PP Za lesem |
Základní údaje: Fragment komplexu pastvin s terénní mokřadní depresí na severovýchodním svahu Lesné (696 m n. m.). Nachází se v Javořické vrchovině, asi 850 m SSV od kóty Lesná a 3,5 km jihovýchodně od obce Horní Němčí v nadmořské výšce 600 až 610 m. Katastrální území Horní Němčí, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno usnesením Okresního národního výboru Uherské Hradiště ze dne 22. 7. 1982, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Uherské Hradiště ze dne 1. 8. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 783. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 1,2200 ha. Mapa. Předmět ochrany: Jediná lokalita šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) v CHKO Bílé karpaty.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen flyšovými sedimenty svodnického souvrství (paleocén-maastricht) bělokarpatské jednotky magurského flyše, převažují zde vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce. Lokalita se nachází ve východní části pramenné mísy potoka Okluky. Půdním typem je kambizemě typická. Květena: Původní bělokarpatská
květnatá louka s teplomilnou travinobylinnou vegetací svazu Cirsio-Brachypodion
pinnati byla ještě před zajištěním územní ochrany zdevastována nadměrným
hnojením a intenzivní pastvou dobytka. Zanikla tak jediná lokalita hořce bezlodyžného
(Gentiana acaulis) v Bílých Karpatech. Původní porosty byly zcela
nahrazeny kulturní ovsíkovou loukou, pouze na svahu přiléhajícím k mokřině se obnovuje
přírodě blízký porost. Z významnějších druhů zde zůstal zachován jen šafrán bělokvětý
(Crocus albiflorus), velikost zdejší populace je však poměrně malá a pohybuje
se kolem 100 kvetoucích rostlin. Vzácně se vyskytuje i zvonek hadincovitý (Campanula
cervicaria) a drobná kapradina hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).
Na louce stával v minulosti kravín, z něhož dnes zůstaly již téměř
neznatelné zbytky základů a zarovnaný terén. Na jeho místě vznik mokřad
s malou tůňkou, v němž dominuje bahnička mokřadní (Eleocharis palustris)
a mech srpnatka zahnutá (Drepanocladus aduncus), objevil se zde i prstnatec
májový (Dactylorhiza majalis). Na okraji chráněného území se nachází bezkolencová louka
s mečíkem střechovitým (Gladiolus imbricatus) a žluťuchou lesklou (Thalictrum
lucidum), u cesty na Velkou Javořinu roste i kosatec trávolistý (Iris
graminea).
Fauna: Z bezobratlých je významná především fauna vážek (Odonata), které využívají k rozmnožování tůňku v mokřadu, byla zde zjištěna např. vážka ploská (Libellula depressa), vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum), šídlatka velká (Lestes viridis) a šidélko rudoočko (Erythromma najas). Z ohrožených druhů obojživelníků nacházejí v mokřadu vhodné životní podmínky čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Lesnictví: Lokalita leží na okraji lesního komplexu Lesné. Asi 300 m severovýchodně se nachází přírodní památka Uvezené, která představuje lesní porost s typickou skladbou dřevin původních dubohabrových lesů nižších poloh Bílých Karpat. Management, ohrožení: Původně jednosečná louka byla od 70. let 20. stol. intenzivně obhospodařována, hnojena jak minerálními hnojivy, tak různými kaly a kejdou, a intenzivně přepásána dobytkem, což se projevilo ve snížení druhové diverzity území. Byla tak zničena jediná lokalita hořce bezlodyžného v Bílých Karpatech. Populace šafránu bělokvětého tyto negativní zásahy sice přečkala, nicméně i ona měla sestupnou tendenci (v roce 1970 nalezeno 175 ks, v roce 1980 jen 86 ks a v roce 1990 již jen 54 ks). V roce 1992 bylo území ohrazeno a hnojení i pastva byly zcela vyloučeny. Současná údržba spočívá v pravidelném kosení jednou ročně. Na zachování šafránu bělokětého bude realizován záchranný program. Natura 2000: PP Za lesem se nachází na území CHKO Bílé Karpaty, jehož část o celkové rozloze 20 037,8513 ha byla vyhlášena jako Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty (CZ0724090).
|
||||||||||||
| Bibliografie: | Rezervační kniha PP Za lesem. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty. Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Za lesem. - Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4. Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Monografie „Bílé Biele Karpaty“, Bratislava. Resner, V. (1967): Hořec Kochův - Živa LIII/5: 178 Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 316. Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994-1996. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karaty, Luhačovice. Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání. |
| Aktualizováno 3. 3. 2011 | Bílé Karpaty | Úvodní stránka | Zpět |