Přírodní památka Čertovy skály

Přírodní památka Čertovy skály (15. 6. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Čertovy skály (15. 6. 2004)

Základní údaje: Přírodní památku Čertovy skály tvoří výrazný pískovcový skalní výchoz na úpatí jihozápadního svahu kóty Kopce (699 m n. m.) v Komonecké hornatině. Skály se nacházejí v dolní části levého údolního svahu říčky Senice u soutěsky Lomensko v nadmořské výšce 450 až 490 m na severním okraji obce Lidečko, asi 100 m od státní silnice a 150 m od železniční trati Vsetín - Horní Lideč. Katastrální území Lidečko. Zřízeno výnosem Okresního národního výboru Vsetín ze dne 30. 5. 1966 jako CHPV Čertovy skály (stěny). Evidenční kód ÚSOP: 2464. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,15 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Skalní výchoz tvořený blokem odolnějších pískovců magurského flyše vypreparovaný erozně denudační činností vody do tvaru schodovitě uspořádaných pískovcových kvádrů, významný geomorfologický fenomén a výrazný krajinný prvek.

Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002)   Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002)

Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002)

 

Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří luhačovické vrstvy (eocén) zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Luhačovické vrstvy jsou charakterizovány jako turbidity až pískotoky s převahou šedých až bílošedých, hrubozrnných, vytříděných, křemitých nebo křemito-arkózových pískovců, které vytvářejí až několik metrů vysoké lavice uložené těsně nad sebou. Na lokalitě je názorně dokumentováno strmé uložení pískovců spodních luhačovických vrstev v antiklinálním pásmu Čertových kamenů. Strukturně denudační svisle ukloněná pískovcová lavice (skalní hradba z odolnějších třetihorních pískovců vypreparovaná z okolního podloží) je protažená ve směru severovýchod-jihozápad v délce asi 150 m, je vysoká 6, místy až 25 m a široká 2,5 až 3 m, s úklonem 70-80°, převážně s jihovýchodní expozicí. Množství subhorizontálních i svislých puklin člení lavici do mohutných, stupňovitě uspořádaných kvádrů. Povrch svislých pískovcových stěn pokrývají drobné tvary zvětrávání, jako jsou pseudoškrapy, voštiny, dutiny typu tafoni a skalní výklenky. Tvarovou pestrost skal dále doplňují drobné rozsedlinové jeskyně a pískovcová věž typu palice v jihozápadní části hradby. Hřeben Čertových skal je zvýrazněn hlavně čtyřmi markantně vystupujícími vrcholky. Jsou to Hladká, Čertova stěna, Plochá a nahoře na konci masivu nejvýše položená Kolébka. Půdy v okolí skal jsou mělké, silně písčité, vyvinuly se zde litozemě a rankery typické i kambické.

Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002)

Flóra a vegetace: Samotný skalní blok je téměř bez vegetace, ve skalních štěrbinách a na římsách skalních bloků ojediněle roste borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), jalovec obecný (Juniperus communis), bez červený (Sambucus racemosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a sleziník severní (Asplenium septentrionale). Na okrajích skal rostou druhy travnatých lad jako jestřábník zední (Hieracium murorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a černohlávek obecný (Prunella vulgaris). Sutě pod skalami osídlila papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a hasivka orličí (Pteridium aquilinum).

Fauna: Zoologický průzkum nebyl dosud prováděn.

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, v bezprostředním okolí mimo chráněné území jsou převážně smrkové monokultury.

Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Čertovy skály (30. 3. 2002)

Management, ohrožení: Čertovy skály jsou bezpochyby již řadu let nejpopulárnějšími a nejvíce navštěvovanými skalami na Valašsku. Důležitou úlohu tady hraje velmi snadná dopravní dostupnost s možností parkování a občerstvení a poměrně velká koncentrace cest na malém prostoru. Dochází zde často ke střetu zájmů mezi ochranou přírody a sportovním i rekreačním využitím lokality. Skalní bloky jsou intenzívně využívány horolezci jako cvičné skály s množstvím vytýčených tras (okolo sta výstupových linií). Přímo v chráněném území je také občas provozováno nelegální táboření spojené se zakládáním ohnišť. V důsledku vysoké návštěvnosti (až několik desítek horolezců, skály jsou za příznivého počasí doslova přeplněny) dochází v okolí skal k výraznému sešlapu a erozi. Přímo za skalní hradbou prochází také značená turistická stezka. Pod skalami se proto musí udržovat na intenzivně používaných pěšinách protierozní zábrany. Plochy pod skalami byly v minulosti částečně využívány jako pastviny, nyní leží ladem a zarůstají dřevinami, zejména borovicí lesní, břízou a dubem zimním. Na okraji přírodní památky je umístěna tabule naučné stezky Vařákovy paseky, zastávka č. 14 - Čertovy skály.

Historie: Na vrcholu Kopce (Zámčisko) nad Čertovými skalami bylo pravěké sídliště lidu lužické kultury z 1. tisíciletí před naším letopočtem. K vlastním skalám se váže řada lidových pověstí, např. o sázce chytrého valašského mlynáře s čertem. Podle jiné pověsti se prý u Čertových skal často zjevoval černokněžník, který uváděl chudý lid do jeskyní pod skalami a tam je obdarovával zlatem.


Bibliografie:

Demek, J., Novák, V. a kol. (1992): Vlastivěda moravská - Země a lid, Nová řada, svazek 1, Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, s. 188.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Kirchner, K. (1991): Čertovy skály u Lidečka. Veronica 5/3: 35-36, Brno.

Kirchner, K. (1991): Významné skalní útvary ve východní části Vizovické vrchoviny. Ochrana přírody, 47: 236-238, Praha.

Luža, Z. (1998): Čertovy skály u Lidečka. Časopis Montana 4/98, Brno.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 167.

Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 1. vydání, 568 stran.

Pechálová, K. (2012): Skalní útvary Hornolidečska. - Bakalářská práce, Iniverzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D.

Pesl, V. a kol. (1971): Komplexní geologické hodnocení strukturně-stratigrafického vrtu Lidečko. - MS ČGÚ Praha.

Petřvalský, J. (1982): Inventarizační průzkum geologický CHPV Čertovy skály. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Stejskal, M. (1991): Labyrintem tajemna, Paseka, Praha.

Vítek, J. (1978): Čertovy skály u Lidečka. Lidé a země 27/3: 24, Praha.


•• Aktualizováno 12. 3. 2016

CHKO Beskydy

Úvodní stránka Zpět