Přírodní rezervace Kanada

Přírodní rezervace Kanada, 12. 7. 2002, foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kanada, 12. 7. 2002

Základní údaje: Přírodní rezervace Kanada představuje odstavené rameno na levém břehu řeky Moravy obklopené lužním lesem, součástí chráněného území je také starý ovocný sad. Nachází se v jižní části Kněžpolského lesa v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 180 m, asi 1,3 km západně od obce Kněžpole. Katastrální území Kněžpole u Uherského Hradiště, CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 1/1998 ze dne 9. 3. 1998. Evidenční kód ÚSOP: 1942. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 18,7803 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Bohatý výskyt ohrožené vodní a mokřadní flóry a fauny typické pro tůně a slepá ramena inundačních území řek.

List šípatky střelolisté (Sagittaria sagittifolia)   Květenství šípatky střelolisté (S. sagittifolia)

List šípatky střelolisté (Sagittaria sagittifolia)
PP Kanada (12. 7. 2002)

 

Květenství šípatky střelolisté (S. sagittifolia)
PP Kanada (22. 5. 2006)

Geologie, půdní poměry: Rezervace leží v nivě řeky Moravy. Podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty, v jejich spodních vrstvách leží fluviální štěrkopísky a na nich písčité povodňové hlíny. Pod břehovými porosty jsou půdním typem, fluvizemě.

Hydrologické poměry: Rameno tvaru protáhlé deformované podkovy je dlouhé asi 1700 m a je rozděleno na tři části, trvale zavodněné jsou pouze dvě. V první o délce 900 m jsou bahnité nánosy, místy, zvláště na mělčinách, je dno písčité s velmi bohatou vodní vegetací. Pravděpodobně při povodních v roce 1997 se zde mnoho stromů vyvrátilo do vody a zůstalo ležet jako vhodný úkryt pro nejrůznější živočichy. Také druhá část dlouhá 300 m je zavodněná, dříve sloužila jako úložiště vodárenských kalů, sedimenty na dně jsou zbarvené do oranžova oxidy železa. Třetí část, dlouhá asi 500 m, je po většinu roku suchá.

Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), PR Kanada (12. 7. 2002), foto © Z. Podešva

Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), PR Kanada (12. 7. 2002)

Flóra a vegetace: V odstaveném rameni se vyvinula makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae), dále se zde vyskytuje vzácná kotvice plovoucí (Trapa natans), stulík žlutý (Nuphar luteus) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Uváděn je i leknín bílý (Nymphaea alba), současná populace však představuje růžově kvetoucí zahradní kultivar, který zde byl vysazen nebo zavlečen vodními ptáky.

Kotvice plovoucí (Trapa natans), foto © Z. Podešva

Kotvice plovoucí (Trapa natans)

Na březích, mělčinách a obnažených dnech roste např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), orobinec širokolistý (Typha latifolia), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a kyprej vrbice (Lythrum salicaria). V lužním lese obklopujícím přírodní rezervaci kvete v jarním aspektu např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), křivatec žlutý (Gagea lutea), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) a česnek medvědí (Allium ursinum). V extenzivně využívaném sadu se nacházejí staré jabloně a hrušně, v travinobylinných společenstvech jsou zastoupeny běžné druhy, hojný je ocún jesenní (Colchicum autumnale).

Zevar vzpřímený (Sparganium erectum), PR Kanada (12. 7. 2002)   Leknín - zahradní kultivar (Nymphaea cv.), PR Kanada (12. 7. 2002)

Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)
PR Kanada (12. 7. 2002)

 

Leknín - zahradní kultivar (Nymphaea cv.) 
PR Kanada (12. 7. 2002)

Fauna: Jde o významnou lokalitu hmyzu, obojživelníků, plazů, ryb a ptáků. Ze zajímavých motýlů byly pozorovány druhy charakteristické pro lužní lesy a jejich lemy, např. batolec červený (Apatura ilia), bělopásek topolový (Limenitis populi), stužkonoska vrbová (Catocala electa), stužkonoska olšová (Catocala nupta), stužkonoska modrá (Catocala fraxini) a černoproužka topolová (Archiearis puella). Z vážek bylo během průzkumů zjištěno 24 běžnějších druhů, jako jsou šídlatka hnědá (Sympecma fusca), šidélko znamenané (Erythromma viridulum), šídlo tmavé (Anax parthenope), klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), vážka bělořitná (Orthetrum albistylum), vážka rudá (Sympetrum sanguineum), vážka červená (Crocothemis erythraea) a další. Ze vzácných druhů brouků (Coleoptera) vázaných binomicky na staré trouchnivějící stromy se zde vyskytuje páchník hnědý (Osmoderma barnabita), kovařík rezavý (Elater ferrugineus), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima) a roháč obecný (Lucanus cervus), ze střevlíkovitých (Carabidae) např. střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii) a střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri).

