Přírodní rezervace Kobylí hlava

Přírodní rezervace Kobylí hlava, luční část zbavená náletů dřevin (4. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kobylí hlava, luční část zbavená náletů dřevin (4. 6. 2004)

Základní údaje:  Přírodní rezervace Kobylí hlava představuje ojedinělý zbytek původních kavylových luk a teplomilné doubravy. Nachází se v Hlucké pahorkatině asi 300 m jihovýchodně od kóty Kobylí hlava (358 m n. m.) v nadmořské výšce 295 až 335 m. Katastrální území Hluk. Vyhlášeno Nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 3/1998 ze dne 22. 4. 1998 jako přírodní památka Kobylí hlava o celkové výměře 1,6326 ha (ochranné pásmo 5,72 ha), přehlášeno na přírodní rezervaci Nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 15/2002 ze dne 2. 9. 2002 o výměře 3,3858 ha, nově vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 19/2013 ze dne 16. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 1939. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 3,4934 ha, výměra ochranného pásma 5,6821 ha. Mapa.

Předmět ochrany: širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis), včetně teplomilné doubravy, se zbytky kavylových stepí; hadinec nachový (Echium maculatum) – evropsky významný druh a jeho biotop.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem chráněného území jsou paleogenní horniny hluckého vývoje dílčí bělokarpatské jednotky magurského flyše. Jde o svrchnokřídové antonínecké souvrství se střídáním vápenců, slínovců a vápnitých jílovců a o nivnické souvrství s převahou vápnitých jílovců. Tyto horniny jsou místy překryty návějemi spraší, popř. sprašových hlín. Půdy tvoří černozemě černicové a rendziny.

Hlaváček jarní v PR Kobylí hlava (29. 3. 2003), foto © Z. Podešva

Hlaváček jarní v PR Kobylí hlava (29. 3. 2003)

Flóra a vegetace: Přes malou rozlohu území se zde zachovalo bohaté společenstvo původních kavylových stepí a travinobylinných společenstev svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin, k nimž patří např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandiflora), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), kosatec různobarvý (Iris variegata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), vstavač nachový (Orchis purpurea), oman mečolistý (Inula ensifolia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), kozinec dánský (Astragalus danicus), vítod větší (Polygala major), ostřice nízká (Carex humilis), ostřice horská (Carex montana), ostřice Micheliova (Carex michelii), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), štírovník Borbásův (Lotus borbasii), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum) aj

Kosatec různobarvý (4. 6. 2004), foto © Z. Podešva Hadinec červený (4. 6. 2004), foto © Z. Podešva
Kosatec různobarvý (4. 6. 2004) Hadinec červený (4. 6. 2004)

Nachází se zde menší populace hadince červeného (Echium maculatum) na severním okraji areálu výskytu, hojnější je v nedaleké přírodní památce Miliovy louky, již v okrese Hodonín. V lesním porostu je rozšířena okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri) a velmi vzácně kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens). Na mezi při horní hranici (mimo území rezervace) byl objeven dnes již velmi vzácný plevel koukol polní (Agrostemma githago).

Dnes již vzácný plevel koukol polní roste v těsné blízkosti PR Kobylí hlava (4. 6. 2004), foto © Z. Podešva
Dnes již vzácný plevel koukol polní roste v těsné blízkosti PR Kobylí hlava (4. 6. 2004)

Fauna: Dosud byl proveden zoologický průzkum zaměřený především na bezobratlé. Byl zde zaznamenán výskyt teplomilných druhů hmyzu, např. cikády chlumní (Cicadetta montana), křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi), z motýlů  vřetenušky čičorkové (Zygaena ephialtes), vřetenušky třeslicové (Zygaena brizae), ostruháčka jilmového (Satyrium w-album) a dalších.

Lesnictví: Část rezervace tvoří teplomilná doubrava s dubem zimním (Quercus petraea), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a lípou srdčitou (Tilia cordata).

PR Kobylí hlava, zbytky kavylových luk s kavylem tenkolistým (Stipa tirsa) , foto © Z. Podešva

PR Kobylí hlava, zbytky kavylových luk s kavylem tenkolistým (Stipa tirsa)
uprostřed teplomilné doubravy (4. 6. 2004)

Historie: Vznik bělokarpatských stepí sahá do období boreálu asi před 10 000 lety. Již od neolitu byly tyto stepi udržovány pastvou a posléze kosením na celé ploše masívu Kobylí hlavy a nedaleké Jasenové. Tyto byly postupně rozorávány nebo zalesňovány. Vlastní území bylo v sedmdesátých letech zalesněno dubem a borovicí. Porost borovice byl naštěstí aktivními ochránci přírody postupně odstraněn, porosty dubu se stabilizovaly do podoby teplomilné doubravy. Luční část pak byla v letech 1998 až 1999 zbavena náletu dřevin a bylo na ní obnoveno kosení.

Management, ohrožení: Louky jsou jednou ročně koseny. Lesní porost bude třeba postupně více prosvětlit a zbavit borovice lesní. V území realizuje ZO ČSOP SCILLA Vlčnov záchranný program vybraných ohrožených druhů stepních rostlin. Jde o ojedinělý příklad rekonstrukce původních bělokarpatských stepí v Hlucké pahorkatině.

Natura 2000: Přírodní rezervace Kobylí hlava je součástí Evropsky významné lokality Kobylí hlava (CZ0722201) o celkové rozloze 3,7207 ha. 

Přírodní rezervace Kobylí hlava (18. 6. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní rezervace Kobylí hlava (18. 6. 2005)


Bibliografie:

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Hrabec, J. (2011): Příroda a krajina. In: Břečka, Jan et al. Hluk: dějiny města. Vyd. 1. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z <http://kronikahluk.cz/data/uploads/dejiny/piroda-a-krajina.pdf>.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Hrabec, J., Šnajdara, P., Zábranská, D. (2000): Potvrzení výskytu hadince nachového - Echium russicum J.F. Gmelin v Hlucké pahorkatině. In: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 80-81.

Hubáček, J. (1998): „Proč Hlucká pahorkatina nebyla přiřazena k Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty”, Poznáváme přírodu na Uherskohradišťsku a chráníme ji, s. 41-43, 1998, Okresní pedagogické středisko, Uh. Hradiště.

Kopeček, F. (2005): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v MZCHÚ Kobylí hlava za rok 2005. - Ms., depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Lacina, D. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje, část 9 – Biotopové lokality – kontinentální biogeografická oblast – Hlucko a Uherskobrodsko, EVL Kobylí hlava CZ0722201.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


Aktualizováno 19. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět