Logo   Foto
 
 

OREL MOŘSKÝ - pták roku 2006 

Jak to vlastně s těmi orly je? Ptají se mě často lidé v práci nebo když procházím městem. Mořští orli vzbudili v poslední době v novinách a televizi nebývalý rozruch. A není divu, vždyť letící mořský nebo i jiný orel působí nezapomenutelným dojmem.

Orel mořský (Haliaetus albicilla) je ze všech našich orlů největší. Dospělí ptáci jsou více méně světle hnědí, pouze ocas je k tělu nápadně krátký a čistě bílý, také mohutný zobák je nápadný svým žlutým zbarvením a velikostí. Tohoto zbarvení však dosahují pouze dospělí ptáci starší pěti let. Mladí ptáci mají hlavu i ocas tmavý a na hrudi v různé míře světlejší hnědé pruhování. V letu je možno pozorovat klínovitě ukončený ocas, široká „prknovitá” křídla s rozpětím až 240 cm. U ptačích dravců platí pravidlo že samice bývá obyčejně větší než samec. Samec má délku těla asi 70 cm a samice přes 90 cm. Statné samice váží výjimečně do 10kg.

Možná to někoho překvapí, ale mořský orel patří odedávna k naší zvířeně. Ze starých literárních údajů je známo jeho hnízdění z jižních Čech a z Podunají na jižním Slovensku. V sedmdesátých letech dvacátého století nastal nový populační nárůst tohoto druhu v Evropě. V osmdesátých letech dnes již minulého století se opět trvale usadili v jižních Čechách. Také zde bylo poprvé po dvou stech letech prokázáno hnízdění a to na Třeboňsku. Od té doby jejich stavy vzrůstají (v roce 1984 ornitologové odhadli populaci na 7-10 párů, v roce 1994 již na 10 až 15 párů a populace utěšeně narůstá). Na Moravě byl nalezen první pár při stavbě hnízda cca v roce 1993. 

Orel mořský hnízdí většinou u velkých řek, jezer, v rybničnatých oblastech a u mořského pobřeží. U nás hnízdí převážně v lužních lesích, vybírá si tichá a odlehlá místa kde na vysokých stromech staví poměrně velká hnízda, která každoročně opravuje a přistavuje, takže časem hnízdo dosahuje značných rozměrů. Zásnubní lety probíhají již v lednu, snůška bývá z pravidla již v únoru, což se může zdát neobvykle brzy. V hnízdě bývají z pravidla dvě vejce. Po čtyřiceti dnech sezení (sedí převážně samice), se vylíhnou postupně mláďata, která jsou na hnízdě krmena rodiči přibližně tři měsíce a ještě dalších pět týdnů po vyvedení se domáhají od rodičů potravy ačkoliv jsou již letu schopná. 

Ve volné přírodě byl prozatím nejstarší odchycený a okroužkovaný orel stár 11 roků a 5 měsíců. V zajetí se však dožívá i 40 let. Potravou jsou mu převážně ryby, dále savci a ptáci. Nejčastěji však jako zdravotní policie krouží ve velké výšce nad krajinou. Vyhledává hlavně uhynulá, zesláblá nebo poraněná zvířata, avšak dokáže ulovit i zcela zdravé kusy. Několikrát jsem měl vzácnou možnost pozorovat útok tohoto orla. Jednou, bylo to v zimě roku 1992, byla na rybníku potápka roháč se zraněným křídlem. Pták jezdil spokojeně po vodní hladině a občas se potápěl za potravou. Tehdy se objevil mořský orel, který na ni vytrvale naletoval, potápka alespoň desetkrát úspěšně unikla pod vodní hladinu. Vyčerpaná stálým potápěním však neměla tolik sil, aby mohla vydržet dlouho pod vodou a tak ji dravec celkem snadno zemdlelou ulovil a odnesl na statný suchý dub na okraji lesa kde ji zkonzumoval. Jindy jsem pozoroval téměř střemhlavý útok do hejna divokých hus, který však pro něj nebyl úspěšný.

Pozorování tohoto druhu v našem kroměřížském okrese koresponduje velmi dobře s novým šířením tohoto orla ve střední Evropě. Jedno z prvních pozorování je ze Záhlinic, kdy byl v září 1978 pozorován jeden mladý exemplář. Od té doby máme záznamy o každoročních záletech v zimním období. Vyskytují se od konce září do konce března, největší šance k pozorování je v měsících prosinci, lednu a únoru. Od roku 1996 je možno říci, že se orel mořský stal trvalou ozdobou naší zimní krajiny, neboť se zde zdržuje zcela pravidelně a to ve vyšším počtu. Každoročně probíhá zimní sčítání těchto orlů v celé ČR. V roce 1994 se celkové počty zimujících ptáků v celé ČR odhadovaly do 80-ti kusů. V  roce 2002 bylo jen na jižní Moravě v okolí řeky Dyje a po Pálavou pozorováno přes 60 kusů. Stahují se k nám totiž populace z celého Pobaltí.

Přejme těmto tulákům dobrý let a hodně štěstí. Budou ho v naší zabydlené krajině určitě potřebovat!

Pavel Šálek 
Sobota, 21. leden 2006
ČSOP Via Hulín

 

Vyhledáváme a monitorujeme území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a v těsné spolupráci s orgány ochrany přírody provádíme botanická a zoologická mapování a to nejen v katastru obce Hulín, ale i v okresním a krajském měřítku. Navrhujeme také nástin vhodného plánu péče v těchto územích…

 

 

zpět
 

Home  l  O naší organizaci  l  Co děláme l  Fotogalerie l  KontaktyChráněná území Zlínského kraje

© 2006 ZO ČSOP 60/14 VIA Hulín. Aktualizováno: 16.02.2007