Přírodní památka Kalábová

Slatinný mokřad v přírodní památce Kalábová (8. 6. 2013), foto © Zdeněk Podešva

Slatinný mokřad v přírodní památce Kalábová (8. 6. 2013)

Základní údaje: Přírodní památka Kalábová reprezentuje zbytek slatinného mokřadu na travertinové kupě s velmi cennou mokřadní vegetací. Nachází se ve Straňanské kotlině na jihovýchodním svahu Studeného vrchu, asi 900 m východně od kóty Studený vrch (646 m n. m.) v nadmořské výšce 515 až 530 m. Katastrální území Bánov, Březová u Uherského Brodu, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno Vyhláškou Správy CHKO Bílé Karpaty č. 1/1999 ze dne 1. 8. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2056. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková výměra 0,5824 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Výskyt kriticky ohrožených druhů mokřadních rostlin, zejména hlízovce Loeselova (Liparis loeselii), ochrana dříve rozsáhlých slatinných pramenišť a mokřadů s pěnovcovými inkrustacemi pod Studeným vrchem.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou sedimenty svodnického souvrství (paleocén až maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, v nichž převládají vápnité pískovce, jílovce a slínovce. Lokalita je situována na rozsáhlém sesuvu, tvoří ji mohutná travertinová kupa s lučním pěnovcovým prameništěm a vrcholovým jezírkem s recentní tvorbou vápnitého pěnovce. Vyvíjí se zde subhydrická půda typu jezerní křídy, pěnovce a anmoorové gleje. V okolí se vytvořily hnědé půdy, jílovitohlinité až hlinité, těžší až střední zrnitosti, půdním typem jsou kambizemě typické až pseudoglejové. 

Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) v PP Kalábová, foto © Zdeněk Podešva   Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) - detail, foto © Zdeněk Podešva

Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) v PP Kalábová

 

Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) - detail

Flóra a vegetace: Na lučním pěnovcovém prameništi a slatiništi se vyvinula mokřadní vegetace svazu Caricion davallianae, v níž se vyskytuje ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice latnatá (Carex paniculata), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) a bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). Na zastíněném prameništi se nachází vegetace svazu Lycopodo-Cratoneurion commutati. V obtížně klasifikovatelném společenstvu na podmáčeném svahu je dominantní bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), na vlhké louce se nachází  také vegetace blízká společenstvu svazu Calthion.

Ostřice Davallova (Carex davalliana), PP Kalábová (9. 5. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Ostřice Davallova (Carex davalliana), PP Kalábová (9. 5. 2008)

Druhová skladba na plochách po odstranění náletových dřevin dosud odpovídá vegetaci karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-Carpinetum. Přírodní památka Kalábová v současnosti představuje jedinou známou lokalitu hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) v Bílých Karpatech. Z dalších ohrožených a chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje např. prstnatec Traunsteinerův karpatský (Dactylorhiza traunsteineri subsp. carpatica), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vstavač bledý (Orchis pallens), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), kruštík bahenní (Epipactis palustris), bařička bahenní (Triglochin palustris), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), vítod nahořklý (Polygala amarella), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a mech srpnatka závitkolistá (Drepanocladus revolvens). Na vyschlých tufech a zbytcích pařezů po odstraněných náletových dřevinách roste i vzácná ostřice bílá (Carex alba).

Ostřice bílá (Carex alba), PP Kalábová (17. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva   Pětiprstka hustokvětá (5. 7. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Ostřice bílá (Carex alba), PP Kalábová (17. 4. 2010)

 

Pětiprstka hustokvětá (5. 7. 2002)

Fauna: Podrobnější zoologický průzkum byl dosud zaměřen na bezobratlé, především měkkýše (Mollusca). Na lokalitě byla zaznamenána neobvykle bohatá malakofauna se 46 druhy, mimo jiné zde byl objeven nový druh slimáka pro Českou republiku, podkornatka jižní (Lehmannia nyctelia). Vyskytuje se zde také drobný plž vrkoč útlý (Vertigo angustior). Z plazů byla pozorována užovka obojková (Natrix natrix) a slepýš křehký (Anguis fragilis), z obojživelníků kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a rosnička zelená (Hyla arborea). Pěnovcové prameniště přitahuje také řadu druhů ptáků a lesní zvěře, především prase divoké (Sus scrofa).

Přírodní památka Kalábová - horní část lokality (5. 7. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kalábová - horní část lokality (5. 7. 2002)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, nachází se na okraji lesního komplexu Studeného vrchu, ze všech stran je obklopena smíšenými i jehličnatými lesními porosty různého stáří.  

Management, ohrožení: Území bylo původně součástí rozsáhlých pastvin a luk pod Studeným vrchem, které byly v 80. letech 20. stol. postupně z větší části zalesněny, převážně smrkem a borovicí. Vlastní mokřad sice zalesněn nebyl, ale zarůstal náletovými dřevinami, především olší lepkavou. Až v roce 1995 a 1999 byla provedena rekonstrukce lokality, během níž byly náletové dřeviny zlikvidovány. Nejcennější část mokřadu s výskytem hlízovce Loeselova byla v roce 1996 ohrazena, aby byla ochráněna před poškozováním černou zvěří. 

Prstnatec Traunsteinerův karpatský (Dactylorhiza traunsteineri subsp. carpatica), foto © Zdeněk Podešva   Prstnatec Traunsteinerův karpatský (Dactylorhiza traunsteineri subsp. carpatica), foto © Zdeněk Podešva

Prstnatec Traunsteinerův karpatský
(Dactylorhiza traunsteineri subsp. carpatica)

 

Prstnatec Traunsteinerův karpatský
v PP Kalábová

Od roku 1999 je celá plocha udržována pravidelným kosením s následným odstraňováním stařiny. Na těchto pracích se podílela ZO ČSOP Scilla Vlčnov. V současnosti je mokřad ponechán bez zásahů, jen s občasnou redukcí náletu dřevin. Zbytek území, především s bezkolencem, je třeba 2x ročně kosit a odstraňovat náletové dřeviny. Původní oplocení nejcennější části prameniště již zchátralo, není funkční a není ani nutná jeho obnova, populace hlízovce Loeselova se totiž rozšířila pod toto oplocení do spodní části chráněného území. Ohrožení představují také změny vodního režimu, k jehož narušení bohužel došlo při rekonstrukci lokality vyhloubením tůňky pro obojživelníky. 

Přírodní památka Kalábová (9. 5. 2008), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kalábová (9. 5. 2008)

Natura 2000: Přírodní památka Kalábová je součástí evropsky významné lokality Bílé Karpaty (CZ0724090). Původně byla navržena jako EVL Březová - Kalábová (CZ0724088) o celkové rozloze 1,2221 ha. Dílčím předmětem ochrany je lokalita hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) a vrkoče útlého (Vertigo angustior). 

PP Kalábová - ohrazení nejcennější části lokality v minulosti (5. 7. 2002), foto © Zdeněk Podešva

PP Kalábová - ohrazení nejcennější části lokality v minulosti (5. 7. 2002)


Bibliografie:

Batoušek, P. (2005): Dactylorhiza carpatica a D. lapponica v Bílých Karpatech. - Roezliana, Brno, 34: 33-34. 

Batoušek, P. & Kreutz, C.A.J. (1999): Dactylorhiza traunsteineri (Sauter) Soó subsp. carpatica, eine neue Dactylorhiza-Unterart aus sen Weissen Karpaten (Bílé Karpaty) in der Tschechischen Republic.- Jour.Eur.Orch. 31(3):678-702.

Grulich, V. & Řepka, R. (1997): Carex alba Scop. v České republice.- Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, 2: 52-56.

Hájek, M. (1998): Botanický inventarizační průzkum.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Hájek, M., Horsák, M., Hájková, P. (2002): Pěnovcová prameniště karpatských pohoří. - Živa 1: 11-13.

Horsák, J. (2000): Lehmannia nyctelia (Bourguigant, 1861) - nový slimák pro Českou republiku. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 120 - 121.

Hradílek, Z. (2002): Mechorosty PP Kalábová u obce Březová (CHKO Bílé Karpaty). – Ms., 2 pp. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepier, Jan, W. (2013): Brigáda na Kalábové. In: Bílé - Biele Karpaty 2/2013, s. 5.

Jongepier, J. W. (2013): Brigáda na Kalábové - In: Bílé - Biele Karpaty 2/2013, s. 5

Jongepier, J. W. & Jongepierová, I. (2000): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty, část 1.: okolí Strání a Březové. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 52 - 75.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Tlusták, V. & Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. - KVM Olomouc.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.


Aktualizováno 18. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět