Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren představuje několik uměle vytvořených mělkých tůní s drobnými depresemi v rovinatém terénu. Území zčásti obklopené zemědělsky využívanými pozemky se nachází v Hlucké pahorkatině (okrsek Uherskobrodská kotlina), v nadmořské výšce 225 až 227 m n. m., asi 2,5 km jižně od Uherského Brodu, v prostoru mezi jihozápadním okrajem průmyslového areálu Slováckých strojíren a Mlýnským potokem, po levé straně u silnice č. 490 a cyklostezky směr Nivnice. Katastrální území Uherský Brod, ochranné pásmo katastrální území Nivnice. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 13/2013 ze dne 16. 12. 2013. Celková výměra přírodní památky 7,38 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 0,62 ha. Část lokality je od roku 2002 registrována jako VKP. Mapa.

Předmět ochrany: Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) – evropsky významný druh a její biotop.

Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia)   Zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum)

Kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia)

 

Zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží je tvořeno kvartérní sedimenty - fluviálními písčitými štěrky, které jsou místy překryty vrstvou spraší. V půdních typech převažují černice - modální var. karbonátová a luvická.

Flóra a vegetace: V přírodní památce se nachází několik různě velkých tůní a převážně suchých vodních kanálů. Mokřad je bez trvalého přítoku vody a vykazuje během roku velké kolísání vodní hladiny, část lokality má charakter slaniska. Ze západní až jižní strany obklopuje území vzrostlý větrolam s topoly (Populus spp.), místy s bohatým keřovým patrem tvořeným bezem černým (Sambucus nigra), vrbami (Salix spp.), trnkou obecnou (Prunus spinosa) a dalšími druhy. Ve východní části je obdělávaný zemědělský pozemek (je plánováno jeho zatravnění). Po celé lokalitě (mimo zmíněného pole) se nacházejí rozptýlené porosty křovin, v severním výběžku lokality na navážce jsou porosty vrb (Salix spp.) a topolů (Populus spp.).

Hlavaté vrby v přírodní památce Mokřad u Slováckých strojíren (19. 4. 2015), foto © Z. Podešva

Hlavaté vrby v přírodní památce Mokřad u Slováckých strojíren (19. 4. 2015)

Na podstatné části území se vyvinula makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s dominancí orobince širolistého (Typha latifolia), menší část tvoří porosty s vegetací vysokých ostřic. Během botanické inventarizace (2005) bylo na lokalitě nalezeno 85 druhů cévnatých rostlin. Většinou se jedná o druhy osidlující břehy vodních toků a rybníků, příkopů, pobřežních houštin a vlhkých luk, vyskytují se zde i rostliny rumištní a plevelné. Vedle běžných druhů bylo na lokalitě nalezeno i několik vzácnějších rostlin, ze silně ohrožených druhů zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia), z ohrožených druhů rostlin kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) a drchnička modrá (Anagallis foemina). Ze vstavačovitých se pouze ojediněle se vyskytuje kriticky ohrožený kruštík Tallósův (Epipactis tallosii).

Kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus)   Sítina (Juncus spec.)

Kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus),
PP Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

 

Sítina (Juncus spec.), PP Mokřad
u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

Fauna: Mokřad plní funkci biotopu pro významná společenstva bezobratlých a obojživelníků a také hnízdiště a tahové zastávky mokřadních i dalších druhů ptáků. Území se vyznačuje bohatou druhovou rozmanitostí a výskytem mnoha zvláště chráněných druhů živočichů. Z brouků zde bylo nalezeno celkem 149 druhů z čeledi střevlíkovití (Carabidae), což je asi 30 % v současné době známých a žijících druhů v České republice. K nejvýznamnějším nálezům patří vzácní střevlíci Acupalpus suturalis, Agonum angustatum, Polistichus connexus a Pterostichus elongatus.

V několika tůňkách zde nacházejí vhodné podmínky pro rozmnožování obojživelníci - čolek obecný (Lissotriton vulgaris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana esculenta) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z plazů byli na lokalitě zaznamenáni ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix).

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), foto © Z. Podešva

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

Z ptáků se v mokřadu a jeho okolí trvaleji zdržují nebo i hnízdí např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), strakapoud velký (Dendrocopos major), žluva hajní (Oriolus oriolus), koroptev polní (Perdix perdix), holub hřivnáč (Columba palumbus) a moták pochop (Circus aeruginosus).

Historické využití území: Z leteckých snímků pořízených v 50. letech minulého století je patrné, že celá plocha přírodní památky byla využívána jako orná půda, bylo zde několik políček. Ve východní části protékal drobný vodní tok, který byl později regulován. V 90. letech minulého století vznikla v severní části území rozsáhlá navážka zeminy a také menšího množství hrubé stavební suti (beton) pocházející ze stavebních prací v přilehlém areálu Slováckých strojíren. Navážka je přibližně 5 m vysoká, její vrcholová část je zatravněna a pravidelně kosena, svahy a severní část navážky jsou porostlé vrbami a náletem křovin.

Tůň vyhloubená v roce 2004, PP Mokřad u Slováckých strojíren (16. 7. 2005), foto © Z. Podešva

Tůň vyhloubená v roce 2004, PP Mokřad
u Slováckých strojíren (16. 7. 2005)

Management, ohrožení: Mokřad vzniknul z větší části uměle v místech, kde se vyskytovaly jen menší zamokřené a zavodněné prohlubeniny. V roce 2002 bylo na lokalitě vybagrováno pět malých tůní, v následujícím roce byly vyhloubeny další dvě navzájem oddělené tůně ve tvaru kanálu, na koncích rozšířené a prohloubené. V roce 2004 přibyly tři velké vodní plochy, dvě v přední části a jedna větší s ostrůvkem v zadní části. Po roce 2002 byla zahájena také pravidelná údržba lokality spočívající v kosení a odstraňování náletových dřevin, ponechány jsou solitéry a skupinky vrb, které jsou ošetřovány řezem na hlavu. V roce 2004 došlo k úpravě horní plochy na skládce zeminy, kdy se přebytečná zemina z bagrování tůní navezla nahoru, a terén se srovnal. Součástí projektu revitalizace byla rovněž výsadba břehových porostů a vytvoření valu, který přirozeně odděluje mokřad od sousedních pozemků. V roce 2011 byla provedena obnova stávajícího Mlýnského náhonu, včetně původní trasy s vytvořením hrází proti zaplavení objektů Slováckých strojíren. V této trase byly vyhloubeny průlehy a tůňky a další část pole zatravněna.

Lokalita je potencionálně ohrožena změnami vodního režimu směrem k odvodnění. Ohrožení spočívá také v přílišném zarostení a zastínění tůní a v jejich zazemění. Další ohrožení je v možném spatřovat ve znečištění vody splachy z okolních polí.

Natura 2000: Vyhlášení uvedeného zvláště chráněného území je prováděno v rámci zřizování územní ochrany evropsky významné lokality Mokřad u Slováckých strojíren (kód CZ 0723412, rozloha 8,6276 ha) jako součásti soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice.

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (23. 8. 2009), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Mokřad u Slováckých strojíren (23. 8. 2009)


Bibliografie:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. - Ms., 36 s., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Elsnerová, M. (2005): Výsledky botanického průzkumu mokřadu za Slováckými strojírnami v Uherském Brodě. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Knotková, M. (2009): Významné krajinné prvky Uherskobrodska. Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie. Vedoucí práce: Knotek, J.

Nováková, K. (2010): Ochrana přírody a krajiny na Uherskobrodsku, Bakalářská práce. Depon. in: Univerzita Palackého v Olomouci, katedra geografie.

Pavelčíková (Králová), L. & Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Mokřad u Slováckých strojíren (návrh na vyhlášení) na období 2012 – 2022. Depon. in KÚ Zlínského kraje.

Pazderová, M. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Mokřad u Slováckých strojíren. AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín.

Resl, K. (2007): Výsledky faunistického průzkumu brouků (Coleoptera, Carabidae, Dytiscidae) v Uherském Brodě na lokalitě VKP – mokřad. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Šálek, P. (2003): Průzkum a inventarizace obojživelníků a plazů na vodních plochách Uherskobrodska v r. 2003. - Ms., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín, depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Veselý, J. & Moravec, J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Mokřad u Slováckých strojíren z oboru batrachologie (kuňka žlutobřichá). Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.


Založeno 9. 3. 2016 Úvodní stránka   Zpět