Přírodní památka Hříštěk

Luční pěnovcové prameniště v přírodní památce Hříštěk (15. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Luční pěnovcové prameniště v přírodní památce Hříštěk (15. 5. 2014)

Základní údaje: Přírodní památka Hříštěk představuje luční pěnovcové prameniště s podmáčenou pcháčovou loukou v komplexu extenzivně obhospodařovaných mezofilních luk. Území protáhlého tvaru (šířka max. 50 m, délka 400 m) je téměř ze všech stran obklopeno listnatými lesy. Nachází se na mírném severně orientovaném svahu na jihozápadním okraji Chřibů (podcelek Stupavská vrchovina) v nadmořské výšce 308 až 364 m, na SV okraji Stříbrnických pasek, asi 1 km JZ od lázní Leopoldov na Smraďavce a 1,7 km severně od středu obce Stříbrnice. Katastrální území Stříbrnice u Uherského Hradiště. Vyhlášeno Nařízením Zlínského kraje č. 3/2013 ze dne 2. 12. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 5982. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra 1,9159 ha. Lokalita je již od roku 2001 registrována jako VKP Hříštěk. Mapa.

Předmět ochrany: biotopy R 1.1. – Luční pěnovcové prameniště, T 1.5 – Vlhká pcháčová louka, T 1.1 – Mezofilní ovsíková louka, L 3.3B – Západokarpatské dubohabřiny, druhy vrkoč útlý (Vertigo angustior), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous), včetně jejich biotopu.

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)   Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

 

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Geologie, půdní poměry: Jedná se o sesuvné svažité území s deluviálními hlinito-kamenitými sedimenty obklopené vsetínskými vrstvami (svrch. eocén — spod. oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Ve flyšových vrstvách převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad pískovci, převážně glaukonitickými. Půdním typem je kambizem luvická, vyluhovaná.

Hydrologické poměry: Pramen vyvěrající v lučním pěnovcovém prameništi je po celý rok vydatně zásoben vodou s vysokým obsahem vápenatých, hydrogenuhličitanových, síranových a hořečnatých iontů. Voda je přesycena vůči kalcitu i dolomitu, kalcit je z ní srážen a vytváří drobné sypké inkrustace pěnovce na mechorostech. Dle celkové mineralizace spadá do kategorie vod se zvýšenou mineralizací. Na území přírodní památky se nachází další pramen, který se rozvíjí v drobný potok. Kolem roku 1985 byla v prameništi vykopána studna hluboká 10 m, voda se z ní v současnosti nečerpá. V roce 2006 byly provedeny v nynějším ochranném pásmu meliorační zásahy z důvodu sesuvu svahu. V 60. letech 20. stol. byla zřejmě provedena meliorace i samotného prameniště.

Přírodní památka Hříštěk (15. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Hříštěk (15. 5. 2014)

Flóra a vegetace: Ve střední části svahu se nachází extenzivně kosené luční pěnovcové prameniště (R1.1), v Chřibech ojedinělý typ biotopu. Mokřadní vegetace je zde dobře vyvinuta, dominuje v ní suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč potoční (Cirsium rivulare), přeslička bahenní (Equisetum palustre), přeslička rolní (Equisetum arvense) a nízké druhy ostřic - ostřice chabá (Carex flacca) a ostřice prosová (Carex panicea). Doprovázejí je další chráněné rostliny a významné druhy uvedené v červeném seznamu. Z orchidejí vytváří početnou populaci prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), dále zde roste např. bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice Otrubova (Carex otrubae), ostřice rusá (Carex flava) a ostřice latnatá (Carex paniculata). Na pěnovcovém prameništi je také vyvinuto bohaté mechové patro, dominuje v něm baňatka obecná (Brachythecium rutabulum), baňatka potoční (Brachythecium rivulare) a měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum).

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)   Lesní lem v PP Hříštěk (15. 5. 2014)

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)

 

Lesní lem v PP Hříštěk (15. 5. 2014)

Prameniště mozaikovitě přechází do druhově bohaté vlhké pcháčové louky (T1.5) a dále do vlhčích mezofilních ovsíkových luk (T1.1). Ve vegetaci pcháčové louky dominují ostřice štíhlá (Carex acuta), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare) a přeslička bahenní (Equisetum palustre). Také zde se vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a další druhy, např. ostřice rusá (Carex flava), ostřice Otrubova (Carex otrubae), ostřice latnatá (Carex paniculata) a ostřice převislá (Carex pendula).

V přírodní památce jsou převažující vegetací mezofilní ovsíkové louky. V travinobylinných porostech dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), který doprovází kostřava červená (Festuca rubra) a další druhy, např. medyněk vlnatý (Holcus lanatus), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček obecný (Agrostis capillaris), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), sveřep měkký (Bromus hordeaceus), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), řebříček obecný (Achillea millefolium), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), mochna bílá (Potentilla alba) a pastinák setý (Pastinaca sativa). Ze vstavačovitých byl v lesním lemu nalezen bradáček vejčitý (Listera ovata).

Ve spodní části území, která není delší dobu obhospodařovaná, se nachází mezofilní louka v pokročilejším stádiu sukcese (představuje více než polovinu plochy PP). Louka zarůstá bezkolencem a náletem dřevin, ze stran do ní expanduje lesní porost. Poměrně hojně se po celé ploše vyskytují stromy a keře, např. hlohy (Crataegus spp.), javor babyka (Acer campestre), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a růže (Rosa sp.).

Přírodní památka Hříštěk (15. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Hříštěk (15. 5. 2014)

Lesní porosty v ochranném pásmu tvoří převážně bučiny typu Luzulo-Fagetum, Asperulo-Fagetum a západokarpatské dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum. V bylinném podrostu se objevují orchideje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), na lesním prameništi bez tvorby pěnovců (R1.4) se vyskytuje také kruštík modrofialový (Epipactis purpurata).

Fauna: Na luční pěnovcové prameniště je vázaný evropsky významný druh měkkýše vrkoč útlý (Vertigo angustior). Z motýlů se na louce vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Z dalších chráněných druhů hmyzu se na sušší místa rozšířila i teplomilná kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Z plazů byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), z obojživelníků skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Pěnovcové prameniště a podmáčené louky přitahují také lesní zvěř, především prase divoké (Sus scrofa).

Modrásek bahenní (Maculinea nausithous)   Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)

Modrásek bahenní (Maculinea nausithous)

 

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)

Lesnictví: Území přírodní památky je z podstatné části obklopeno lesními porosty, převážně bučinami. Lesní pozemky se nacházejí pouze v ochranném pásmu, patří k lesním typům kyselá dubová bučina biková (3K3), svěží dubová bučina biková s ostřicí chlupatou (3S7) a hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech (2H3). Ve všech porostech je poměrně velké zastoupení nepůvodních dřevin, především smrku ztepilého, modřínu opadavého a borovice lesní.

Významné stromy: Na jihozápadním okraji ochranného pásma se nachází na louce ve svahu solitérní exemplář jeřábu oskeruše (Sorbus domestica), který by mohl být vyhlášen jako památný strom.

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) v ochranném pásmu PP Hříštěk (15. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) v ochranném pásmu PP Hříštěk (15. 5. 2014)

Management, ohrožení: Chráněné území a především nejcennější biotop pěnovcové prameniště je ohroženo zejména nástupem sukcese při absenci kosení, odvodňováním a čerpáním vody ze studny, eutrofizací a mechanickým narušením povrchu terénními vozidly a zvěří. Ochranářský management byl zahájen již v roce 2002 na lučním prameništi (po registraci VKP), pokračoval i v následujících letech a byl rozšířen na mezofilní louku v horní polovině území. Spočíval především v kosení lučních porostů, odvozu biomasy a odstraňování náletových dřevin. V tomto způsobu údržby se bude pokračovat i nadále s tím, že se rozšíří i na spodní polovinu území, kde bude také třeba potlačit expandující lesní porost. Celá lokalita je poškozována od přemnožené zvěře, zejména prasete divokého, je proto navrženo oplocení centrální části prameniště.

Přírodní památka Hříštěk - horní okraj (15. 5. 2014), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Hříštěk - horní okraj (15. 5. 2014)

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Hříštěk bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Chřiby (kód CZ0724091, celková rozloha 19 226,4511 ha) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice. EVL Chřiby představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní flóra a fauna.

Přírodní památka Hříštěk (9. 9. 2013), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Hříštěk (9. 9. 2013)


Bibliografie:

Pavelčíková, L. & Pavelčík, P. (2012): Plán péče o přírodní památku Hříštěk (návrh na vyhlášení) na období 2013 – 2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Pechová, L. (2009): Hodnocení stavu a návrh managementu pro vybraná prameniště v Chřibech. - Diplomová práce, Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce: RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D.

Pechová L. (2011): Plán péče o Přírodní památku Hříštěk (v návrhu na vyhlášení) na období 2012 – 2021. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider J., Lacina D., Kupec P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje EVL Chřiby. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.


Aktualizováno 6. 3. 2016 Úvodní stránka   Zpět