Základní údaje: Přírodní památka Vápenky představuje dubobukový lesní porost Bílých Karpat. Nachází se na levém údolním svahu Kamenného potoka, pravostranného přítoku Veličky, asi 0,5 km východně od osady Vápenky, v nadmořské výšce 470 až 570 m. Katastrální území Strání, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991 jako CHPV Vápenky. Evidenční kód ÚSOP: 1437. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 10,60 ha. Mapa. Předmět ochrany: Ukázka základního a reprezentativního lesního porostu pro Bílé Karpaty - hlinité dubové bučiny. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen sedimenty svodnického souvrství (spodní paleocén - svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše, v nichž převažují vápnité prachové jílovce. Půdním typem je kambizem typická, středně hluboká, hlinitá, středně zásobená vodou. Květena: Lesní porosty v přírodní památce Vápenky tvoří květnatá bučina asociace Carici pilosae-Fagetum (L5.1). Ve stromovém patru převládá buk lesní (Fagus sylvatica), méně častý je dub zimní (Quercus petraea). V bylinném patru je zastoupena ostřice chlupatá (Carex pilosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), kerblík lesklý (Anthriscus nitida) a rozrazil horský (Veronica montana). V těsné blízkosti chráněného území byla v roce 1998 nalezena vzácná orchidej sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum), druh po celá desetiletí pro flóru Bílých Karpat nezvěstný. Z dalších vstavačovitých (Orchidaceae) se zde vyskytují kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Fauna: V chráněném území se vyskytují horské druhy bezobratlých, z plžů je to např. typický karpatský druh modranka karpatská (Bielzia coerulans). Při entomologickém průzkumu zaměřeném na brouky bylo zaznamenáno několik druhů vzácných tesaříků (Cerambycidae), např. kozlíček Tetrops starki, tesařík Acanthoderes clavipes a Xylotrechus antilope. Z ornitofauny byl pozorován např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), drozd brávník (Turdus viscivorus), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), strakapoud velký (Dendrocopos major), včelojed lesní (Pernis apivorus) a čáp černý (Ciconia nigra). Lesnictví: Smíšený lesní porost má charakter stejnověkých kultur s převahou buku lesního, přimíšen je dub zimní, vtroušen javor klen, modřín opadavý a smrk ztepilý. V přirozeném zmlazení opět převažuje buk lesní. Management, ohrožení: V roce 1998 došlo k porušení ochranného režimu území nepovolenou těžbou přímo v místech výskytu sklenobýlu bezlistého (Epipogium aphyllum), který na lokalitě pravděpodobně v důsledku přílišného prosvětlení lesního porostu vyhynul (v roce 1999 již nebyly nalezeny ani sterilní exempláře). Porost je dočasně bez zásahů, pokročilá stadia přirozeného zmlazení je nutné postupně odcloňovat, a tím začít s jeho přirozenou obnovou. Ohrožení plyne z nedodržování ochranného režimu. Podél spodní hranice chráněného území prochází lesní asfaltová cesta, která je značena jako turistická trasa a cyklostezka. |