Vážka rudá (Sympetrum sanguineum), PR Kanada (12. 7. 2002), foto © Z. Podešva

Vážka rudá (Sympetrum sanguineum), PR Kanada (12. 7. 2002)

Z obojživelníků se zde vyskytuje rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Rana esculenta), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a skokan ostronosý (Rana arvalis), početná je populace ropuchy obecné (Bufo bufo), naopak pouze ojediněle se vyskytuje ropucha zelená (Bufo viridis). Z plazů byla pozorována užovka obojková (Natrix natrix) a vzácná užovka podplamatá (Natrix tessellata), poměrně hojná je zde ještěrka obecná (Lacerta agilis). Společenstvo ryb se skládá minimálně z deseti druhů. Významný je především výskyt hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus), jejíž populace ve slepém rameni je vázána na přítomnost škeblí a velevrubů.

Bohatá je také zdejší ornitofauna, ze zajímavých druhů ptáků byl pozorován lejsek šedý (Muscicapa striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), holub doupňák (Columba oenas), ledňáček říční (Alcedo atthis), krkavec velký (Corvus corax), krahujec obecný (Accipiter nisus), moták lužní (Circus pygargus), moták pochop (Circus aeruginosus), luňák hnědý (Milvus migrans) a včelojed lesní (Pernis apivorus). V 90. letech 20. stol. zde byla poprvé zaznamenána i hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea). Mezi běžné druhy savců patří např. norník rudý (Clethrionomys glareolus), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a veverka obecná (Sciurus vulgaris), v rezervaci se usadil také bobr evropský (Castor fiber).

Samice roháče obecného (Lucanus cervus), PR Kanada (14. 7. 2005), foto © Z. Podešva

Samice roháče obecného (Lucanus cervus), PR Kanada (14. 7. 2005)

Lesnictví: Vlastní rameno obklopuje lužní les s bohatou skladbou původních dřevin, zastoupen je dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), topol bílý (Populus alba) a topol černý (Populus nigra), vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia). Závažné poškozování a likvidaci lesních porostů v okolí vodních ploch způsobuje zdejší populace bobra evropského.  

Historie: Odstavené rameno vzniklo umělým zásahem při regulaci řeky Moravy ve třicátých letech 20. století. Postupem času se zde vytvořila pozoruhodná společenstva rostlin a živočichů a již od 50. let 20. stol. je uváděno jako významná botanická a zoologická lokalita s návrhem na ochranu.

Management, ohrožení: V přírodní rezervaci je vyloučen intenzivní chov ryb a odčerpávání vody. V roce 1995 zde byl vysazen amur bílý (Ctenopharyngodon idella), který svou potravní specializací ohrožuje vzácné druhy vodních rostlin, tento problém je těžko řešitelný. Značné škody na břehových a okolních lesních porostech způsobuje bobr evropský. Velmi nepříznivě působí také šíření nepůvodních a invazních druhů dřevin a bylin, zejména javoru jasanolistého (Acer negundo), trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) a zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). Podle plánu péče bude přistoupeno k jejich postupné redukci a likvidaci. 

Natura 2000: Přírodní rezervace Kanada se nachází na území Evropsky významné lokality Kněžpolský les (CZ0724120), představující rozsáhlý komplex lužního lesa (PR Trnovec) včetně slepých ramen (PP Huštěnovická ramena), tůní a mezofilních ovsíkových luk nivy Moravy v okolní převážně intenzívně využívané agrární krajině o celkové rozloze 521,17 ha.

Přírodní rezervace Kanada (12. 7. 2002), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kanada (12. 7. 2002)


Bibliografie:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. - Ms., 36 s., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Boukal, M. & Trávníček, D. (1995): Faunistic records from the Czech Republic - 24. - Klapelkiana, 31: 65-68, Praha

Hrabec, J. (1997): Mokřady Hradišťského příkopu I. - Kněžpolský les a rameno Kanada. Veronica Brno.

Kadrnál, L. (2004): Závěrečná zpráva z inventarizace Coleopter v PR Kanada za rok 2004, 4 s. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Kopeček, F. (2004): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v MZCHÚ Kanada za rok 2004, ZO ČSOP Scilla Vlčnov, 66 s. Ms., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Lacina, D. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kněžpolský les na období 2012 – 2021. Depon. in KÚ Zlínského kraje.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 134.

Moravec, J., Veselý, J. (2010): Inventarizační průzkum ZCHÚ Kněžpolský les z oboru koleopterologie (páchník hnědý). Praha, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., 13 s.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 

Rejl, J. (2011): Inventarizační ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Kněžpolský les, Mott MacDonald Praha, Praha.

Schneider, J., Melicharová, A. (2006): Plán péče pro přírodní rezervaci Kanada. S-ateliér Brno.

Skotáková, D. (2011): Hodnocení stavu a návrh péče pro evropsky významnou lokalitu Kněžpolský les (diplomová práce), MENDELU LDF Brno, 63 s.

Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. Ms. 129 s., Hulín, listopad 2001.

Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum PR Kanada v k. ú. Kněžpole. Ms., Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 11 pp.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Štěrbová, J. (2007): Vývoj regulace koryta řeky Moravy v I. pol. 20. století. - Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědná fakulta, Katedra geografie, ved. práce RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph. D.


Aktualizováno 19. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět