Přírodní památka Pod Hribovňou

Přírodní památka Pod Hribovňou (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pod Hribovňou (23. 5. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Pod Hribovňou představuje mozaiku bělokarpatských květnatých luk a pastvin v členitém a svažitém terénu, převážně se severní expozicí. Nachází se ve střední části Bílých Karpat v Lopenické hornatině, asi 300 m východně od zalesněné kóty Hribovňa (669,1 m n. m.) v nadmořské výšce 550 až 640 m. Katastrální území Vyškovec, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 807. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 6,6464 ha. Mapa.

Motiv ochrany:  Fragment bělokarpatských květnatých luk a pastvin se vzácnými a ohroženými druhy rostlin, jedna z posledních lokalit hořečku žlutavého (Gentianella lutescens) v Bílých Karpatech. Krajinářsky hodnotné území Moravských Kopanic. 

 Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen javorinským souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše (paleocén-svrchní křída), v němž převažují v drobně až středně rytmických vrstvách  pískovce, a dále kaumberským souvrstvím s rudohnědými jílovci (svrchní křída). Na svahových sedimentech se vyvinuly hnědé půdy střední zrnitosti - kambizem typická až kambizem typická varieta kyselá. 

Flóra a vegetace: Na loukách a bývalých pastvinách v členitém a svažitém terénu s mezemi a skupinkami stromů i keřů převládá nízká travinobylinná vegetace přepásaných karpatských luk asociace Anthoxantho-Agrostietum s ostřicí bledavou (Carex pallescens), ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera) a violkou psí (Viola canina), místy i se smilkou tuhou (Nardus stricta). Roste zde řada ohrožených a chráněných druhů rostlin. Ze vstavačovitých (Orchidaceae) se vyskytuje poměrně hojně prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), dále prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) i vzácný vemeníček zelený (Coeloglossum viride). Z dalších vzácných druhů je významný především výskyt hořečku žlutavého pravého (Gentianella lutescens subsp. lutescens) na jedné z posledních lokalit v Bílých Karpatech. Početnou populaci zde vytváří mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), foto © Zdeněk Podešva

Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)

Fauna:  Podrobnější zoologické průzkumy zdejší fauny zatím nebyly prováděny. Na základě nahodilých pozorování byl potvrzen výskyt význačných druhů bezobratlých, především hmyzu. Žijí zde typické druhy motýlů bělokarpatských květnatých luk jako např. ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), bourovec pryšcový (Malacosoma castrensis), kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson) a přástevník angreštový (Rhyparia purpurata), zaznamenám byl také ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Zajímavý je také výskyt  mravenců druhů Myrmica lobicornis a Lasius umbratus i fytofágních brouků, např. nosatců Graptus weberi a Cleopomiarus distinctus  a nosatčíka Apion interjectum. Z ptáků se na lokalitě vyskytuje např. ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Přírodní památka Pod Hribovňou (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pod Hribovňou (23. 5. 2009)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Část území je zarostlá sukcesními stádii dřevin, především bukem lesním (Fagus sylvatica), topolem osikou (Populus tremula), břízou bělokorou (Betula pendula), vrbami a lípami.

Management, ohrožení:  Lokalita byla donedávna využívána jako jednosečná louka s extenzivní pastvou po první seči. Od r. 1991 nebyla větší část lokality kosena a břemeno údržby lokality přešlo na Správu CHKO Bílé Karpaty. V posledních letech byl obnoven tradiční způsob obhospodařování spočívající v kosení jednou v roce a extenzivní pastvě. Část lokality spolu s ochranným pásmem z východní strany přírodní památky Pod Hribovňou je zahrnuta do nového projektu soukromé biologické rezervace Vlčí prameny. Při managementu je kromě ručního sečení kosou využívána také moderní ekologicky šetrná technika AEBI speciálně určená do horských oblastí. 

Přírodní památka Pod Hribovňou (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pod Hribovňou (23. 5. 2009)


Bibliografie:

Grüll, F. (1986): Inventarizční průzkum vegetačního krytu CHPV Pod Hribovňou. -  Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Pod Hribovňou. -  Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kozmáková, O. (2007): Květilkovití - Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) PP Mechnáčky, PR Nová hora, PP Záhumenice a okolí vrchu Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty", Bratislava.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. - Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Pospěch, L. (2007): Život biologické rezervace Vlčí prameny v Bílých Karpatech. - Učební texty pro třetí blok vzdělávacího kurzu Ochrana přírody a krajiny ve Zlínském kraji, Centrum Veronica Hostětín.

Šnajdara, P. (1994-1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996, Luhačovice.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Tuf, I. H., Soviš, M., Štrichelová, J., Machač, O., Hora, P. (2010): Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu půdních bezobratlých lokality PR Pod Hribovňou v roce 2009. Bílé Karpaty PLA, Luhačovice, Ms., 6 pp.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.


•• Aktualizováno 6. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět