Přírodní památka Jarcovská kula

Pískovcový skalní výchoz Jarcovská kula (19. 1. 2003), foto © Z. Podešva

Pískovcový skalní výchoz Jarcovská kula (19. 1. 2003)

Základní údaje: Přírodní památku Jarcovská kula představuje významný geomorfologický útvar, pískovcový skalní výchoz. Nachází se v severovýchodním výběžku Hostýnských vrchů (okrsek Hošťálkovská vrchovina), na východně exponovaném údolním svahu nad levým břehem Vsetínské Bečvy v nadmořské výšce 415 až 430 m, asi 0,5 km jihozápadně od středu obce Jarcová. Katastrální území Jarcová, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 15/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 19. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2041. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra přírodní památky je 0,10 ha. K zabezpečení přírodní památky před rušivými vlivy z okolí bylo zřízeno ochranné pásmo, které je tvořeno pásem širokým 30 m podél celého obvodu přírodní památky o celkové rozloze 0,7 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Význačná dominanta okolního terénu, pískovcový skalní útvar (skalní věž) o výšce 8 m a další drobné výchozy v okolí, včetně stanoviště s ojedinělým výhledem do okolní krajiny.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je budován ráztockými vrstvami (svrchní křída – paleogén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Významný geomorfologický útvar zde představuje izolovaná skála o výšce 8 m, která je tvořena hrubozrnným pískovcem a drobnozrnným slepencem, je částečně odtěžená. Celý výchoz výrazně ční nad své okolí a je výrazně modelován selektivním zvětráváním a odnosem podél vrstev a pseudovrstev. V hrubozrnném pískovci jsou vyvinuty drobné skalní útvary jako voštiny a skalní výklenky. Půdním typem v okolí skály je kambizem typická.

Jarcovská kula (19. 1. 2003)   Jarcovská kula (19. 1. 2003)

PP Jarcovská kula (19. 1. 2003)

 

PP Jarcovská kula (19. 1. 2003)

Flóra a vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je karpatská ostřicová dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. Podrobnější botanický průzkum dosud nebyl prováděn. V okolí Jarcovské kuly roste v bylinném patře několik běžných druhů, vyskytují se zde jestřábník zední (Hieracium murorum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), kakost smrdutý (Geranium robertianum), z trav např. pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a další.

Fauna: Pro malou rozlohu chráněného území lze předpokládat větší druhové zastoupení pouze u bezobratlých živočichů, především hmyzu, detailní zoologický průzkum dosud nebyl prováděn. Z ptáků se v okolí vyskytuje např. káně lesní (Buteo buteo), krkavec velký (Corvus corax), v křovinatých stráních za Jarcovskou kulou a nad obcí Jarcová hnízdí několik párů ťuhýka obecného (Lanius collurio) a vzácná pěnice vlašská (Sylvia nisoria).

Lesnictví: V okolních jehličnatých a smíšených lesích převažuje smrk ztepilý (Picea abies), který doplňují další vtroušené dřeviny, např. bříza bělokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua). V budoucnu bude žádoucí podporovat větší zastoupení původní druhové skladby dřevin.

Management, ohrožení: Okolní svahy byly v minulosti odlesněny a sloužily jako obecní pastviny. Přírodní památka a její okolí je v současnosti postiženo zvýšeným turistickým ruchem, leží totiž na frekventované turistické stezce vedoucí z nedalekého Valašského Meziříčí (4 km). Jarcovskou kulu poškozují také horolezci, kteří ji používají jako cvičnou skálu. Podobně jako jiné snadno dostupné skalní útvary je ohrožována zakládáním ohňů a v poslední době i „sprejery”. V těsné blízkosti Jarcovské kuly se nachází informační tabule naučné stezky T. G. Masaryka (zastávka č. 9) se základními informacemi o tomto chráněném území.

Pískovcový skalní výchoz Jarcovská kula (19. 1. 2003), foto © Z. Podešva

Pískovcový skalní výchoz Jarcovská kula (19. 1. 2003)

Historie: Podle lidové pověsti měl zde toto skalisko upustit čert, když chtěl obrátit tok říčky Senice v Lidečku. Nedaleko Jarcovské kuly se nacházela podobná osamělá skála, kterou však tehdejší majitel pozemku nechal před více než sto padesáti lety rozstřílet. Pod Jarcovskou kulou býval také kamenolom, z jehož pískovce zdejší lidé zhotovovali kamenické výrobky.


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Jarcovská kula. Depon. in KrÚ Zlín, AOPK ČR.

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 173.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.  


•• Aktualizováno 26. 3. 2016   Úvodní stránka Zpět