Logo   Foto
 
 

Jak je to s bobry doopravdy aneb 13 let soužití člověka s bobrem na Kroměřížsku

(25. 1. 2006) - Je to třináct let, co se poprvé po třech stoletích tento na první pohled nemotorný a sympatický chlupáč objevil v našem okrese. Na území Čech a Moravy vyhynul bobr evropský (s latinským názvem Castor fiber) v osmnáctém století. Přežil na několika lokalitách v Německu, Norsku, Rusku a Francii. Odtud byl zpětně vracen do původních tzv. historických zemí.

Bobr evropský, foto Jaroslav Marx

Jednou z hlavních příčin vymizení bobrů byla jak jinak, lidská hamižnost. Z bobřího těla se dalo použít v podstatě vše. Peněžně nejpřitažlivější byla takzvaná “bobří síla” (Castoreum), nazývaná také “bobří stroj”. Jedná se o žlázu naplněnou sirupovitým říjným sekretem. Je využíván ve voňavkářství jako tužidlo nejjemnějších vůní při výrobě nejlepších druhů voňavek. Bobří sádlo bylo považováno v lidovém léčitelství za univerzální lék, stejně jako varlata, krev, kosti i zuby.K jejich zdecimování také jistě přispěla jejich kůže a maso, které církev dovolovala, stejně jako maso ryb, konzumovat i v době půstu. Druhou příčinou byly škody na pobřežních dřevinách a škody působené rybníkářům hloubením nor do hrází rybníků. Což se děje například v Záhlinicích.

Jeho biotopem jsou stojaté i tekoucí vody s pobřežními porosty převážně měkkých listnatých dřevin, které jsou oblíbenou potravou a zároveň slouží jako stavební materiál případných bobřích hrází. K vyhledávaným druhům dřevin patří osika, různé druhy vrb, bříza, olše a také ovocné stromy. V létě se živí vodními a pobřežními bylinami. Z kulturních plodin mají ve velké oblibě cukrovou řepu a kukuřici.

Bobři žijí v rodinách, které se v optimálních podmínkách skládají z páru dospělých jedinců, mláďat a ročních zvířat, která se od rodičů stěhují ve věku dvou let. Délka území obsazeného jednou bobří rodinou bývá okolo 600 m pobřeží. Rodiny žijí pravidelně navzájem osamoceně a na svém území nestrpí jedince ze sousedních rodin. Hloubí nory, které mají vstup zásadně pod vodou a vlastní podzemní hnízdo bývá ve vyšších březích. Jsou li však břehy bažinaté, staví si zvláštní nadzemní stavby z klacků, větví a říčního jílu, které se nazývají hrady a nezřídka dosahují až 1,5 - 2 m výšky při průměru 3 - 4 m u země. Ty však u nás na Hané nebudují. Bobr na hlubokých tocích a tůních hráze vůbec nestaví. Situace se změní, až zvířata v postupujícím šíření dospějí do úzkých melioračních kanálů a mělkých podhorských toků. Tohoto jevu začínáme být právě v této době svědky i na jižní Moravě.

Celý život bobra je svázán trvale s vodou a pobřežním územím. Bobři se obvykle (mimo dobu námluv), nevzdalují od vody dále než 15 až 20 m a při prvním nebezpečí utíkají do vody, kde se cítí bezpečně. Mají velmi ostré řezáky a silné čelistní svaly, kterými se mohou úspěšně bránit i pod vodou. Jejich masité rty se mohou pevně semknout za řezáky, a tak se zvířeti nemůže do ústní dutiny dostat voda. U nás začínají kácet s prvními mrazíky, kdy typickým způsobem okusují pobřežní dřeviny. Dokáží tak porazit i stromy s průměrem kmene přes 60 cm. Jejich větve pak slouží jako potrava a jako stavební materiál při stavbě hrází. Jsou aktivní celou zimu, neupadají do zimního spánku. Páří se v lednu až březnu, samice je gravidní 105 až 107 dní. Mláďata se rodí jedenkrát ročně, nejčastěji v dubnu až květnu, v počtu 2 - 4, výjimečně 5. Pohlavně dospívají ve věku 3 - 4 let, v přírodě se mohou dožít maximálně 15 - 20 let. Při migraci putují po i proti proudu. Bobr může onemocnět zaječí nemocí brucelózou. Touto nemocí bývá napadána i ondatra, která je častým společníkem bobra.

V Rakousku byl vysazen v roce 1972 a odtud se jeho populace šířila na Moravu. Jediná reintrodukce, čili zpětný návrat druhu u nás, proběhla v CHKO Litovelské Pomoraví. Do dubna roku 1992 bylo vysazeno 20 zvířat, která se začala úspěšně rozmnožovat. Obě populace se pravděpodobně spojily právě u nás na Kroměřížsku. V našem okrese žije od roku 1992, kdy zde byl poprvé zjištěn v zimním období v počtu pěti kusů. Nyní zde trvale žije populace o cca 60 kusech.

Bobr je schopen žít i v kulturní krajině. Protože není potravně přímo vázán na vodní prostředí jako například vydra říční, může žít i v mírně znečištěných tocích, pokud nejsou znečištěny ropnými produkty. Nevadí mu ani přítomnost člověka, na mnoha lokalitách si zvykl na vyrušování a dá se spatřit i ve dne.

Budováním hrází může napomáhat zvyšování úrovně spodní vody, natolik potřebné právě v jeho přirozeném prostředí meandrujících řek v lužních lesích. Svou činností příznivě reguluje hydrologický režim mělkých potoků, zachovává stálé vodní zásoby pro střední a velké řeky a vytváří tak příznivé ekologické podmínky pro výskyt vodního ptactva a ryb. U nás je bobr evropský zvláště chráněným druhem a to v nejpřísnější kategorii „Kriticky ohrožený”.

Záleží jen na nás, jak velkoryse budeme tolerovat případné škody na zemědělských plodinách, které mohou vzniknout, zabloudí li bobr ze svého přirozeného biotopu do totální kulturní krajiny bez možnosti konzumace přirozené stravy. Škodám na lokalitách,v dnešní době kde by mohlo dojít k poškození hrází či zatopení některých pozemků, lze zabránit včasným vysekáním pobřežních křovin,či nátěrem kmenů dřevin.Navíc jsou dnes mnohé škody hrazeny ze státních fondů.

Bobr žil na našem území dávno před námi. Umožněme mu, aby i v námi změněné kulturní krajině mohl žít společně s námi.

Článek byl sestaven a upraven z dostupných prací o bobru evropském a doplněn o naše bohaté, desetileté poznatky.

Český svaz ochránců přírody ZO ČSOP Via Hulín
http://nature.hyperlink.cz/via
 

Vyhledáváme a monitorujeme území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a v těsné spolupráci s orgány ochrany přírody provádíme botanická a zoologická mapování a to nejen v katastru obce Hulín, ale i v okresním a krajském měřítku. Navrhujeme také nástin vhodného plánu péče v těchto územích…

 

 

zpět
 

Home  l  O naší organizaci  l  Co děláme l  Fotogalerie l  KontaktyChráněná území Zlínského kraje

© 2006 ZO ČSOP 60/14 VIA Hulín. Aktualizováno: 16.02.2007