Přírodní památka Za lesem

Přírodní památka Za lesem (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Za lesem (13. 5. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Za lesem představuje fragment komplexu bělokarpatských luk a pastvin s mokřadem na severovýchodním svahu Lesné (696 m n. m.). Nachází se v Javořinské hornatině, v nadmořské výšce 600 až 610 m, asi 850 m SSV od kóty Lesná a 3,5 km jihovýchodně od obce Horní Němčí. Katastrální území Horní Němčí, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991, nově vyhlášeno v roce 2014 (pozemková úprava). Evidenční kód ÚSOP: 783. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra ZCHÚ 1,0726 ha, výměra ochranného pásma 0,2250 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Travní porosty s výskytem šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) a mokřadem s několika druhy obojživelníků. (Jediná lokalita šafránu bělokvětého CHKO Bílé Karpaty.)

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), přírodní památka Za lesem (14. 3. 2014), foto © Z. Podešva

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus),
přírodní památka Za lesem (14. 3. 2014)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen flyšovými sedimenty svodnického souvrství (paleocén-maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, převažují zde vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce. Lokalita se nachází ve východní části pramenné mísy potoka Okluky. Půdním typem je kambizemě typická.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), PP Za lesem (14. 3. 2014), foto © Z. Podešva   Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), PP Za lesem (29. 3. 2003), foto © Z. Podešva

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus)
PP Za lesem (14. 3. 2014)

 

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus
PP Za lesem (29. 3. 2003)

Flóra a vegetace: Původní bělokarpatská květnatá louka s teplomilnou travinobylinnou vegetací svazu Cirsio-Brachypodion pinnati byla ještě před zajištěním územní ochrany zdevastována nadměrným hnojením a intenzivní pastvou dobytka. Zanikla tak jediná lokalita hořce bezlodyžného (Gentiana acaulis) v Bílých Karpatech. Původní luční společenstva byla nahrazena mezofilní ovsíkovou loukou svazu Arrhenatherion elatioris s přechodem k vegetaci svazu Bromion erecti. Z významnějších druhů zde zůstal zachován jen šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), velikost jeho populace však značně poklesla a pohybovala se pouze kolem 100 kvetoucích rostlin. V posledních letech se populace šafránu výrazně zvětšila a čítá 600 jedinců. Pouze ojediněle se na louce objevuje i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).

Hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis) v přírodní památce Za lesem (13. 5. 2012), foto © Z. Podešva

Hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis)
v přírodní památce Za lesem (13. 5. 2012)

Na svahu uměle vytvořeného terénního stupně přiléhajícího k mokřadu se vyvinuly přírodě blízké porosty se zvláštní rozvolněnou subxerotermní vegetací. Mimo jiné zde roste vzácný hladýš pruský (Laserpitium prutenicum) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), od roku 1995 probíhají v těchto místech také pokusy o reintrodukci hořce bezlodyžného (Gentiana acaulis).

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), přírodní památka Za lesem (14. 3. 2014), foto © Z. Podešva

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus),
přírodní památka Za lesem (14. 3. 2014)

Pouze ojediněle se na lokalitě vyskytoval zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), hvozdík pyšný (Dianthus superbus) a drobná kapradina hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), tyto druhy se nově nepodařilo ověřit. Na louce stávala v minulosti nedostavěná salaš, z níž dnes zůstaly již téměř neznatelné zbytky základů a zarovnaný terén. Na tomto místě vznik mokřad s vegetací na pomezí svazů Calthion a Molinion, v roce 2008 byl v mokřadu nalezen prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V depresích se stagnující vodou se vyvinula vegetace mělkých mokřadů asociace Eleocharitetum palustris, v níž dominuje bahnička mokřadní ( Eleocharis palustris) a mech srpnatka zahnutá (Drepanocladus aduncus). Na okraji chráněného území v ochranném pásmu se nachází bezkolencová louka s mečíkem střechovitým (Gladiolus imbricatus) a žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum), u turistické cesty na Velkou Javořinu byl zaznamenán i kosatec trávovitý (Iris graminea).

Kosatec trávovitý (Iris graminea), ochranné pásmo PP Za lesem (12. 6. 2004), foto © Z. Podešva   Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), mokřad v PP Za lesem (28. 5. 2008), foto © Z. Podešva

Kosatec trávovitý (Iris graminea),
ochranné pásmo PP Za lesem (12. 6. 2004)

 

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis),
mokřad v PP Za lesem (28. 5. 2008)

Fauna: Z bezobratlých je významná fauna vážek (Odonata), které využívají k rozmnožování tůňku v mokřadu, byla zde zjištěna např. vážka ploská (Libellula depressa), vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum), šídlatka velká (Chalcolestes viridis) a šidélko rudoočko (Erythromma najas). Z kriticky ohrožených druhů brouků byl nalezen dřepčík Sphaeroderma rubidum a vodní brouk Eubria palustris z čeledi peřejníkovitých.  Z dalších skupin hmyzu bylo zaznamenáno několik druhů čmeláků, běžně se vyskytuje teplomilná kudlanka nábožná (Mantis religiosa). V mokřadu nacházejí vhodné životní podmínky také obojživelníci čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Z ohrožených druhů ptáků se v přírodní památce vyskytuje např. strnad luční (Miliaria calandra).

Lesnictví: Lokalita leží na okraji lesního komplexu Lesné. Náletem zarůstající louka v ochranném pásmu je vedena jako lesní pozemek, není však určena k zalesnění. Asi 300 m severovýchodně se nachází přírodní památka Uvezené, která představuje lesní porost s typickou skladbou dřevin původních dubohabrových lesů nižších poloh Bílých Karpat.

Přírodní památka Za lesem - svah s rozvolněnou subxerotermní vegetací (13. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Za lesem - svah s rozvolněnou subxerotermní vegetací (13. 5. 2005)

Management, ohrožení: Původně jednosečná louka byla v 70. a 80. letech 20. stol. intenzivně obhospodařována, hnojena jak minerálními hnojivy, tak různými kaly a kejdou, a přepásána dobytkem, což se projevilo ve snížení druhové diverzity území. Byla tak zničena jediná lokalita hořce bezlodyžného v Bílých Karpatech. Populace šafránu bělokvětého tyto negativní zásahy sice přečkala, nicméně i ona měla sestupnou tendenci (v roce 1970 nalezeno 175 ks, v roce 1980 jen 86 ks a v roce 1990 již jen 54 ks). V roce 1992 bylo území ohrazeno a hnojení i pastva byly zcela vyloučeny. Současná údržba spočívá v pravidelném kosení jednou ročně. Na zachování šafránu bělokvětého bude realizován záchranný program.

Natura 2000: PP Za lesem se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 043,3080 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).

Mokřad s tůní v přírodní památce Za lesem v místech nedostavěné salaše (28. 5. 2008), foto © Z. Podešva

Mokřad s tůní v přírodní památce Za lesem
v místech nedostavěné salaše (28. 5. 2008)


Bibliografie:

Garaj, R. (2008): Reintrodukce hořce Kochova (Gentiana kochiana) v PP Za lesem. – Ms. Středoškolská odborná činnost, depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Holuša, O. (2008): Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Odonata) a pisivek (Psocoptera) lokalit na území Bílých Karpat. Strážnice na Moravě - PP Žerotín, Březová - PP Dubiny, Horní Němčí - PP Uvezené, Strání - PP Vápenky, Horní Němčí - PP Za lesem, Sudoměřice - pískovna, Březová - rybníky. – Ms. Závěrečná zpráva; Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Holuša, J., Kočárek, P. & Konvička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Za lesem. - Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Jongepierová, I. & Jongepier, J. W. (2004): Botanický inventarizační průzkum nelesních chráněných území v CHKO Bílé Karpaty. Část 2. Okolí Horního Němčí. In: Příroda, Praha, 21: 15–37.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Jongepier, J. W. & Fajmon K. (2009): Inventarizační průzkum přírodní památky Za lesem z oboru botanika. – Ms., závěrečná zpráva; depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Jongepierová, I., Fajmon, K. & Žmolík, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Za lesem na období 2015 – 2024. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Komzáková, O. (2007): Průzkum čmeláků v CHKO Bílé Karpaty. – AOPK ČR, Praha. Nálezová databáze ochrany přírody.

Komzák, P. (2009): Inventarizační průzkum chrostíků (Trichoptera) PP Uvezené a PP Za lesem a dalších vybraných lokalit na území CHKO Bílé Karpaty. – Ms., závěrečná zpráva; depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F.,  Jongepierová, I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava.

Malenovský, I., Kment, P. & Konvička, O. [eds] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Resner, V. (1967): Hořec Kochův - Živa LIII/5: 178

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 316.

Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


•• Aktualizováno 12. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět