Přírodní památka Bražiska

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010)

Základní údaje: Přírodní památka Bražiska představuje lesní porost s přirozenou skladbou dřevin a typickou karpatskou květenou. Nachází se na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy v Hošťálkovské vrchovině (nejvýchodnějším výběžku Hostýnských vrchů), severozápadně od obce Jarcová, asi 1,5 km jihozápadně od Valašského Meziříčí v nadmořské výšce 295 až 330 m. Katastrální území Jarcová, Poličná, okres Vsetín. Evidenční kód ÚSOP: dosud není zaevidováno. Kategorie IUCN: neuvedeno. Celková rozloha 5 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin a typickou karpatskou květenou v bylinném patře.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen křivskými vrstvami zlínského souvrství (eocén) račanské jednotky magurského flyše s převahou šedých vápnitých jílovců a odolnějších organodetritickýmch pískovců. Výchozy křivských vrstev jsou dobře patrné především ve skalnatém řečišti Bečvy jako příčné prahy a při levém břehu v délce asi 400 m od soutoku s Křivským potokem k jihu (částečně v ochranném pásmu přírodní památky).

Výchozy křivských vrstev vytvářejí v řečišti Bečvy příčné prahy (19. 1. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Výchozy křivských vrstev vytvářejí v řečišti Bečvy příčné prahy (19. 1. 2003)

Jednotlivé pískovcové lavice se vyznačují vyšší odolností vůči zvětrávání a přítomností organodetritického materiálu (bohatou faunou tvořenou úlomky řas litothamnií, skořápkami velkých foraminifer, jehlicemi hub, atd.). Většinou dosahují mocnosti do 1 metru a v některých místech sklonu až 90°. Jedná se o názornou ukázku typických sedimentů turbiditních proudů, na kterých se v řece vytvářejí drobné peřeje. Na deluviálních sedimentech se vyvinuly kambizemě. Jsou zde také patrné četné aktivní drobné sesuvy.

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides)   Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria)

Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides)

 

Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria)

Flóra a vegetace: Lesní porosty přírodní památky Bražiska představuje karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum s dominantním habrem obecným (Carpinus betulus). Bylinné patro je tvořeno typickou karpatskou květenou, vyskytuje se zde jaterník podléška (Hepatica nobilis) na svém nejvýchodnějším nalezišti v České republice (zároveň jediná lokalita v okrese Vsetín), dále např. ladoňka karpatská (Scilla kladnii), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), svízel vonný (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), oměj vlčí (Aconitum vulparia), kopytník evropský (Asarum europaeum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), orsej jarní (Ficaria verna), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria) a další. Při břehu řeky Bečvy byl nalezen penízek modravý (Thlaspi caerulescens).

Jaterník podléška (Hepatica nobilis), foto © Z. Podešva

Jaterník podléška (Hepatica nobilis)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl prováděn, z ptáků zde hnízdí např. strakapoud malý (Dendrocopos minor), v křovité stráni nad Bražisky vzácná pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). V řece Bečvě se vyskytuje asi 10 druhů ryb, nejbohatší druhové zastoupení je v místech s peřejemi a skalními prahy, kde je možné pozorovat např. parmu obecnou (Barbus barbus), ouklejku pruhovanou (Alburnoides bipunctatus), jelce tlouště (Leuciscus cephalus), hrouzka obecného (Gobio gobio), pstruha obecného potočního (Salmo trutta) a pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss), mřenku mramorovou (Barbatula barbatula) a ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus).

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010)

Lesnictví: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin, zastoupeny jsou habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), ojediněle buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro místy zcela chybí, jinde roste jen bez černý (Sambucus nigra) a zmlazující javory.

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Bražiska (24. 4. 2010)

Management, ohrožení: Území je ohroženo především nevhodným lesním hospodařením, drobnými lokálními sesuvy půdy a pracemi při opravě regulace řeky Bečvy po ničivých povodních v roce 1997. Na okraji přírodní památky na levém břehu Vsetínské Bečvy je umístěna tabule naučné stezky T. G. Masaryka (zastávka č. 11) se základními informacemi o tomto zvláště chráněném území.

Poznámka: Název lokality a potažmo přírodní památky Bražiska je zkomoleninou pojmenování kamenných prahů v řece Bečvě, kterým se na Valašsku říkalo pražiska. 

PP Bražiska se nachází na úbočním svahu Vsetínské Bečvy (19. 1. 2003), foto © Zdeněk Podešva

PP Bražiska se nachází na úbočním svahu Vsetínské Bečvy (19. 1. 2003)


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Bražiska. - Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Beran, L. (2007): Příspěvek k poznání vodních měkkýšů Vsetínské Bečvy a okolí (Česká republika). Malacologica Bohemoslovaca (2007), 6: 38–47, ISSN 1336-6939.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.


Aktualizováno 12. 3. 2016 Úvodní stránka   Zpět