Přírodní rezervace Rovná hora

Přírodní rezervace Rovná hora (20. 5. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Rovná hora (20. 5. 2005)

Základní údaje: Louky a bývalé pastviny na silně svažitých pozemcích jižně od kóty Rovná hora (351 m n. m.) nad pravostranným přítokem Hradčovického potoka. Lokalita se nachází v Prakšické vrchovině v nadmořské výšce 250 až 340 m asi 1,3 km severně od obce Lhotka. Katastrální území Lhotka u Hradčovic. Zřízeno Nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 4/1998 ze dne 22. 4. 1998. Evidenční kód ÚSOP: 1940. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 12,2667 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Bohatý výskyt ohrožených druhů hmyzu, zejména motýlů. Území je hodnotné také z krajinářského hlediska.

Přírodní rezervace Rovná hora (20. 5. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Rovná hora (20. 5. 2005)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurského flyše. Ve vsetínských vrstvách (eocén) zlínského souvrství se středně až hrubě rytmickým flyšem se střídají jílovce, zčásti vápnité, a pískovce, převážně glaukonitické. Tyto horniny jsou zčásti překryty návějemi spraší, popř. sprašových hlín. Půdy jsou zde kamenité, jílovitohlinité, místy je obnažen skelet, půdními typy jsou hnědozem typická a kambizem typická.

Len žlutý (Linum flavum)   Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)

Len žlutý (Linum flavum)

 

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)

Flóra a vegetace: V přírodní rezervaci Rovná hora převažují teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Ze vzácnějších teplomilných druhů rostlin se vyskytuje např. hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), len žlutý (Linum flavum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), oman vrbolistý (Inula salicina), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), hvězdnice chlumní (Aster amellus), chrpa luční (Centaurea jacea), rozrazil vstavačovitý (Pseudolysimachion orchideum), starček přímětník (Senecio jacobaea), růže galská (Rosa gallica) a kosatec různobarvý (Iris variegata). Na území se porůznu nacházejí ostrůvky křovin a rozptýlené zeleně s ptačím zobem (Ligustrum vulgare), hlohy (Crataegus spp.), trnkou obecnou (Prunus spinosa), svídou krvavou (Cornus sanguinea) a růžemi (Rosa spp.).

Přírodní rezervace Rovná hora (26. 4. 2013), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Rovná hora (26. 4. 2013)

Fauna: Lokalita je významná především výskytem několika ohrožených druhů motýlů, k nimž zde patří např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) a ovocný (Iphiclides podalirius), bělopásek topolový (Limenitis populi), modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), modrásek hořcový Rebelův (Maculinea alcon f. rebeli), modrásek podobný (Plebejus argyrognomon), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), modrásek bělopásný (Aricia eumedon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), okáč voňavkový (Brintesia circe), můry osenice znamenaná (Eugraphe sigma) a osenice borůvková (Xestia castanea) a píďalka nadmuticová (Perizoma lugdunaria).

Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis)   Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)

Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis)

 

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)

Ze vzácnějších druhů brouků zde žije např. roháč obecný (Lucanus cervus), chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), majka obecná (Meloe proscarabaeus), zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii) a střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), svižník polní (Cicindela campestris) a svižník lesní (Cicindela sylvicola). Z dalších vzácných druhů hmyzu a bezobratlých zde žije např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa) a křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). V minulosti byl na Rovné hoře zaznamenán také okáč metlicový (Hipparchia semele), naposledy byl zjištěn v 80. letech 20. stol., od té doby nebyl jeho výskyt potvrzen. Také velmi vzácný a starobylý druh mravence Proceratium melinum, který je známý pouze z několika lokalit Evropy, se zde již pravděpodobně nevyskytuje.

Přírodní rezervace Rovná hora (20. 5. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Rovná hora (20. 5. 2005)

Z obojživelníků se v tůňkách u potoka vyskytuje čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan hnědý (Rana temporaria). Plazi jsou zastoupeni užovkou obojkovou (Natrix natrix) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Vhodné hnízdní podmínky a potravní příležitosti zde nachází řada běžných druhů ptáků luk, pastvin a lesních lemů, ze vzácnějších pak pěnice vlašská (Sylvia nisoria), krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek šedý (Muscicapa striata), žluva hajní (Oriolus oriolus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), chřástal polní (Crex crex), včelojed lesní (Pernis apivorus) a moták pochop (Circus aeruginosus).

Přírodní rezervace Rovná hora (26. 4. 2013), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Rovná hora (26. 4. 2013)

Lesnictví: Lokalita je vedena jako bezlesí, v minulosti však byla silně zarostlá náletem dřevin. Téměř ze všech stran, kromě části severní hranice, je lemována vzrostlými stromy a křovinami a je tak chráněna od okolních intenzivně využívaných zemědělských pozemků.

Přírodní rezervace Rovná hora (26. 4. 2013), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Rovná hora (26. 4. 2013)

Management, ohrožení: Území bylo využíváno jako jednosečné louky, pastviny a sady. Během období kolektivizace bylo vyvlastněno. Místní zemědělské družstvo ponechalo část území ležet ladem a část se pokusilo rekultivovat vytrháním ovocných stromů a stržením svrchní ornice. Později bylo celé území řadu let bez jakékoliv péče a silně zarůstalo náletem dřevin, především hlohy, růžemi a svídou krvavou. Vzhledem k nepřístupnosti nebylo nikdy zasaženo chemizací. V minulých letech byla celá plocha rezervace postupně zbavena většiny náletových dřevin s ponecháním části křovin pro zachování hnízdních možností pro ptactvo. Současně bylo obnoveno kosení luk v pozdním termínu, který zaručuje příznivý vývoj stepních druhů rostlin i živočichů. V ochranném pásmu pod rezervací se nachází malý rybník.

Naučné stezky: Podél jižní hranice rezervace prochází přírodovědně zaměřená Naučná stezka Hradčovice - Drslavice, která zde má dvě zastavení s informačními panely. V roce 2015 byla otevřena naučná stezka „Po hranici devíti katastrů“, která je vedena po zelené turistické trase nad rezervací. Také zde je umístěn informační panel pojednávající o PR Rovná hora.

Přírodní rezervace Rovná hora (26. 4. 2013), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Rovná hora - informační panel NS Hradčovice - Drslavice (26. 4. 2013)


Bibliografie:

Barčík, J. (2005): Výskyt obojživelníků a plazů ve vybraných lokalitách okresu Uherské Hradiště. - Ms., 36 s., depon. in KÚ Zlínského kraje.

Batoušek, P. (2010): Inventarizační průzkum rostlin PR Rovná hora. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Bezděčka, P. (2008): Myrmekofauna přírodní rezervace Rovná hora a její změny (Hymenoptera: Formicidae). – Acta Musealia, Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín, VII, 2007/1–2: 5–10.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Majkus, Z. (2005): Závěrečná zpráva inventarizačního arachnologického výzkumu 3 chráněných území Přírodního parku Prakšická vrchovina: PP Terasy-Vinohradné, PR Vrchové-Chrástě, PR Rovná hora. - Ms., depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Schneider, J. (2012): Plán péče pro přírodní rezervaci Rovná hora na období 2013 - 2022. Ms., depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Šálek, P. (2003): Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů v deseti rezervacích v okrese Uherské Hradiště v roce 2003. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 36 s.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


Aktualizováno 6. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět