Přírodní památka Lázeňský mokřad

Přírodní památka Lázeňský mokřad (27. 7. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Lázeňský mokřad (27. 7. 2005)

Základní údaje: Vlhké slatinné louky v nivě řeky Moravy v bezprostřední blízkosti Sirnatých lázní, asi 1 km severně od obce Ostrožská Nová Ves v nadmořské výšce 175 m. Katastrální území Ostrožská Nová Ves. Vyhlášeno Nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 3/2001 ze dne 21. března 2001. Evidenční kód ÚSOP: 2120. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra: 9,1756 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Zachování posledního zbytku původních slatinných luk a porostů vrbin jako biotopu vzácných druhů bezobratlých.

Geologie, půdní poměry: Podloží je tvořeno kvartérními sedimenty řeky Moravy, především štěrkopísky, s překryvem fluviálních naplavenin hlín.

Kosatec sibiřský (Iris sibirica), foto © Z. Podešva   Kosatec žlutý (Iris pseudacorus), foto © Z. Podešva

Kosatec sibiřský (Iris sibirica)

 

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Flóra a vegetace: Na lokalitě bylo zjištěno téměř sto druhů vyšších rostlin. Z botanického hlediska se jedná o území, které již nemá v nivě Moravy na území okresu Uherské Hradiště obdoby. Z významných rostlinných druhů zde byl zjištěn skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), sítina sivá (Juncus inflexus), ostřice srstnatá (Carex hirta), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), bohatá populace česneku hranatého (Allium angulosum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a také silně ohrožená zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a ožanka čpavá (Teucrium scordium).

Bohatá populace česneku hranatého (Allium angulosum) v PP Lázeňský mokřad (30. 7. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Bohatá populace česneku hranatého (Allium angulosum)
v přírodní památce Lázeňský mokřad (30. 7. 2009)

Při okrajích přírodní památky pod topoly roste kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Na mokřadní louky byl vysázen kosatec sibiřský (Iris sibirica), na sušší místa na jižním okraji rezervace kriticky ohrožená máčka plocholistá (Eryngium planum), která se vyskytuje na nedalekém kunovickém letišti. 

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine), foto © Z. Podešva   Máčka plocholistá (Eryngium planum), foto © Z. Podešva

Kruštík širolistý (Epipactis helleborine)

 

Máčka plocholistá (Eryngium planum)

Fauna: Při orientačních zoologických průzkumech byly na lokalitě zjištěny vzácné druhy brouků vázané na porosty vrb, např. tesaříci Xylotrechus pantherinus a Ropalopus macropus, dále velmi vzácní krasci Agrilus delphinensis, polník Guerinův (Agrilus guerinii) a Scintillatrix dives. V polních kulturách v bezprostředním okolí luk byl zjištěn zvláště chráněný silně ohrožený krajník zlatotečný (Calosoma auropunctatum), mizející druh, který se ojediněle objevuje v teplejších oblastech na polích a stepích. Z dalších druhů brouků se vyskytují např. zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi) a tesařík pižmový (Aromia moschata). Z motýlů byla v minulosti na území přírodní památky zjištěna velmi lokální a vzácná píďalka žluťuchová (Perizoma sagittata), její přežívání na lokalitě po povodních v roce 1997 nebylo prokázáno. Z tohoto místa je také známá lokální a vzácná mokřadní můra rákosnice lesklicová (Archanara neurica).

Během arachnologických průzkumů zde bylo zaznamenáno 41 druhů pavouků, z nejvýznamnějších např. skákavka žlutonohá (Heliophanus flavipes), mikarie travní (Micaria pulicaria), slíďák levhartí (Arctosa leopardus), skálovka domácí (Scotophaeus scutulatus), skálovka černá (Trachyzelotes pedestris) a křižák trpasličí (Hypsosinga pygmaea). Z vážek bylo v mokřadu zjištěno 11 druhů, nejzajímavější je nález vzácné vážky jarní (Sympetrum fonscolombii) a šidélka malého (Ischnura pumilio), déle se zde vyskytuje např. šídlatka velká (Chalcolestes viridis), šídlo pestré (Aeshna mixta), šídlo modré (Aeshna cyanea) a vážka rudá (Sympetrum sanguineum).

Vážka jarní (Sympetrum fonscolombii), foto © Zdeněk Podešva

Vážka jarní (Sympetrum fonscolombii)

Z obojživelníků se ve vodních příkopech a několika tůňkách vyskytují zejména skokan zelený (Rana esculenta), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo) a rosnička zelená (Hyla arborea), vzácný je čolek obecný (Triturus vulgaris). Z plazů byla zaznamenána užovka obojková (Natrix natrix) a ojediněle i ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků zde byli pozorováni např. čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia), volavka bílá (Egretta alba), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), strnad obecný (Emberiza citrinella), budníček větší (Phylloscopus trochilus), žluva hajní (Oriolus oriolus), koroptev polní (Perdix perdix), ledňáček říční (Alcedo atthis), luňák hnědý (Milvus migrans), moták pochop (Circus aeruginosus) a krahujec obecný (Accipiter nisus).

Uměle vyhloubená tůň pro rozmnožování obojživelníků v PP Lázeňský mokřad (13. 7. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Uměle vyhloubená tůň pro rozmnožování obojživelníků
v přírodní památce Lázeňský mokřad (13. 7. 2005)

Lesnictví: Na lokalitě se nenacházejí žádné lesní pozemky.

Historie: Jde o zbytek původních značně rozsáhlých luk v nivě řeky Moravy, které byly vesměs rozorány, hlavně po regulaci řeky Moravy v polovině 20. stol. Na mokřadních loukách vyvěrají prameny sirné vody s léčebnými účinky, která se od r. 1903 využívá v místních Sirných lázních.

Management, ohrožení: Na několika místech byly vyhloubeny mělké tůně pro rozmnožování obojživelníků, které je třeba pravidelně udržovat. Louky je nutné kosit vzhledem k možnému zahnízdění ohrožených druhů ptáků až koncem léta. 

Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) v PP Lázeňský mokřad (13. 7. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) v PP Lázeňský mokřad (13. 7. 2005)


Bibliografie:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. - Ms., 36 s., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Galušková, H. (2012): Přírodní poměry a flóra území západně od Uherského Ostrohu. - Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.

Haberlandová, L. (2010): Charakteristika pavoučích společenstev PP Lázeňský mokřad (Ostrožská Nová Ves) [online]. 2010 [cit. 2015-03-08]. Bakalářská práce. University of Ostrava, Faculty of Science. Vedoucí práce Zdeněk Majkus.
Dostupné z: <http://theses.cz/id/2jk3no/>.

Haberlandová, L. (2012): Hodnocení stavu PP Lázeňský mokřad z hlediska ochrany biodiverzity pavoučích společenstev [online]. 2012 [cit. 2015-03-08]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Ivo Machar. Dostupné z: <http://theses.cz/id/g0wb4s/>.

Majkus, Z. (2007): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu PP Lázeňský mokřad. - Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje, 8 pp. 

Schneider, J. (2012): Plán péče pro přírodní památku Lázeňský mokřad na období 2013-2022. Ms., depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum PP Lázeňský mokřad v k. ú. Ostrožská Nová Ves. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 8 s.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


Aktualizováno 20. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět