Základní údaje: Přírodní památka Mechnáčky představuje široký členitý žleb s bělokarpatskými květnatými loukami, mokřady a vrstevnými prameny, místy porostlý stromy a keři. Nachází se ve Straňanské kotlině na levém údolním svahu Svinárského potoka v nadmořské výšce 425 až 508 m, asi 1 km západně od Květné. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 796. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 9,6531 ha. Mapa
Předmět ochrany: Zachovalé zbytky květnatých luk s mokřady a rozptýlenou zelení, výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých prachových jílovců (spodní paleocén - svrchní křída). Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly pseudogleje primární. Území přírodní památky bylo postiženo sesuvy, v minulosti také splachy z bývalého pole nad rezervací.
Květena: V zachovalém zbytku původně rozsáhlých bělokarpatských luk převažují teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a ostřicí horskou (Carex montana). Vyskytuje se zde celá řada ohrožených a chráněných druhů rostlin, ze vstavačovitých (Orchidaceae) je místy poměrně hojný vstavač kukačka (Orchis morio), dále vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), v roce 2002 zde byl objeven i vstavač osmahlý (Orchis ustulata - viz foto). Z dalších zajímavých druhů se vyskytuje např. kozinec dánský (Astragalus danicus) a hadí mord nachový (Scorzonera purpurea).
Na několika mokřadech a lučních prameništích se v minulosti vyskytoval velmi hojně prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), který byl při vyhlášení rezervace jedním z hlavních motivů ochrany. Po rozorání okolních lučních porostů v 70. letech 20. stol. a upuštění od tradičního způsobu obhospodařování většina těchto mokřadních stanovišť na lokalitě vyschla, zarostla náletem dřevin s vrbou popelavou (Salix cinerea) a vysokou vegetací tvořenou rákosem obecným (Phragmites australis), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a mátou dlouholistou (Mentha longifolia). Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) a další dříve zde běžné mokřadní druhy jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) se v současnosti vyskytují jen sporadicky. Hrachor panonský (Lathyrus pannonicus) a několik dalších druhů, které se na lokalitě vyskytovaly ještě v 80. letech 20. stol., nebyly v poslední době potvrzeny.
Fauna: Květnaté louky v mozaice s rozptýlenou zelení a mokřady představují útočiště pro vzácné a ohrožené druhy bezobratlých, především hmyzu. Při zoologických průzkumech zde bylo mimo jiné zaznamenáno 39 druhů pavouků, 6 druhů sekáčů a 12 druhů mravenců. Ze zajímavých a vzácných druhů motýlů zde byly zjištěny druhy typické pro bělokarpatské květnaté louky, hlavně perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), který dosahuje v Bílých Karpatech severozápadní hranice rozšíření, dále ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a můra Episema scoriacea. V minulosti hojný žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone) již vymizel, podobně jako na většině ostatních bělokarpatských lokalit. Zajímavostí je výskyt vzácných druhů fytofágních brouků, z nichž zde byli nalezeni např. nosatčíci Apion interjectum, Apion aeneomicans a mandelinka Smaragdina xanthaspis.
Lesnictví: Všechny porosty dřevin jsou na nelesní půdě. Potok pramenící v území je zakryt souvislým náletem olší a vrb, mokřad je z části zarostlý porostem vrb. V horní části území se nachází bukový hájek. Management, ohrožení: Území bylo původně využíváno jako jednosečná louka v rozsáhlém lučním komplexu, který byl v době kolektivního hospodaření v 70. letech 20. stol. téměř celý rozorán. Později nebyla větší část lokality využívána a zarostla náletem dřevin. V roce 1995 byly rozorané plochy v okolí chráněného území zatravněny a v následujícím roce byl zlikvidován nálet v rámci projektu SFŽP. V současné době jsou plochy koseny vlastníky a uživatelem. Management části kolem mokřadu, který byl ohrazen, zajišťuje Správa CHKO Bílé Karpaty. Natura 2000: Přírodní památka Mechnáčky se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).
Fotografie: všechny snímky © Zdeněk Podešva. | ||||||||||||||||||||||||||||
