Přírodní památka Olšava

Přírodní památka Olšava (23. 4. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Olšava (23. 4. 2005)

Základní údaje: Poslední zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy. Nachází se mezi obcemi Podolí a Míkovice v nadmořské výšce 190 m. Katastrální území: Míkovice nad Olšavou, Podolí nad Olšavou a Popovice u Uherského Hradiště. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 6/1999 ze dne 1. 9. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2055. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 3,4361 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Poslední zbytek přirozeného neregulovaného úseku řeky Olšavy, zoologicky velmi významná lokalita.

Geologie, půdní poměry: Údolní niva spočívá na paleogenních sedimentech račanské jednotky magurského flyše, reprezentovaných vsetínskými vrstvami zlínského souvrství. Na sedimentech paleogénu spočívá ve strmé, místy až 12 m vysoké stěně levého okraje údolní nivy návěj spraší a sprašových hlín s fosilními půdami a půdními sedimenty. Původně byla Olšava divočící řekou na fluviálních písčitých štěrcích poslední doby ledové (Wurm). Dnešní reliéf řeky se utvářel v naplaveninách hlín v souvislosti s erozí člověkem postupně obdělávaných ploch během posledních cca 6 000 let. Shodou okolností nebyla Olšava v tomto úseku nikdy regulována a dnes je kromě ukázky původních řek naší krajiny též ukázkou geologického a geomorfologického vývoje čtvrtohorní krajiny.

Nárazový břeh řeky Olšavy s kolmou sprašovou stěnou (23. 4. 2005), foto © Zdeněk Podešva   Návěj spraší a sprašových hlín s fosilními půdami v přírodní památce Olšava (8. 9. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Nárazový břeh řeky Olšavy s kolmou
sprašovou stěnou (23. 4. 2005)

 

Návěj spraší a sprašových hlín s fosilními půdami
v přírodní památce Olšava (8. 9. 2002)

Flóra a vegetace: Břehové porosty jsou tvořeny vrbou bílou (Salix alba), kultivary topolu černého (Populus nigra cv.), trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia), bezem černým (Sambucus nigra) a popínavou dřevitou liánou plaménkem plotním (Clematis vitalba). V bylinném patře vzhledem k přirozené vysoké nitrifikaci dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Přírodní památka Olšava (19. 4. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Olšava (19. 4. 2009)

Fauna: Ze zoologického hlediska jde o velmi významnou lokalitu. Z ohrožených druhů ptáků zde nachází podmínky ke hnízdění např. ledňáček říční (Alcedo atthis), strakapoud malý (Dendrocopos minor), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), žluna zelená (Picus viridis), žluva hajní (Picus viridis), cvrčilka zelená (Locustella naevia). Ještě v 80. letech 20. stol. zde hnízdil i ťuhýk menší (Lanius minor).

Přírodní památka Olšava (8. 9. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Olšava (8. 9. 2002)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí.

Management, ohrožení: Koryto řeky ponechat přirozenému vývoji. Břehové porosty je možné udržovat probírkou s dosadbou geograficky původních dřevin. Bude nutné postupně nahradit porosty akátů a kultivarů topolů černých vrbou bílou a topolem bílým. Výjimku bude tvořit sprašová stěna, na jejímž okraji mají akáty zpevňující funkci a je třeba je zde ponechat. Polní kultury při pravém břehu by bylo vhodné zalučnit v celé délce toku alespoň do vzdálenosti 50 m. V těsné blízkosti souběžně s lokalitou prochází nově vybudovaný úsek silnice E50 vedoucí na Slovensko.

Pohled na přírodní památku Olšava od silnice E50 (23. 4. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Pohled na přírodní památku Olšava od silnice E50 (23. 4. 2005)


Bibliografie:

Knot, M. (2013): Fluviální tvary a procesy v korytě Olšavy na území PP Olšava. Bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Máčka, Ph.D.

Kohoutová (2000): Ochrana geologických lokalit na okrese Uherské Hradiště. Brno.

Kopeček, F. (2005): Závěrečná zpráva z inventarizace Lepidopter v navrhovaném MZCHÚ Olšava za rok 2005. - Ms., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Novák, Z (1999): Odborné posouzení návrhu přírodní památky Olšava u Podolí. ČGÚ Brno.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Trusina, J. (2006): Potenciální hydrologická rizika v povodí Olšavy. - Dipl. práce depon. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Kolář, CSc.


•• Aktualizováno 7. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět