Přírodní rezervace Smutný žleb 

Podzim v přírodní rezervaci Smutný žleb (28. 10. 2005), foto © Zdeněk Podešva

Podzim v přírodní rezervaci Smutný žleb (28. 10. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervace Smutný žleb představuje ojedinělý typ kyselých bučin v oblasti Chřibů (Středomoravských Karpat). Nachází se uprostřed Stupavské vrchoviny (okrsek Chřibské hřbety) na prudkých svazích Smutného žlebu nad pravostranným přítokem Salašky, v nadmořské výšce 385 až 487 m, asi 1 km JJZ od bývalé Salašské hájovny a 2,5 km severozápadně od horního okraje obce Salaš. Katastrální území Salaš u Velehradu. Vyhlášeno nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 6/2000 ze dne 20. prosince 2000. Evidenční kód ÚSOP: 2099. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 8,50 ha. Mapa.

Předmět ochrany: V oblasti Chřibů ojedinělý typ zakrslé kyselé bučiny značného stáří na pískovcovém skalním podloží.

Pískovcové lavice v PR Smutný žleb (5. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Pískovcové lavice v PR Smutný žleb (5. 10. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen usazeninami račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Převažují zde hrubě lavicovité arkózové pískovce nad jílovci a slepenci lukovských vrstev (paleogén – paleocén) soláňského souvrství, na části území se nacházejí také méně odolné nevápnité jílovce a pískovce ráztockých vrstev (svrchní křída – paleocén) soláňského souvrství. Ve svahu v horních partiích území jsou situovány výchozy pískovcových lavic, které jsou esteticky velmi hodnotné. Půdním typem na kyselých pískovcích je kambizem modální, varieta mesobazická, půdy jsou hlinitopísčité, chudé na živiny, lehce vysýchavé. V blízkosti přírodní rezervace se nachází v Chřibech ojedinělé lesní pěnovcové prameniště. Na pěnovcích dominuje mech hrubožebrec proměnlivý (Palustriella commutata, syn. Cratoneuron commutatum). Pramen osazený dřevěným přístřeškem je evidovaný jako studánka Kamenné potoky (Salašské pěnovce).

PR Smutný žleb (28. 10. 2005)   PR Smutný žleb (28. 10. 2005)

PR Smutný žleb (28. 10. 2005)

 

PR Smutný žleb (28. 10. 2005)

Flóra a vegetace: Stromové patro přírodní rezervace je tvořeno kyselou až zakrslou bučinou asociace Luzulo-Fagetum, dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), jen vtroušeny jsou dub zimní (Quercus petraea) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bylinné patro je druhově velmi chudé a místy zcela chybí. Roste zde např. vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a ostřice mnoholistá (Carex leersii), v ochranném pásmu byl nalezen kruštík polabský (Epipactis albensis). Místy je vyvinuto bohaté mechové patro s několika druhy mechorostů.

Mechové patro v přírodní rezervaci Smutný žleb (5. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva
Mechové patro v přírodní rezervaci Smutný žleb (5. 10. 2002)

Fauna: V území nebyl zatím prováděn podrobný zoologický průzkum, nicméně vzhledem ke stáří listnatých porostů lze předpokládat výskyt vzácných druhů brouků vázaných na odumírající buky. Byl zde zjištěn např. zdobenec zelený (Gnorimus nobilis), tesařík páskovaný (Leptura aurulenta), krasec Dicerca berolinensis a zlatohlávek mramorovaný (Protaetia marmorata). V okolí PR Smutný žleb i PP Máchova Dolina byl pozorován také tesařík alpský (Rosalia alpina). Tento kriticky ohrožený druh je bionomicky vázán právě na odumírající staré buky, v jejichž dřevě se vyvíjejí jeho larvy. Ohrožen je především mýcením starých bukových porostů. Z ptáků se vyskytuje např. lejsek malý (Ficedula parva), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas) a krkavec velký (Corvus corax).

Lesnictví: Lesní porosty představují ekotyp kyselé bučiny s vřesem obecným a borůvkou. Ve střední části jsou v důsledku extrémně chudého podloží zakrslé bučiny. Byly zde vylišeny dva lesní typy: kyselá dubová bučina (3K) a svěží dubová bučina (3S). Součástí rezervace jsou také mladé porosty nepůvodních smrčin. Ty jsou zahrnuty do území kvůli zachování celistvosti a bude nutné je v budoucnu smýtit a zalesnit přirozenou obnovou buku.

Kyselá bučina v přírodní rezervaci Smutný žleb (25. 4. 2006), foto © Zdeněk Podešva
Kyselá bučina v přírodní rezervaci Smutný žleb (25. 4. 2006)

Management, ohrožení: Po zpracování plánu péče pro rezervaci budou postupně odstraněny porosty nepůvodního smrku a nahrazeny autochtonními dřevinami. Území leží mimo značené turistické stezky a je poměrně málo navštěvované.

Natura 2000: Přírodní rezervace Smutný žleb se nachází na území Evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha.

Přírodní rezervace Smutný žleb (28. 10. 2005), foto © Zdeněk Podešva
Přírodní rezervace Smutný žleb (28. 10. 2005)

Bibliografie:

Batoušek, P. (2013): Inventarizační průzkum rostlin PR Smutný žleb. Ms., depon. in: KrÚ Zlínského kraje.

Hrabec, J. (2008): NATURA 2000 – evropsky významná lokalita Chřiby. In SCHNEIDER, J., KUPEC, P. & REBROŠOVÁ, K.: Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. 2008, s. 197 - 202. ISBN 978-80-7375-193-7.

Hrabica, A. (1999): „Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území“, Brno 1999, dipl. práce MZLU.

Pechová, L. (2006): Evidence a základní charakteristika mokřadů v uherskohradišťské části přírodního parku Chřiby. - Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pechová, L. (2009): Hodnocení stavu a návrh managementu pro vybraná prameniště v Chřibech. - Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce: RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 

Rebrošová, K., Schneider, J. (2009): Chřiby - krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7375-341-2.

Sedláček, P. (2007): Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie.

Schneider, J., a kol. (2012): Plán péče přírodní památku Chřiby (Zlínský kraj) na období 2012 – 2021. Újezd u Tišnova. Depon. in KrÚ Zlínského kraje. 

Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Chřiby. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider, J. & Lampartová, I. (2013): Plán péče o Přírodní rezervaci Smutný žleb na období 2014 - 2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Šnajdara, P. (2008): Územní ochrana přírody Chřibů. In SCHNEIDER, J., KUPEC, P., REBROŠOVÁ, K. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia - 29. - 30. 4. 2008. Modrá. Brno: MZLU v Brně, 2008. s. 181-196. ISBN 978-80-7375-193-7.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uhersko- brodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


Aktualizováno 5. 3. 2016 Přírodní park Chřiby Úvodní stránka Zpět