Logo   Foto
 
 

Ptačí chřipka 

(26. února 2006) - Ptačí chřipka koluje mezi ptactvem zrovna tak, jako chřipka lidská mezi lidmi a to nejspíš co ptáci ptáky jsou a lidstvo lidstvem jest. Poprvé byla ptačí chřipka zjištěna v Itálii v minulém století. Dříve nebyla zjištěna prostě proto, že vir byl nalezen poprvé (někdy musí být první nález), nebo možná také proto, že do té doby nebyly ještě vynalezeny tak dobré přístroje k jeho zjištění, jako dnes.

Ptačí chřipka má svou mírnou i vysoce patogenní formu, způsobují ji různé ptačí chřipkové viry, s různým stupněm patogenity (schopnosti likvidovat organismus). Nakažení ptáci velmi rychle hynou a proto k nám nejsou schopni doletět z velkých vzdáleností. Zdá se však, že některé druhy jsou odolnější a jsou schopny se i po nakažení vysocene patogenním virem H5N1 přemisťovat.

Ke vzniku pandemie (snadnému šíření z člověka na člověka), může dojít pouze v prostředí sdílení společných virů dobytka, drůbeže a prasat a při naprostém zanedbání všech hygienických pravidel. To se skutečně děje v zemích jihovýchodní Asie, odkud jsou známy všechny případy onemocnění lidí.

Neexistuje jediný důkaz přenosu viru H5N1 z divoce žijícího ptáka na člověka. Všechny zaznamenané případy infekce se vyskytly u lidí, kteří byli v přímém kontaktu s domácí drůbeží a to ještě za velmi špatných hygienických podmínek, případně příimo konzumovali špatně tepelně upravené nakažené maso z uhynulých ptáků, nejčastěji v jihovýchodní Asii.

Divokým vodním ptákům (převážně kachnám), virus ptačí chřipky neublíží, přežívá však v jejich střevech a odtud se dostává trusem i do vody, (také slinami a nosním hlenem). Domácí ptáci se nemusejí přímo s  nemocnými ptáky vůbec potkat. Stačí, když se pohybují u vody, kde se takové hejno usadilo. Kachna domácí pak následně přenese virus na ostatní domácí ptactvo. Domácí drůbež (slepice, krůty), pak ponesou onemocnění daleko hůř než kachna, protože virus napadne celý jejich organismus… V těsných a hygienicky špatně ošetřených chovech je průběh onemocnění velmi rychlý. Inkubační doba ptačí chřipky je 2 – 4 dny.

U člověka jsou vstupní branou při virové infekci dýchací cesty. Nezmutovaný, tedy normální ptačí virus, se neumí na sliznici člověka uchytit, neboť povrch viru je zařízen pro usednutí na ptačí tkáně, nikoliv lidské. Zpravidla ptáci neonemocní člověčí chřipkou, pouze chřipkou ptačí.

Pokud se např. prase, (které je vnímavé k virům lidské i ptačí chřipky), nakazí oběma viry, může dojít ke vzniku nového viru, (jeho zmutování). K mutaci viru ale může dojít kdekoli, třeba i v lidském těle. Taková změna původního ptačího viru může vyvolat pandemii ptačí chřipky. Lidé pak opravdu nemusí mít vůči novému agresivnímu typu viru imunitní odolnost. Je ovšem třeba řici, že nikdo neví a nemůže předpovědět, co mutací skutečně vznikne. Je dost pravděpodobné, že se přitom sníží patogenita, takže sice bude pandemie, ale nikdo na ni nemusí umřít.

Pokud nebudete vstupovat do prostor s velkochovy drůbeže, nebudete v přímém kontaktu s žádnými mrtvými ptáky a budete zpracovávat veškeré drůbeží maso při teplotě vyšší než 70ºC, nemělo by se vám nic stát. V Česku jsou všechny farmy s chovem drůbeže pod velmi pečlivým veterinárním dozorem a není proto důvod drůbež nejíst, je to nesmysl.

Je potřeba k této v poslední době velmi medializované kauze přistupovat s rozumem. Virus ptačí chřipky byl a stoprocentně bude i na našem území, je jen otázkou času, kdy ho odborníci najdou. Nalézáme se totiž na tahové cestě ptáků skrze tzv. Moravskou bránu z jihu Evropy k severu.

Je třeba si uvědomit, že rychlost, s jakou se dovídáme informace z druhé strany zeměkoule a také v minulosti naprosto nemožné globální prolínání, (nemám ta slova rád, jde z nich hrůza a chlad), umožňují během několika málo hodin dovést jakoukoliv na člověka přenosnou infekci z jedné strany planety na druhou. V tom tkví nebezpečnost. Míchají se tak stále viry (a nejen viry), evropské s asijskými, africkými, také s viry obou Amerik i Austrálie. Je to kolotoč, kterému se díky naší pohodlnosti a přenosové technice nedá zabránit. Odtud je možno očekávat opravdové nebezpečí. Považte také, mimo jiné, kolik hmoty, rostlin ale i drobné zvířeny se tak nevědomky denně převáží!!! A čím dál tím víc a rychleji. Myslím si, že to je jeden ze zásadních problémů, které v mnoha konkrétních případech jsou velmi nesnadno řešitelné, nebo z lidského hlediska neřešitelné vůbec.

Přesto, nebo právě proto, doporučujeme v případě nálezu podezřelých mrtvých ptáků (zejména většího množství vrubozobých tj. kachen, hus a labutí), toto nahlásit na příslušné Krajské veterinární správě. Patřičné telefonní číslo si jistě dohledáte sami.

Vůbec není pravdou, že není vhodné přikrmovat zpěvné ptactvo, případně likvidovat hnízda čápů, jiřiček, vlaštovek či jiných ptáků, kteří hnízdí v blízkosti člověka. Je to VANDALISMUS, je zakázáno ničit hnízda jakýchkoli druhů ptáků, nejen chráněných. Zpěvní ptáci rozhodně nepatří do rizikové skupiny ptáků. Kontakt s nimi je v tomto směru naprosto bezpečný.

 

České zdroje informací, kde můžete více čerpat: 
Ptačí chřipka +  www.ptaci-chripka.cz
Česká společnost ornitologická www.birdlife.cz  
Moravský ornitologický spolek www.mos-cso.cz
ČeskéNoviny.cz, Zpravodajský server ČTK  www.ceskenoviny.cz  
a Mucha C., 2004: Chřipka – souhrnná informace. Practicus 7/3/2004.

 

Kontakty na Krajské veterinární správy v ČR:
http://www.svscr.cz/files/pt/pt_kontakty_KVS.pdf
 

Pavel Šálek 
ČSOP Via Hulín 

Vyhledáváme a monitorujeme území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a v těsné spolupráci s orgány ochrany přírody provádíme botanická a zoologická mapování a to nejen v katastru obce Hulín, ale i v okresním a krajském měřítku. Navrhujeme také nástin vhodného plánu péče v těchto územích…

 

 

zpět
 

Home  l  O naší organizaci  l  Co děláme l  Fotogalerie l  KontaktyChráněná území Zlínského kraje

© 2006 ZO ČSOP 60/14 VIA Hulín. Aktualizováno: 16.02.2007