Navrhovaná přírodní památka Cyrilka

Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor (13. 6. 2003), foto © Z. Podešva

Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor (13. 6. 2003)

Základní údaje:  Navrhovaná přírodní památka Cyrilka představuje nejdelší pseudokrasovou jeskyni na Moravě. Nachází v masívu Radhoště ve zvlněné depresi v nadmořské výšce asi 250 m severovýchodně od rozhledny Cyrilka na Pustevnách v CHKO Beskydy. Katastrální území Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO  Beskydy. Celková výměra je 3,5 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Jedinečný geologický a geomorfologický fenomén - pískovcový pseudokras značných rozměrů s nejdelší pseudokrasovou jeskyní na Moravě, s celkovou délkou 552 m, stálý domov netopýrů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského vývoje slezské jednotky, které zde představují střední godulské vrstvy (cenoman) godulského souvrství. Tvoří je lavicovitý pískovcový flyš s převahou odolných glaukonitických pískovců nad poddajnými a měkkými jílovci a slepenci. Vrstvy jílovců zde působí při vzniku rozsedlinových prostor jako kluzné plochy. Pro vrcholové oblasti Beskyd je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně.

Vstup do jeskyně je opatřen mříží (13. 6. 2003)   Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor (13. 6. 2003)

Vlastní vstup do jeskyně Cyrilka
je opatřen mříží (13. 6. 2003)

 

Jeskyně Cyrilka - vstupní otvor
pod skalní stěnou (13. 6. 2003)

Pseudokrasové jevy: Rozsedlinová jeskyně Cyrilka je svou doposud známou délkou 552 m (stanoveno během nových průzkumů roce 2015) nejdelší pseudokrasovou jeskyní na Moravě a druhou nejdelší v České republice. (Primát drží unikátní pseudokrasový systém Poseidon v NPR Adršpašsko - teplické skály, celková délka tohoto komplexu je nejméně 27,5 km, zároveň je největším pískovcovým podzemním systémem v Evropě.)

Vstup do jeskyně se nachází asi 250 m východně od rozhledny Cyrilka v mělké sníženině pod 2,5 m vysokou skalkou v blízkosti parkoviště na Pustevnách. Jeskyně je tvořena systémem tektonických puklin se zaklíněnými nebo překrytými pískovcovými bloky. Dříve se uvádělo, že velká část tehdy známých jeskynních prostor leží v těsné blízkosti povrchu, novější mapování však odhalilo, že se dno jeskyně nachází až v hloubce 16 m. Místy se na stropě jeskyně vysrážela z vyluhovaného vápnitého tmelu pískovců drobná brčka o délce 10 až 12 cm a o průměru 6 až 8 mm. V jeskyni je stálá teplota od čtyř do deseti stupňů a relativní vlhkost vzduchu nad 85 %. Vývoj jeskyní nebyl dosud ukončen a dochází zde k posunu kamenných bloků a k možnému řícení stropů. K zavalení vchodu do jeskyně došlo naposledy v roce 1998. Jeskyně Cyrilka je veřejnosti nepřístupná!

Vstup do jeskyně Cyrilka se nachází na okraji louky na Pustevnách (13. 6. 2003), foto © Z. Podešva

Vstup do jeskyně Cyrilka se nachází na okraji louky na Pustevnách (13. 6. 2003)

Členové speleologického klubu ORCUS z Bohumína objevili v roce 1997 poblíž Cyrilky v lokalitě Záryje další rozsedlinovou jeskyni, která byla pojmenována Biskupovka I (Radegast). Chodby této pseudokrasové jeskyně jsou vysoké až tři metry, celková délka průlezných prostor je 46 metrů, hloubka 10 metrů.

Netopýr velký (Myotis myotis)   Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Netopýr velký (Myotis myotis)

 

Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Fauna: Jeskyně Cyrilka je významným zimovištěm několika druhů netopýrů. Spolu s Čertovou dírou a Kněhyňskou jeskyní patří k nejvýše položeným zimovištím v České republice. Pravidelné sčítání netopýrů se zde provádí již od roku 1996 (Wagner). V jeskyni byly zjištěny následující druhy: dominuje zde kriticky ohrožený vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), dále se vyskytuje netopýr Brandtův (Myotis brandtii), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr vousatý (Myotis mystacinus). V roce 2013 byla v jeskyni Cyrilka nalezena populace mrvnatky Crumomyia parentela alpicola, zástupce dvoukřídlého hmyzu (Diptera) z čeledi Mrvnatkovití (Sphaeroceridae) žijícího v jeskyních. Jedná se o první nález druhu na území České republiky, který zde zřejmě přežívá jako glaciální relikt.

Zastávka naučné stezky Radegast v blízkosti jeskyně Cyrilka (20. 12. 2002), foto © Z. Podešva

Zastávka naučné stezky Radegast v blízkosti jeskyně Cyrilka (20. 12. 2002)

Management, ohrožení: Velkou pozornost je třeba věnovat ochraně jeskyně sloužící jako významné zimoviště netopýrů. Je třeba zamezit především přímému rušení v zimním období. Průzkumem a údržbou jeskyní se zabývá Speleologický klub ORCUS Bohumín. Informace o netopýrech a jejich ochraně poskytuje také Česká společnost pro ochranu netopýrů - ČESON.

Naučná stezka: U turistické cesty z Pusteven na Radhošť v blízkosti jeskyně Cyrilka je umístěna tabule naučné stezky Radegast (zastávka č. 3), která podává informace o geomorfologii, geologii a samotné jeskyni.

Historie: Jeskyním se na Valašsku říkávalo „ďúry”. Některé používali pastevci jako sklepy pro své produkty a také jako úkryty před nepřízní počasí. Jeskyně Cyrilka byla v minulosti známa také pod jmény „Radhošťské ďúry”, „pod Stupněmi” a „nad Pústevnami”. Vztahují se k ní, stejně jako k jeskyni Volařka na Radhošti, četné pověsti o zlatých pokladech, které údajně v radhošťských ďúrách v dávných dobách nashromáždili pohanští kněží.

Pustevny (21. 12. 2002), foto © Z. Podešva

Pustevny (21. 12. 2002)

Natura 2000: Jeskyně Cyrilka je součástí území, které bylo vyhlášeno jako Evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Nachází se také na okraji Ptačí oblasti Beskydy. 


Bibliografie:

Felix, J. (1904): Ďůry na Radhošti a Pustevnách. Město Frenštát pod Radhoštěm.

Frühbauerová, O., Sedláčková, M. & Otáhal, I. (2007): Doteky přírody - geologie, botanika, zoologie. Katalog k expozici, Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Horečka, F. (1931): Ďůry na Radhošti a Poustevnách. Vlastivěda Frenštátska, díl 1. Kniha o památném Radhošti, s. 108-110.

Hromas, J. (ed.) et al. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin, P., Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha, 608 p.

Obšívač, V. (1927): Ďury na Radhošti. Radhošť a Pustevně.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Roháček, J. (2014): First cavernicolous population of Crumomyia parentela (Séguy, 1963) and a review of cave-dwelling fauna of Sphaeroceridae (Diptera) in the Czech Republic. Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 63: 97-109, 2014, ISSN 2336-3193.

Tučník, D. (1953): Radhošťské jeskyně. (Pukliny na Poustevnách na hoře Radhošti). Československý kras, 6:185-186 Brno.

Wagner, J. (1980): Objevy v pseudokrasové jeskyni na Pustevnách. Československý kras, 30 (1978) : 128-130, Praha.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 77-78.

Wagner, J. & Lenart, J. (2012): V jeskyni Cyrilce překonána délka půl kilometru. Speleofórum. 2012, roč. 31, s. 53-57.

 

Cyrilka - podrobné informace o jeskyni v rubrice Jeskyně Moravsko-slezských Beskyd na webu Speleologického klubu ORCUS Bohumín


Aktualizováno 1. 1. 2017 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět