Přírodní památka Hrádek

Extenzivní ovocný sad s orchidejovou loukou v PP Hrádek (5. 6. 2003), foto © Z. Podešva

Extenzivní ovocný sad s orchidejovou loukou
v přírodní památce Hrádek (5. 6. 2003)

Základní údaje:  Přírodní památka Hrádek představuje extenzivní ovocný sad s orchidejovou loukou a bývalou jalovcovou pastvinou na výslunné stráni, místy i s prameništi. Nachází se ve Študlovské hornatině (nejsevernější výběžek Bílých Karpat), na jihozápadním úpatí kóty Hrádek (678,4 m n. m.) v nadmořské výšce 535 až 590 m, na okraji obce Študlov mezi hranicemi CHKO Bílé Karpaty (1,5 km) a CHKO Beskydy (2 km). Katastrální území Študlov, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 4/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. února 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2027. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Výměra podle vyhlašovací dokumentace 3,1963 ha, podle aktuálního plánu péče upřesněno na 2,8431 ha, vyhlášené ochranné pásmo 1,3158 ha. Mapa.

Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica)  

Kociánek dvoudomý
(Antennaria dioica)

 

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

Předmět ochrany: Zachování a ochrana zbytku jalovcové pastviny - květnaté louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, zejména orchidejí a ochrana populací vzácných a teplomilných druhů flóry – ožanky kalamandry a pcháče bezlodyžného, včetně teplomilné entomofauny (saranče vrzavá).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen rudohnědými jílovci, méně hrubozrnnými pískovci belovežského souvrství (paleocén, eocén) bystrické jednotky magurského flyše. Menší severní část území je tvořena jílovci a pískovci vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Půdním typem jsou kambizemě typické, na prameništích kambizem pseudoglejová. V chráněném území jsou sledovatelné četné drobné sesuvy.

Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací jsou karpatské ostřicové bučiny asociace Carici Pilosae-Fagetum. V současné vegetaci luční části převažují suché ovsíkové louky asociace Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris, které se zde vyvinuly v důsledku dlouhodobého sečení při absenci pastvy z karpatských psinečkových pastvin asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis, s nimiž místy vytvářejí přechodná společenstva. V druhově bohatých travninobylinných porostech jsou zastoupeny běžné druhy, např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), třeslice prostřední (Briza media), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), chrpa luční (Centaurea jacea), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), mochna nátržník (Potentilla erecta), jitrocel prostřední (Plantago media), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), svízel bílý (Galium album) a jetel prostřední (Trifolium medium).

photos/Hradek/Cirsium-acaule_2009-07-12, foto © Z. Podešva

Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule)

 Na území přírodní památky a v jejím okolí bylo nalezeno 10 druhů orchidejí, zejména bohatá je populace vstavače mužského znamenaného (Orchis mascula subsp. signifera), méně početné jsou hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), pouze vzácně se vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V ochranném pásmu se vzácně rostou prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)   Černohlávek dřípený (Prunella laciniata)

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)

 

Černohlávek dřípený (Prunella laciniata)

V nezapojené vegetaci rostou četné teplomilné a suchomilné druhy, jako např. hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), vítod chocholatý (Polygala comosa), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), krvavec menší (Sanguisorba minor), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), jestřábník chlupáček (Pilosella officinarum), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) a jehlice trnitá (Ononis spinosa). Na lokalitě se vyskytuje řada dalších chráněných a ohrožených druhů rostlin zařazených do červeného seznamu, např. kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum).
 
Na prameništích a podmáčených místech se objevuje také vegetace svazu Calthion s ostřicí žlutou (Carex flava), sítinou článkovanou (Juncus articulatus), sítinou sivou (Juncus inflexus) a několika jedinci prstnatce májového (Dactylorhiza majalis).

Skupinky jalovce obecného (Juniperus communis) v přírodní památce Hrádek (5. 6. 2003), foto © Z. Podešva

Skupinky jalovce obecného (Juniperus communis)
v přírodní památce Hrádek (5. 6. 2003)

Na extenzívní ovocný sad přímo navazuje zbytek bývalé jalovcové pastviny s keři hlohů (Crataegus sp.), jalovce obecného (Juniperus communis) a s náletovými dřevinami, především břízou bělokorou (Betula pendula) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Tato část území přechází v zapojený smíšený les tvořený opět borovicí lesní a břízou bělokorou, dále dubem zimním (Quercus petraea), habrem obecným (Carpinus betulus), smrkem ztepilým (Picea abies) a topolem osikou (Populus tremula).

Fauna:  V přírodní památce Hrádek byly dosud provedeny entomologické průzkumy zaměřené především na brouky (Coleoptera), rovnokřídlé (Orthoptera), blanokřídlé (Hymenoptera) a motýly (Lepidoptera). Ze vzácnějších druhů rovnokřídlých se zde vyskytuje bohatá populace saranče vrzavé (Psophus stridulus), saranče lesní (Chorthippus vagans), z kobylek např. kobylka dvoubarvá (Metrioptera bicolor) a kobylka bělopásá (Leptophyes albovittata), z blanokřídlých několik druhů kutilek.

Řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides)   Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)

Řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides)

 

Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)

Z ohrožených a zajímavých druhů motýlů byl zaznamenán např. otakárek ovocný (Iphiclides  podalirius), který se na Valašsku v nedávné minulosti vůbec nevyskytoval, dále otakárek fenyklový (Papilio machaon), batolec duhový (Apatura  iris), batolec červený (Apatura ilia), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe). Vhodné podmínky pro hnízdění zde nacházejí běžné druhy ptactva, jako např. budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), strnad obecný (Emberiza citrinella), sýkora babka (Parus palustris), sýkora lužní (Parus montanus), sýkora modřinka (Parus caeruleus) a ťuhýk obecný (Lanius collurio), vzácně se objevuje i žluna šedá (Picus canus).

Otakárek ovocný (Iphiclides  podalirius), foto © Z. Podešva

Otakárek ovocný (Iphiclides  podalirius)

Lesnictví: Lesní porosty se nacházejí pouze v ochranném pásmu chráněného území, zastoupena je borovice lesní, bříza bělokorá a několik dalších dřevin.

Historické využití: Území přírodní památky bylo v minulosti využíváno jako pastvina ovcí a skotu, bylo udržováno bez jakékoliv vzrostlé vegetace. V druhé polovině 20. století zde byl vysazen ovocný sad. V 90. letech 20. století přestala být postupně lokalita obhospodařována pastvou, část pozemků zůstala ležet ladem, část byla pouze kosená.

Přírodní památka Hrádek (5. 6. 2003), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Hrádek (5. 6. 2003)

Management, ohrožení: Území je ohroženo sukcesí, především náletem břízy a borovice. V současnosti spočívá údržba lokality především v odstraňování náletu dřevin na bývalé jalovcové pastvině a v pravidelném kosení travních porostů jedenkrát ročně. K zajištění nezbytných životních podmínek, především pro četné druhy hmyzu, by bylo do budoucna žádoucí upustit od celoplošného kosení v jednom časném termínu a zavést mozaikový způsob kosení s ponecháním živných pásů. Vhodná se jeví také doplňková extenzivní pastva ovcí, která byla na lokalitě obnovena po dlouhých letech v roce 2014.


Bibliografie:

Bělín, V. (2007): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Hrádek. Ms., depon. in KrÚ Zlín.

Jindra, I. (2011): Botanický průzkum, přírodní památka Hrádek v katastr. území Študlov. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Kyslingrová, D. (1993 - 1998): Botanické průzkumy stávajících a navrhovaných ZCHÚ v jižní části okresu Vsetín (lokality Hrádek u Študlova, Střelná, Sucháčkovy paseky, Lačnov, Smolinka, Prlov I, II a III, Trubiska, Meandry Senice). Ms., depon. in KrÚ Zlín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín.

Pavelka, J. (1995): Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule Scop.) na Vsetínsku. – Zprav. Okr. vlast. muz. Vsetín, 27-28.

Pavelka, J. (2003): Plán péče o Přírodní památku Hrádek na období 2003 - 2012. – Ms., Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol.: PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001, 1. vydání, 568 stran.

Sedláček, V. (2014): Plán péče o přírodní památku Hrádek na období 2016 - 2025. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Spitzer, L. (2007): Současné rozšíření saranče vrzavé (Psophus stridulus, L.) (Caelifera: Acrididae) na Valašsku (Česká republika). - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 56: 53-58.


Aktualizováno 20. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět