Bývalá přírodní památka Žleb

Přírodní památka Žleb - květnatá louka obklopená karpatskou dubohabřinou (15. 6. 2004), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Žleb - květnatá louka obklopená karpatskou dubohabřinou (15. 6. 2004)

Základní údaje: Přírodní památka Žleb představuje karpatskou dubohabřinu a květnaté bělokarpatské louky s prameništěm obklopené ze tří stran převážně listnatým lesem. Nachází se na západně orientovaném svahu rozsochy Bukoviny ( 472,4 m n. m.), v nadmořské výšce 400 až 460 m, asi 0,5 km východně od obce Hostětín. Katastrální území Hostětín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno 1. 8. 1991. Zrušeno v r. 2011. Evidenční kód ÚSOP: 1744. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra 6,7763 ha. Mapa

Předmět ochrany: Květnatá louka s mokřady a dubohabrový háj s bohatou květenou a hmyzem, lokalita kriticky ohrožené mochny drobnokvěté (Potentilla micrantha).

Mochna drobnokvětá  (Potentilla micrantha), přírodní památka Žleb (14. 3. 2014), foto © Z. Podešva Árón východní (Arum cylindraceum), přírodní památka Žleb (30. 8. 2002),  foto © Z. Podešva

Mochna drobnokvětá  (Potentilla micrantha)
Přírodní památka Žleb (14. 3. 2014)

Árón východní (Arum cylindraceum)
Přírodní památka Žleb (30. 8. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří bystrické vrstvy zlínského souvrství dílčí bystrické jednotky magurského flyše, střídají se zde jílovce až slínovce s glaukonitickými pískovci, místy arkózovitými. V minulosti se zde v několika drobných jámových lomech těžil stavební kámen. Povrch území je svažitý a poměrně členitý, v luční části s prameništěm a nestabilním sesuvem. Půdním typem je kambizem typická, místy se nachází i kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: V lesní části přírodní památky převažují porosty blízké svojí skladbou karpatským dubohabřinám asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), přimíšena je lípa srdčitá (Tilia cordata), jeřáb břek (Sorbus torminalis) a javor babyka (Acer campestre), v keřovém patře v lesních lemech se vyskytuje také dřín jarní (Cornus mas).

Kriticky ohrožená mochna drobnokvětá (Potentilla micrantha), foto © Z. Podešva

Kriticky ohrožená mochna drobnokvětá (Potentilla micrantha)

Dubohabrový háj je bohatou lokalitou kriticky ohrožené mochny drobnokvěté (Potentilla micrantha). Tento pozoruhodný submediteránní druh se v České republice vyskytuje pouze na plošně malém území střední části Bílých Karpat na několika lokalitách mezi obcemi Bzová a Štítná nad Vláří. V roce 2008 byla mochna drobnokvětá objevena na izolované lokalitě u Vranovic na střední Moravě. Populace v přírodní památce Žleb, čítající několik desítek jedinců, je nejbohatším místem výskytu druhu v Bílých Karpatech. Mochna preferuje v podrostu dubohabřiny především její prosvětlené okraje. V bylinném patře s ostřicí chlupatou (Carex pilosa) roste řada dalších teplomilných prvků, např. jetel načervenalý (Trifolium rubens), árón východní (Arum cylindraceum) a hrachor černý (Lathyrus niger). Dalším významným druhem osidlujícím lesní lemy je hruštička menší (Pyrola minor).

Luční porosty tvoří vegetace karpatských přepásaných luk asociace Anthoxantho-Agrostietum. Na louce se vyskytují některé ohrožené a chráněné druhy rostlin, ze vstavačovitých (Orchidaceae) vstavač kukačka (Orchis morio), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), dále např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), mochna bílá (Potentilla alba), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) a plicník měkký (Pulmonaria mollis).

Fauna: Na území přírodní památky se vyskytují běžně rozšířené druhy živočichů vázané na pestrou mozaiku stanovišť, na dubohabrové lesní porosty a jejich lemy, květnaté louky a mokřadní stanoviště. Z plazů a obojživelníků zde žije např. ještěrka obecná (Lacerta agilis) a rosnička zelená (Hyla arborea), z ptáků ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Mochna bílá (Potentilla alba), PP Žleb (2. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Mochna bílá (Potentilla alba), PP Žleb (2. 5. 2003)

Lesnictví: Lesní porosty přírodní památky Žleb tvoří převážně prosvětlená dubohabřina pařezinového původu stáří asi 90 let. V jihovýchodní části území se nacházejí porosty se stanovištně nepůvodními jehličnatými dřevinami sborovicí lesní (Pinus sylvestris), modřínem opadavým (Larix decidua) a smrkem ztepilým (Picea abies). Cílem výchovných a těžebních zásahů bude postupná redukce těchto nepůvodních jehličnanů a jejich náhrada stanovištně původními listnatými dřevinami, především dubem zimním (Quercus petraea) a habrem obecným (Carpinus betulus) s podporou jejich přirozeného zmlazení.

Management, ohrožení: Původně bylo území využíváno tradičním způsobem jako jednosečné louky, místy byla pravděpodobně i drobná políčka (část pozemků je vedena v evidenci jako orná půda). V době užívání pozemků JZD Záhorovice v 70. letech 20. stol. byly travní porosty v horní části přihnojovány a zbytek intenzivně pasen. V mokřadu byly v roce 1984 vybudovány jímací studny, které jej významně odvodňují. V současnosti jsou luční porosty na lokalitě pravidelně udržovány kosením včetně odstraňování sena. Kosení se provádí z větší části strojní mechanizací, méně přístupná svažitá místa jsou kosena ručně, v jednotlivých letech je zajištěno kosení v nepravidelných červencových termínech.

Při obnově lesních porostů je třeba použít clonnou seč, případně formu násečnou, nepoužívat těžké mechanismy a maximálně možnou měrou využívat přirozené obnovy listnatých dřevin. V opuštěných lomových jámách v lese, které jsou snadno dostupné z blízké komunikace, vznikly černé skládky, které se podařilo postupně asanovat, nebezpečí nepovoleného ukládání domovního odpadu zde však nadále trvá. V rámci projektu „Zachování podmínek pro zvláště chráněné druhy v PP Žleb“ byl v roce 1998 proveden podrobnější průzkum a mapování výskytu mochny drobnokvěté v širším okolí obce Hostětín. Pro zachování existence a zdárný vývoj populace tohoto kriticky ohroženého druhu na lokalitě bude nutné udržovat probírkou a odstraňováním náletů dostatečně prosvětlené lesní lemy v místech s výskytem mochny.

Prosvětlená karpatská dubohabřina v přírodní památce Žleb (2. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Prosvětlená karpatská dubohabřina v přírodní památce Žleb (2. 5. 2003)

Natura 2000: PP Žleb se nachází na území, které bylo doplněno do národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 pod názvem Na Koncoch (původně „Pitín-Kochavec“, kód CZ0720428) o celkové rozloze 1 735,3360 ha, představující rozsáhlý lesní komplex na hlavním hřebeni a v bočních údolích a navazující louky ve střední části Bílých Karpat, východně od obce Pitín.

Poznámky k vyhlášení: Chráněné území bylo zřízeno vyhláškou Okresního úřadu v Uherském Hradišti s účinností od 1. 8. 1991 jako Chráněný přírodní výtvor „Za žleby“ o celkové výměře 5,9317 ha. K přehlášení na přírodní památku, upřesnění výměry a změně názvu došlo vyhláškou č. 8 Správy CHKO Bílé Karpaty v Luhačovicích ze dne 9. 1. 1995 s účinností od 16. 1. 1995. V této vyhlášce je však chybně uvedena výměra 4,0458 ha (z vyhlášky č. 7 - PP Hrnčárky). Na některých starších turistických mapách je lokalita uváděna jako „Pod Bukovinou“. 

Přírodní památka Žleb (2. 5. 2003), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Žleb (2. 5. 2003)


Bibliografie:

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1999): Inventarizační průzkum botanický PP Žleb. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Kuča P., Májsky J., Kopeček F., Jongepierová I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty", Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 319

Malík, V. (1999): Nález nové silné populace Potentilla micrantha DC. v Bílých Karpatech. - Příroda, Praha, 15: 121-122.

Šnajdara P. (1994-1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty. Luhačovice.

Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.


Aktualizováno 29. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět