Přírodní rezervace Trnovec

Starý ovocný sad a lužní les v PR Trnovec (29. 4. 2005)

Starý ovocný sad a lužní les v přírodní rezervaci Trnovec (29. 4. 2005)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Trnovec tvoří část komplexu lužního lesa a přilehlá louka se starým ovocným sadem v nivě řeky Moravy. Nachází se v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 180 m, asi 1 km severozápadně od obce Kněžpole. Katastrální území Kněžpole u Uherského Hradiště, CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Zřízeno Nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti č. 4/2000 ze dne 20. prosince 2000. Evidenční kód ÚSOP: 2097. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 45,9342 ha. Mapa.

Lužní les v přírodní rezervaci Trnovec (29. 4. 2005)

Lužní les v přírodní rezervaci Trnovec (29. 4. 2005)

Předmět ochrany: Zachování lesního typu tvrdého luhu, jeho pestré dřevinné skladby a věkové diferencovanosti tak, aby se udržely a rozvíjely optimální podmínky pro výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů. Druhým motivem ochrany je zachování květnatých luk s druhovou skladbou původních pomoravních nivních luk.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) v PR Trnovec (19. 3. 2003)

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) v PR Trnovec (19. 3. 2003)

Geologie, půdní poměry: V podloží leží terciérní usazeniny Vídeňské pánve. Na nich se usazovaly kvartérní sedimenty - fluviální štěrkopísky, výše holocenní písčité povodňové hlíny. Půdy tvoří fluvizemě glejové.

Flóra a vegetace: Jde o původní porosty lužního lesa, stromové patro je tvořeno dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), javorem mléčem (Acer platanoides), javorem babykou (Acer Campestre), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), habrem obecným (Carpinus betulus), břízou bělokorou (Betula pendula), topolem bílým (Populus alba), topolem osikou a jejich křížencem topolem šedým (Populus x canescens), jilmem habrolistým (Ulmus minor) a dalšími dřevinami. Bylinné patro luhu je charakterizováno typickými druhy lužního lesa, např. sněženkou podsněžníkem (Galanthus nivalis), česnekem medvědím (Allium ursinum), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) aj. Mezofilní ovsíkové louky ve starém sadu jsou květnaté, druhově bohaté, s převahou psárky luční (Alopecurus pratensis), lipnice luční (Poa pratensis) a ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). V jarním aspektu je typická na loukách i v lese již zmíněná sněženka podsněžník.

Foto © Z. Podešva

Fauna: Při prováděných zoologických průzkumech byl zjištěn výskyt druhů ohrožených i zvláště chráněných. Na staré vyhnívající stromy, zejména ovocné stromy a duby, je zde vázána řada vzácných xylofágních druhů brouků, jako např. kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a roháč obecný (Lucanus cervus). Na odumírajících jilmech se vyskytují vzácní brouci, např. krasec zlatolesklý (Lamprodila mirifica) a tesařík Exocentrus punctipennis, na topolech kozlíček Saperda perforata. Na části území je stabilní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea).

Babočka bílé C (Polygonia c-album), PR Trnovec (19. 3. 2003)

Babočka bílé C (Polygonia c-album), PR Trnovec (19. 3. 2003)

Lesnictví:  V minulosti byly lesy vedeny ve formě pařezin s výstavky, tedy využívalo se schopnosti dřevin vyhánět výmladky z pařezů. Les se mýtil holosečně s ponecháním některých jedinců na ploše a z výmladků se zajistila obnova porostu. Tento systém sloužil především jako zdroj paliva, kvalitnější výřezy byly získávány z výmladků. Průměrný věk výmladkových porostů byl 30 let. Vzhledem ke změně potřeb sortimentů dříví byl tento systém po 2. světové válce opuštěn, obmýtí bylo prodlouženo a lesy byly výchovou převáděny na lesy vysoké. Protože porosty byly z hlediska ekonomického méně zajímavé, plánované obnovy byly neustále odkládány a kvalitní sortimenty v průběhu minulých desetiletí výběrem odtěženy.

Přírodní rezervace Trnovec (29. 4. 2005)

Přírodní rezervace Trnovec (29. 4. 2005)

Management, ohrožení: V současné době jsou porosty proředěné, velmi pestré dřevinné skladby a přecházejí postupně do fáze rozpadu v rámci fází vývoje přirozeného lesa. Problémem v budoucnu bude jejich obnova.

Natura 2000: PR Trnovec se nachází na území Evropsky významné lokality Kněžpolský les (kód CZ0724120), představující rozsáhlý komplex lužního lesa včetně slepých ramen (PR Kanada), tůní a mezofilních ovsíkových luk v nivě Moravy v okolní převážně intenzívně využívané agrární krajině s celkovou rozlohou 521,17 ha.

V lese místy dominuje v jarním aspektu česnek medvědí, PR Trnovec (29. 4. 2005)

V lese místy dominuje v jarním aspektu česnek medvědí,
přírodní rezervace Trnovec (29. 4. 2005)


Bibliografie:

Hrabec, J. (1997): Mokřady Hradišťského příkopu I. - Kněžpolský les a rameno Kanada. Veronica Brno.

Lacina, D. a kol. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Kněžpolský les na období 2012 – 2021. Depon. in KÚ Zlínského kraje.

Moravec, J., Veselý, J. (2010): Inventarizační průzkum ZCHÚ Kněžpolský les z oboru koleopterologie (páchník hnědý). Praha, Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., 13 s.

Rebrošová, K. (2007): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. 

Schneider, J. (2002): Plán péče pro přírodní rezervaci Trnovec na období 2003 – 2012, AOPK ČR, středisko Brno, 30 s.

Skotáková, D. (2011): Hodnocení stavu a návrh péče pro evropsky významnou lokalitu Kněžpolský les (diplomová práce), MENDELU LDF Brno, 63 s.

Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. Ms. 129 s., Hulín, listopad 2001.

Šálek, P. (2004): Základní inventarizační zoologický průzkum PR Trnovec v  k. ú. Kněžpole. Ms, Depon. in. KrÚ Zlínského kraje, ZO ČSOP Via Hulín, 7 s.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


•• Aktualizováno 3. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět