Přírodní památka Maršava

Útvar „Skalní srdce“ v PP Maršava je tvořen odolnými pískovci lukovských vrstev (9. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Útvar „Skalní srdce“ v PP Maršava je tvořen odolnými pískovci
lukovských vrstev (9. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Maršava představuje čtyři navzájem od sebe oddělené zbytky starých bučin na skalních výchozech v Chřibech. Nachází se v severozápadní části Stupavské vrchoviny (okrsek Chřibské hřbety) na prudkých svazích po obou stranách údolí Dlouhé řeky (Boršického potoka) v rozpětí nadmořských výšek od 310 až do 465 m. Jedna z částí (největší) se nachází na západním úpatí hřbetu Holého kopce jen 120 m západně od hranice PR Holý kopec po levé straně toku Dlouhé řeky (tři zbývající leží na pravé straně), asi 250 m severně od hájovny Na Pile, v nadmořské výšce 315 až 412 m. Na ni navazuje druhá část (v pořadí také 2. největší) v protějším prudkém svahu na pravé straně údolí Dlouhé řeky, leží v nadmořské výšce 310 až 347 m. Třetí část se nachází 600 m severně od hájovny Na Pile, v nadmořské výšce 320 až 355 m. Rozlohou nejmenší 4. část je nejvýše položená, nachází se v nadmořské výšce 445 až 465 m, asi 700 m sz. od hájovny Na Pile a 400 m západně od Dlouhé řeky. Katastrální území Buchlovice. Zřízeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 9/2002 ze dne 20. 5. 2002. Evidenční kód ÚSOP: 2158. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 2,4 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Jedny z posledních zbytků starých bukových porostů na přirozených výchozech sedimentů račanské jednotky. Dlouhodobým cílem je zachování pralesovitých lesních ekosystémů.

Impozantní skalní hřeben Zbořené zámky v přírodní památce Maršava (9. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Impozantní skalní hřeben Zbořené zámky
v přírodní památce Maršava (9. 10. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad přírodní památky Maršava tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Na části území se nacházejí méně odolné nevápnité jílovce a pískovce ráztockých vrstev (svrchní křída – paleocén) soláňského souvrství a středně až hrubě rytmický flyš vsetínských vrstev (svrchní eocén — spodní oligocén) zlínského souvrství s šedými vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci. Odolnější arkózové pískovce a slepence lukovských vrstev (paleogén – paleocén) soláňského souvrství místy vystupují na povrch, zejména v části zvané Zbořené zámky (Převrat), jako impozantní skalní hřeben prudce spadající do kaňonu Dlouhé řeky.

Přírodní památka Maršava (25. 10. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Maršava (25. 10. 2009)

Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky Maršava tvoří společenstva květnatých ostřicových bučin asociace Carici pilosae-Fagetum. Ve stromovém patře převažuje buk lesní (Fagus sylvatica). V bylinném patře se objevuje roztroušeně bika hajní (Luzula luzuloides), ostřice chlupatá (Carex pilosa), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), lipnice hajní (Poa nemoralis), osladič obecný (Polypodium vulgare), šťovík menší (Rumex acetosella) a rozchodník velký (Hylotelephium maximum). Místy je zachovalé mechové patro s hojně se vyskytujícím bělomechem sivým (Leucobryum glaucum). Botanicky nejzajímavější jsou vrcholové skalky jednotlivých lesních porostů s reliktní borovicí lesní (Pinus sylvestris), zvláště pak skalnatá část nejjižnějšího porostu (202 C 18), kde se vyskytuje bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum) a řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).

Borovice lesní na skalním hřebeni v přírodní památce Maršava (9. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Borovice lesní na skalním hřebeni v přírodní památce Maršava (9. 10. 2002)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden, z motýlů se vyskytuje např. typický druh bučin martináček bukový (Aglia tau), z brouků střevlík svraštělý (Carabus intricatus). Z velkých savců se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa),

Střevlík svraštělý (Carabus intricatus), přírodní památka Maršava (4. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Střevlík svraštělý (Carabus intricatus),
přírodní památka Maršava (4. 5. 2003)

Lesnictví: Stromové patro tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea), pouze ojediněle je zastoupen jeřáb břek (Sorbus torminalis) a částečně i nepůvodní smrk ztepilý (Abies picea) a modřín opadavý (Larix decidua), na skalnatých vrcholech roste reliktní borovice lesní (Pinus sylvestris). Porostní struktura je poněkud komplikovaná, v každé části přírodní památky je jiná druhová skladba dřevin a jejich odlišné zastoupení. Nejnižší strukturní rozrůzněnost je v první části, nejlépe jsou na tom porosty v třetí části.

Přírodní památka Maršava (30. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Maršava (30. 10. 2011)

Management, ohrožení: V lesních porostech je možné hospodařit skupinově výběrným způsobem s následnou přirozenou obnovou lesních porostů, do budoucna se počítá s bezzásahovým režimem. Přirozené zmlazení je však ohroženo vysokými stavy spárkaté zvěře. Problémem je také malá celková výměra přírodní památky a velká fragmentace území na jednotlivé plošně velmi malé segmenty, které jsou navíc od sebe poměrně vzdálené. Pro lepší zajištění fungování ekosystémů je proto navrženo rozšíření stávajícího chráněného území. Údolím Dlouhé řeky prochází nepříliš frekventovaná asfaltová silnice, která je využívána jako značená cyklostezka.

Natura 2000: Přírodní památka Maršava se nachází na území Evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.

Poznámka: Název lokality Maršava má původ ve středověkém pojmenování Chřibů jako Marsgebirge (Marsovy hory, Marsava), které se používá v němčině dodnes.

Přírodní památka Maršava (9. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Maršava (9. 10. 2002)


Bibliografie:

Hrabica, A. (1999): „Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území“, Brno 1999, dipl. práce MZLU

Kohoutová (2000): Ochrana geologických lokalit na okrese Uherské Hradiště. Brno 2000

Krupičková (2001): Botanický průzkum návrhu přírodní památky Maršava. Uherské Hradiště 2001.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


•• Aktualizováno 9. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět