Přírodní památka Lom Rasová

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)

Základní údaje: Pískovcový lom po ukončení aktivní těžby, částečně zatopený vodou. Nachází se v Lopenické hornatině v lokalitě Nový Dvůr v nadmořské výšce 535 až 550 m, po pravé straně mezinárodní silnice E50 ve směru Starý Hrozenkov asi 300 m severovýchodně od motorestu Rasová, a 2,5 km jihovýchodně od obce Komňa. Katastrální území Komňa, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště  ze dne 22. 7. 1982 jako CHPV Lom Rasová, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 810. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 4,4332 ha, vyhlášené ochranné pásmo: 1,0 ha. Mapa

Pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), PP Lom Rasová (16. 7. 2005), foto © Zdeněk Podešva   Pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), PP Lom Rasová (5. 7. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Bohatá populace pětiprstky hustokvěté
v PP Lom Rasová (16. 7. 2005)

 

Pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora)
PP Lom Rasová (5. 7. 2002)

Předmět ochrany: Opuštěný pískovcový lom s ohroženými druhy rostlin i živočichů a ukázkovou vegetační sukcesí. Původně byl jako hlavní předmět ochrany bohatý výskyt obojživelníků, nelegální výsadbou ryb však došlo ke značnému snížení početnosti jejich populací. 

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen svodnickým souvrstvím (maastricht — paleocén) bělokarpatské jednotky magurského flyše, převažují modrošedé až hnědošedé vápnité drobové pískovce. Jámový lom k těžbě kamene byl vyhlouben 8 až 15 m pod úroveň okolního terénu. Část lomu je dnes zatopena stálým jezírkem s hloubkou až 4 m. V lomových stěnách lze dobře pozorovat subhorizontální uložení vrstev magurského flyše. V chráněném území nejsou vyvinuty žádné půdy, běžným půdním typem v okolí lomu jsou kambizemě.

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)

Flóra a vegetace: Na opuštěných plochách lomu probíhá zajímavá sukcese rostlin včetně druhů vzácných a ohrožených, dosud zde bylo zjištěno na 199 taxonů. V lomovém jezírku se vyvinula vegetace makrofytních řas svazu Nitellion flexilis, mimo jiné zde byl zjištěn rdest maličký (Potamogeton pusillus). Kolem jezírka se nacházejí pobřežní společenstva svazu Phragmition tvořená orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), orobincem širolistým (Typha latifolia) a ostřicemi (Carex spp.). Na jejich okraji je bohatá populace kruštíku bahenního (Epipactis palustris), který roste i v prohlubních na jiných místech lomu. Tato společenstva přecházejí v nezapojenou vegetaci na slínitých a kamenitých půdách svazu Potentillion anserinae, na některých místech je již vyvinuta travinobylinná vegetace asociace Brachypodio-Molinietum a křovinná společenstva svazu Berberidion. V závislosti na výšce hladiny spodní vody se zde vyskytuje několik druhů orchidejí, např. vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač bledý (Orchis pallens), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ojediněle i kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens). Z lomu Rasová a okolí Březové bývá uváděn také prstnatec laponský (Dactylorhiza lapponica), nejspíše se jedná o některý z mnoha kříženců a forem rodu prstnatec (Dactylorhiza).

 

Prstnatec (Dactylorhiza sp.)
PP Lom Rasová (23. 5. 2009)

 

Prstnatec (Dactylorhiza sp.)
PP Lom Rasová (23. 5. 2009)

Dále zde rostou např. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata). V pískovcových stěnách lomu se nachází vitální populace vzácné hruštičky okrouhlolisté (Pyrola rotundifolia). Z mechorostů byl zaznamenán mimo jiné i vzácný mech vlasoústka tenkozobá (Trichostomum tenuirostre). Chráněné území je obklopeno karpatskými dubohabřinami asociace Carici pilosae - Carpinetum.

Fauna: Opuštěný lom poskytuje vhodné prostředí četným druhům bezobratlých. Z vodních brouků je zajímavý výskyt kriticky ohroženého vodomila černého (Hydrophilus piceus), největšího známého vodního brouka světa (nejvýše doložený výskyt tohoto druhu v ČR), a také loužomila Limnoxenus niger. Dále zde bylo nalezeno 22 druhů střevlíkovitých brouků (Carabidae), 16 druhů pavouků a 6 druhů mravenců. Velmi hojné jsou např. populace svižníka polního (Cicindela campestris) a svižníka lesomila (Cicindela sylvicola). Z motýlů  byla v lomu zjištěna vzácnější nesytka jehlicová (Bembecia albanensis), na porosty hruštičky okrouhlolisté v lomových stěnách je vázán svým vývojem vzácný obaleč Olethreutes dalecarliana. Z dalších bezobratlých jsou nápadné především vážky, byla zde nalezena např. vážka ploská (Libellula depressa) a vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata), motýlice obecná (Calopteryx virgo), šídlo modré (Aeshna cyanea), šidélko rudoočko (Erythromma najas) a šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) např. saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens).

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva   Nesytka jehlicová (Bembecia albanensis)

PP Lom Rasová (23. 5. 2009)

 

Nesytka jehlicová (Bembecia albanensis)

Jezírko v lomu bylo původně hlavním motivem ochrany jako významný biotop obojživelníků, především čolka velkého (Triturus cristatus), čolka horského (Triturus alpestris) i obecného (Triturus vulgaris). Nelegální výsadbou ryb byli tito obojživelníci téměř vyhubeni. Dnes zde přežívá pouze kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a skokan hnědý (Rana temporaria). Na volných plochách lomu nacházejí vhodné životní podmínky plazi zastoupení ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca), v jezírku byla zaznamenána také užovka obojková (Natrix natrix). Ze zajímavých druhů ptáků byl prokázán občasný výskyt výra velkého (Bubo bubo).

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Volné plochy lomu zarůstají náletem břízy bělokoré, vrb, osiky a především smrku ztepilého z okolních lesních porostů.

Hruštička okrouhlolistá (21. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva   Hruštička okrouhlolistá (21. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Hruštička okrouhlolistá (21. 6. 2003)

  Hruštička okrouhlolistá (21. 6. 2003)

Management, ohrožení: Lokalitu není možné jakkoliv rekreačně nebo hospodářsky využívat. Nálet nepůvodních dřevin je třeba periodicky likvidovat, již několikrát byl odstraňován nálet smrku ztepilého a částečně i břízy bělokoré. Populaci ryb by bylo vhodné odstranit biologicky šetrnou metodou tak, aby nebyla ohrožena zdejší vodní fauna, zásah 1× až 2× zopakovat. Po prokázané eliminaci všech druhů ryb bude třeba provést reintrodukci původních druhů obojživelníků z blízkých lokalit. Velkým problémem v současnosti je vysoká návštěvnost této snadno dostupné lokality, spojovaná často s koupáním v jezírku a nelegálním tábořením.

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Lom Rasová (23. 5. 2009)


Bibliografie:

Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Lom Rasová. - Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepierová, I. & Jagoš, B. (2005): Plán péče o PP Lom Rasová na období 2006 - 2015. Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Krobot, J. (2011): Dokumentace hydrotermálních mineralizací v bělokarpatské jednotce magurského flyše (Vnější západní Karpaty). - Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie, vedoucí práce: RNDr. Zdeněk Dolníček, Ph.D.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. & Jongepierová, I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty". Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Šnajdara, P.: Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996, Luhačovice.

Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Trávníček, D. (2008): Největší vodní brouk světa žije i na Zlínsku. In: Magazín Zlín, 2008, 14, (9), s. 27.

Trávníček, D. (2009): Revitalizace mokřadních biotopů a společenstva vodních brouků. In: Západné Karpaty - spoločná hranica , zborník príspevkov z medzinárodného sympózia prírodovedcov Trenčianskeho kraja a Zlínskeho kraja, s. 41-45.


Aktualizováno 21. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět