Přírodní rezervace Ve Vlčí

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009)

Základní údaje: Přírodní rezervace Ve Vlčí představuje původní pastviny s rozptýlenými lesíky v členitém terénu, místy s velkou svažitostí, s několika sesuvy a mokřady. Nachází se v široce rozevřené horní části pramenné mísy přiléhající k plochému rozvodnímu hřbetu Lopenické hornatiny u kóty Vlčí (725,2 m n. m.). Lokalita leží v nadmořské výšce 580 až 720 m, asi 800 m severovýchodně od kóty Kykula (746 m n. m.), v jižní části obce Vyškovec, při státní hranici se Slovenskem. Katastrální území Vyškovec, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno Vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 1. 8. 1991 (Vyhláška ONV Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982). Evidenční kód ÚSOP: 804. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 21,6829 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Bohatá lokalita vstavačovitých s výskytem řady dalších ohrožených druhů rostlin.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen sedimenty javorinského souvrství (spodní paleocén - svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše, v drobně až středně rytmických vrstvách převažují pískovce. Na členitém a svážném terénu s prameništi a sesuvy jsou převažujícím půdním typem kambizemě typické, variety kyselé.

Vratička měsíční (Botrychium lunaria), foto © Zdeněk Podešva   Vstavač kukačka (Orchis morio), foto © Zdeněk Podešva

Vratička měsíční (Botrychium lunaria)

 

Vstavač kukačka (Orchis morio)

Květena: Vegetace přírodní rezervace Ve Vlčí je poměrně bohatá a různorodá, bylo zde nalezeno přes 250 druhů cévnatých rostlin. Na suchých stanovištích převažují společenstva přepásaných karpatských luk asociace Anthoxantho-Agrostietum s kostřavou červenou (Festuca rubra), na mokřadech a vlhkých loukách vegetace svazu Calthion, v návaznosti na lesní porosty i některé druhy lesních lemů. Ze vstavačovitých (Orchidaceae) se zde vyskytují pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač kukačka (Orchis morio), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). 

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009)

Z dalších ohrožených a chráněných druhů zde rostou např. vratička měsíční (Botrychium lunaria), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), prvosenka jarní (Primula veris), jetel červenavý (Trifolium rubens) a hruštička menší (Pyrola minor).

Rozchodník velký (Hylotelephium maximum), foto © Zdeněk Podešva   Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea),  PR Ve Vlčí (21. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Rozchodník velký (Hylotelephium maximum)
PR Ve Vlčí (27. 8. 2002)

 

Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea)
PR Ve Vlčí (21. 6. 2003)

Fauna: Květnaté louky spolu s rozptýlenou zelení představují útočiště pro vzácné a ohrožené druhy bezobratlých. Zajímavý je výskyt významných druhů fytofágních brouků, byli zde nalezeni např. nosatci Donus intermedius, klikoroh Hypera fornicata a květopas Tychius stephensi, z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) vzácná marše dvoutečná (Tetrix bipunctata). V lesících je v jarním aspektu nápadný motýl martináček bukový (Aglia tau). Plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Kromě běžných druhů ptáků luk, pastvin a lesních lemů byl zaznamenán bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ojediněle se zde vyskytuje také chřástal polní (Crex crex).

Lesnictví: Část území je evidována jako lesní pozemky, nacházejí se zde rozptýlené bukové lesíky. Plochy s členitým terénem zarůstají sukcesními stádii náletových dřevin s pestrou druhovou skladbou, v níž se uplatňuje buk lesní, dub zimní, habr obecný, javor, jilm, jasan ztepilý, olše lepkavá a líska obecná. V plánu je odstranění náletu spojené s obnovou lučních porostů a jejich kosením. Na území rezervace se nachází památný strom „Klen ve Vlčí“.

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009)

Management, ohrožení: Louky byly v minulosti využívány jako jednosečné s extenzivní pastvou dobytka, některé dnešní louky byly původně drobná políčka, především v okolí bývalých samot. Lesíky (dříve daleko méně rozlehlé) byly těženy výběrovým způsobem s následnou přirozenou obnovou. Později nebyly nejhodnotnější plochy luk koseny a zvolna zarůstaly, v horní části rezervace byly umístěny nelegální stavby (maringotka a vlakový vagon). Dnes je území ohroženo sukcesními změnami v důsledku nezájmu o extenzivní hospodaření a dále nelegální stavební činností (výstavba chat). V současné době jsou louky v rámci péče koseny jednou ročně. 

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Ve Vlčí (23. 5. 2009)

Výjimečně lze v bezprostředním okolí hospodářských objektů část luk zornit (po předběžné konzultaci se Správou CHKO BK) a hospodařit na nich bez použití chemických prostředků. V lesních porostech provádět probírku (po konzultaci se Správou CHKO) s ponecháním starších exemplářů. Odstraňování náletových dřevin lze provádět od časného podzimu (září) do začátku jara (březen), především mimo hnízdní období ohrožených druhů na lokalitě se vyskytujících. Pálení odstraněného náletu a stařiny provádět zásadně mimo jádrová území, a to téhož roku, nejpozději do konce září.

PP Pod Hribovňou (uprostřed) a PR Ve Vlčí (23. 5. 2009), foto © Zdeněk Podešva

PP Pod Hribovňou (uprostřed) a PR Ve Vlčí (23. 5. 2009)


Bibliografie:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Kozmáková, O. (2007): Květilkovití - Anthomyiidae (Diptera, Brachycera) PP Mechnáčky, PR Nová hora, PP Záhumenice a okolí vrchu Vyškovec v CHKO Bílé Karpaty. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. & Jongepierová, I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty". Bratislava.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Piro, Z. [ed.] (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie “ za rok 2006. - Český svaz ochránců přírody, ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Pospěch, L. (2007): Život biologické rezervace Vlčí prameny v Bílých Karpatech. - Učební texty pro třetí blok vzdělávacího kurzu Ochrana přírody a krajiny ve Zlínském kraji, Centrum Veronica Hostětín.

Šnajdara, P.: Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996, Luhačovice.

Šnajdara, P., Hrabec, J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

Vlčková, K. (2014): Chráněná území v CHKO Bílé Karpaty. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Mackovčin, P.


•• Aktualizováno 2. 3. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět