováží, Malé Karpaty se zříceninou Čachtického hradu, Povážský Inovec, Strážovské vrchy a další pohoří. Na vrcholu byl v 50. let 20. stol. vybudován vysílač Javorina (nachází se již na slovenské straně), který se stal dominantou a hlavním orientačním bodem celých Bílých Karpat.

Natura 2000: NPR Javorina se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Televizní vysílač na Velké Javorině (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Televizní vysílač na Velké Javorině (13. 5. 2005)


Bibliografie:

Antonín, V., Deckerová, H. & Vágner, A. (2007): Makromycety NPR Javořina. Nálezová zpráva za rok 2007.

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Holuša, J. (2009): Inventarizační průzkum Dermaptera, Dictyoptera: Blattodea, Orthoptera, Mantodea na lokalitě NPR Javorina. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horal, D. (1999): Zoologický inventarizační průzkum ptáků (Aves) NPR a PR Javořina. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. & Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. 

Hradílek, Z. (2003): Mechorosty NPR Javořina v Bílých Karpatech. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jagoš, B. (2006): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Javorina na období 2007 – 2017. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Ježek J., Chvojka P., Macek J. (2005): Závěrečná zpráva o výsledcích inventarizačního průzkumu vybraných skupin hmyzu (Trichoptera, Diptera: Psychodidae, Hymenoptera: Tenthredinoidea) v masivu Velké Javoriny (NPR Javořina, PR Javořina, evropsky významné území Bílé Karpaty, toky v 1. zóně). - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Ježek J., Macek J., Chvojka P. (2009): Inventarizační průzkum dvoukřídlých (Diptera: Psychodidae), blanokřídlých (skupiny Symphyta) a chrostíků (Trichoptera) na lokalitách NPR Zahrady pod Hájem, v NPR Javořina a v NPR Jazevčí (CHKO Bílé Karpaty). - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepier, J. W. & Jongepierová, I. (1999): Botanický inventarizační průzkum NPR a PR Javořina. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. & Jongepierová, I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty". Bratislava.

Lustyk, P. a kol. (2000): Inventarizační průzkum botanický NPR Javořina. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 283-283.

Malenovský, I. (2000): Křísi a mery NPR Javořina. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Malenovský, I. (2001): Křísi (Hemiptera, Auchenorrhyncha) a mery (Hemiptera, Psylloidea) NPR Čertoryje v CHKO Bílé Karpaty. Sb. Přír. klubu v Uherském Hradišti 6: 118-133.

Maršáková-Němejcová, Štefan Mihálik a kol. (1997): Národní parky, rezervace a jiná chráněná území v Československu, Academia Praha.

Mikula, J. (2004): Faunisticko-ekologická studie suchozemských stejnonožců (Crustacea: Isopoda: Oniscidea) CHKO Bílé Karpaty. - Bakalářská práce, depon. in: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí.

Mikyška, R. (1935): Pralesová reservace na Javořině v Bílých Karpatech. - Krásy Našeho Domova, 27: 86-90.

Novotný, I., Košnar, J., Berka, T., Holá, E., Hradílek, Z., Kubešová, S., Loskotová, E., Plášek, V., Szczepanski, M., Štechová, T., Vágner, A. et Zmrhalová, M. (2006): Mechorosty zaznamenané v průběhu 13. jarního setkání bryologicko-lichenologické sekce v Bílých Karpatech. [Bryophytes recorded during the 2006 Spring Meeting of the Bryological and Lichenological Section of the CBS in the Bílé Karpaty Mts.] – Bryonora, Praha, 37: 23-32.

Pavelková, K. (2008): Společenstva stonožek (Chilopoda) vybraných karpatských lokalit. - Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olonouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: I. H. Tuf.

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. - Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 BíléKarpaty, Veselí nad Moravou.

Přidal, A. (1999): Včely (Insecta: Hymenoptera: Apoidea) v rezervacích Bílých Karpat - závěrečná zpráva 1999. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Přidal, A. (2000): Včely (Insecta: Hymenoptera: Apoidea) v rezervacích Bílých Karpat - závěrečná zpráva 2000. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Resl, K. (2005): Zoologické podklady (Coleoptera, Carabidae) pro vypracování plánů péče o NPR Javořina, PR Javořina, PR Nová Hora, PP Vápenky, PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Starý, J. (2002): Pancířníci (Acari: Oribatida) NPR Javořina, Bílé Karpaty. - In Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 7: 123-130.

Strejček, J. (1998): Průzkum fytofágních brouků čeledí Chrysomelidae, Bruchidae, Anthribidae a Curculionidae v CHKO Bílé Karpaty – komentář k výsledku provedených průzkumů vybraných lokalit v r. 1997 a 1998. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Šnajdara, P. (1994-1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996, Luhačovice.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Trávníček, D. (2003): Vodní brouci CHKO Bílé Karpaty (Coleoptera: Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Elmidae), chráněná území NPR Javořina, PR Javořina, PP Vápenky a PP Uvezené. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Tuf, I. H. & Tufová, J. (2003): Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu tří lesních MZCHÚ v rámci CHKO Bílé Karpaty, Chilopoda & Diplopoda & Oniscidea. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vala, V.: Motýlí lokality v Bílých Karpatech, Ochrana přírody, 22, 1967, s. 125-127.

Vávra, J. (2007): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, Hladké a Cestiska za rok 2007. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vávra, J. (2008): Zpráva z výzkumu brouků lokalit NPR Javořina, PR Kútky a PP Žerotín za rok 2008. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.

Vorel, J. (1985): Ekologické hodnocení biotopů lesních ekosystémů podle jejich rostlinné složky. SPR Javořina v Bílých Karpatech. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.


Aktualizováno 17. 2. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět