Přírodní památka Čerťák

Přírodní památka Čerťák - rameno Čerťák I. (21. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Čerťák - rameno Čerťák I. (21. 5. 2014)

Základní údaje: Přírodní památka Čerťák představuje odstavené rameno řeky Moravy rozdělené železniční tratí na východní část Čerťák I. a západní část Čerťák II., jihovýchodní část ramene Čerťák I. se stáčí až k řece Moravě. Do chráněného území zasahuje i část zavezeného ramene Zasypané. Nachází se v Dolnomoravském úvalu, v tzv. Hradišťském příkopu, v nadmořské výšce 190 m. Je situována podél pravého břehu řeky Moravy při jihozápadním okraji Starého Města u Uherského Hradiště. Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště. Vyhlášeno nařízením Krajského úřadu Zlínského kraje č. 2/2013 ze dne 2. 12. 2013 s účinností od 31. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5821. Kategorie IUCN: III - přírodní památka. Celková výměra: 9,1052 ha (z toho vodní plochy 8,4299 ha). Mapa.

Předmět ochrany: Populace hořavky duhové (Rhodeus amarus), včetně jejího biotopu.

Rameno Čerťák I. (20. 5. 2014)   Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae)

Rameno Čerťák I. - střední část
(20. 5. 2014)

 

Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae)
PP Čerťák (20. 5. 2014)

Geologie, půdní poměry: Lokalita leží v nivě řeky Moravy, geologické podloží je tvořeno usazeninami Vídeňské pánve, na kterých se nacházejí kvartérní sedimenty. Ve spodních vrstvách leží fluviální písčitohlinité až písčité sedimenty a na nich 2 až 5 m mocné povodňové hlíny. V neprůtočném rameni se ukládají organické sedimenty. Pod břehovými porosty převažuje fluvizem glejová, v zazemněných ramenech typické gleje a hnilokaly. Hloubka obou ramen dosahuje v nejhlubších místech asi 2,5 m, jižní část ramene Čerťák I. je částečně zazemněna.

Přírodní památka Čerťák - rameno Čerťák II. (20. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Čerťák - rameno Čerťák II. (20. 5. 2014)

Flóra a vegetace: V přírodní památce Čerťák převažují vodní plochy, téměř bez vodních makrofyt mimo vysázených zahradní kultivarů leknínů. Pouze na mělčině v západní části ramene Čerťák I. se nachází významnější populace voďanky žabí (Hydrocharis morsus-ranae). Obě části ramene jsou obklopeny břehovými porosty, na jejichž skladbě se podílí různé druhy dřevin, křovin a bylin, často nepůvodních, které jsou výsledkem sukcese na lokalitě, silně ovlivněné blízkostí zahrádek a průmyslové zóny. V břehových porostech se z původních druhů rostlin vyskytuje např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a šťovík koňský (Rumex hydrolapathum). 

Rameno Čerťák I. od železniční trati (20. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Rameno Čerťák I. od železniční trati (20. 5. 2014)

Severní břehové porosty ramene Čerťák I. jsou omezeny strmou břehovou hranou, v části porostů dominují nepůvodní trnovník akát (Robinia pseudacacia) a javor jasanolistý (Acer negundo), z bylin topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus). Původní druhy dřevin jsou zastoupeny jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), vrbami (Salix spp.) a bezem černým (Sambucus nigra). Jižní břehové porosty jsou řídké, s převahou vrb (Salix spp.) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), místy se vyskytuje javor jasanolistý (Acer negundo) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), na několika místech se vyskytuje invazní druh klejicha hedvábná (Asclepias syriaca). Část navazující posléze na koryto řeky Moravy je rovinatější, ovšem i zde se vyskytuje řada nepůvodních druhů rostlin.

Na suchých místech v ochranném pásmu roste vikev huňatá (Vicia villosa)   Invazní klejicha hedvábná (Asclepias syriaca), detail květenství

Na suchých místech v ochranném pásmu
roste vikev huňatá (Vicia villosa)

 

Invazní klejicha hedvábná (Asclepias syriaca),
detail květenství

Severní břeh ramene Čerťák II. zarůstá javorem jasanolistým (Acer negundo) a křovinami s bezem černým (Sambucus nigra), trnkou obecnou (Prunus spinosa) a hlohy (Crataegus spp.). V horní etáži se opět vyskytuje trnovník akát (Robinia pseudacacia), občas i vrby (Salix spp.). Dále zde rostou ostružiníky (Rubus spp.), chmel otáčivý (Humulus lupulus), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Jižní břeh je značně strmý, s vegetací obsahující všechny patra. Ve stromovém patře dominuje javor babyka (Acer campestre) doprovázený lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), vrbou křehkou (Salix fragilis), topolem bílým (Populus alba) a topolem šedým (Populus × canescens). Keřové patro je tvořeno brslenem evropským (Euonymus europaeus), svídou krvavou (Cornus sanguinea), zmlazením javoru babyky, jasanu a dalších dřevin. V bylinném patře se vyskytují druhy lužních lesů spolu s druhy zahrad a luk. V západním okraji přírodní památky se nacházejí sukcesní stádia porostů lužního lesa, především biotop L2.4 - Měkké luhy nížinných řek.

Rameno Čerťák I. - střední část (21. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Rameno Čerťák I. - střední část (20. 5. 2014)

Fauna: Společenstvo ryb se skládá z většího počtu druhů, mimo jiné je zde udáván kapr obecný (Cyprinus carpio), sumec velký (Silurus glanis), štika obecná (Esox lucius), candát obecný (Sander lucioperca), amur bílý (Ctenopharyngodon idella), úhoř říční (Anguilla anguilla), lín obecný (Tinca tinca), okoun říční (Perca fluviatilis), plotice obecná (Rutilus rutilus) a cejnek malý (Abramis bjoerkna). Významný je především výskyt hlavního předmětu ochrany, drobné kaprovité ryby hořavky duhové západní (Rhodeus sericeus amarus), jejíž populace je svým způsobem života vázána na přítomnost velkých vodních mlžů, zejména velevrubů (Unio spp.) a škeblí (Anodonta spp.).

Lokalita je také významným biotopem pro různé druhy vodního hmyzu. Z vážek (Odonata) zde byla nalezena velmi vzácná lesklice velká (Epitheca bimaculata) v ČR považována za druh ohrožený vyhynutím, z běžných druhů např. vážka bělořitná (Orthetrum albistylum), vážka černořitná (Orthetrum cancellatum), vážka rudá (Sympetrum sanguineum) a šídlo pestré (Aeshna mixta). Z pavouků byl nalezen teplomilný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Z obojživelníků je nejběžnějším druhem skokan zelený (Rana esculenta), dále se zde vyskytuje skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) a ropucha zelená (Bufo viridis). Z plazů byla pozorována užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Rameno Čerťák I. - střední část (28. 10. 2015), foto © Z. Podešva

Rameno Čerťák I. - střední část (28. 10. 2015)

Z vodních druhů ptáků je nejhojnější kachna divoká (Anas platyrhynchos), dále zde žije slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a lyska černá (Fulica atra). Prokázáno bylo hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis), strakapouda velkého (Dendrocopos major) a několika druhů pěvců, např. slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) a drozda zpěvného (Turdus philomelos), pravidelně byl pozorován také krutihlav obecný (Jynx torquilla). Z větších savců lokalitu v posledních letech osídluje bobr evropský (Castor fiber).

Rybářství: Obě části přírodní památky jsou obhospodařovány Moravským rybářským svazem, místní organizací Staré Město. Odstavené rameno Čerťák I. o výměře 4,8 ha spadá do rybářského revíru Morava 9A – mimopstruhová voda, jeho druhá část Čerťák II. (pojmenována Pod cukrovarem) má výměru 2,7 ha.

Jihovýchodní okraj ramene Čerťák I. u řeky Moravy (21. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Jihovýchodní okraj ramene Čerťák I. u řeky Moravy (21. 5. 2014)

Management, ohrožení: V minulosti sloužilo území ke skládkování různých odpadních materiálů. Část ramene byla zavážena výkopovou zeminou, stavební sutí a kaly z bývalého cukrovaru. Vznikly zde také černé skládky komunálního odpadu a organického odpadu z přilehlých zahrádek. Základ péče o hlavní předmět ochrany v přírodní památce Čerťák, hořavku duhovou, spočívá v zajištění péče o samotný biotop i populace mlžů, na které je bionomicky vázána. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území je uveden v aktuálním plánu péče.

Národní kulturní památka Staré Město - Špitálky (21. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Národní kulturní památka Staré Město - Špitálky (21. 5. 2014)

Historie: Pouze 100 m severně od ramene Čerťák II. se nachází významná archeologická lokalita, Národní kulturní památka Staré Město - Špitálky, s půdorysem velkomoravského kostela z poloviny 9. století.

Natura 2000: Přírodní památka Čerťák byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu Evropsky významné lokality Čerťák (CZ0723007) o celkové rozloze 4,2366 ha (pozn.: zřejmě chybně stanoveno, EVL se prakticky překrývá s celou PP Čerťák). EVL byla zřízena k ochraně významné lokální populace hořavky duhové.

Rameno Čerťák I. od železniční trati (20. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Rameno Čerťák I. od železniční trati (20. 5. 2014)


Bibliografie:

Filipská, P. (2009): Geochemie sedimentů mrtvého ramene Čerťák ve Starém Městě na Moravě [online]. 2009 [cit. 2015-02-23]. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Josef Zeman.
Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/162595/prif_m/>.

Jurajda, P. a kol. (2007): Posouzení výskytu hořavky duhové v odstaveném rameni řeky Moravy Čerťák v k. ú. Staré Město.

Horký, T. (2010): Obnova ekosystému odstavených ramen řeky Moravy, projekt pro územní řízení.

Lacina, D. (2011): Plán péče o přírodní památku Čerťák na období 2012 - 2021. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Nováková, P. (2009): Tvorba digitálního modelu terénu pro návrh revitalizace slepého ramene řeky Moravy v k. ú. Staré Město. - Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav geoinformačních technologií. Vedoucí práce: ing. Tomáš Mikita.

Rejl, J. (2011): Ichtyologický průzkum se zvláštním zřetelem na výskyt populace hořavky duhové (Rhodeus amarus) v EVL Čerťák, Mott MacDonald Praha, Praha.

Šálek, P. (2001): Průzkum vážek, obojživelníků a ptáků v mokřadech Hradišťského příkopu, v okrese Uherské Hradiště. Ms. 129 s., Hulín, listopad 2001.


Založeno 12. 2. 2016 Úvodní stránka   Zpět