Přírodní památka Ježůvka

Bývalý jalovcový pasínek v přírodní památce Ježůvka (25. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Bývalý jalovcový pasínek v přírodní památce Ježůvka (25. 5. 2005)

Základní údaje: Přírodní památka Ježůvka představuje bývalé extenzivní pastviny se dvěma lučními enklávami, dnes obklopenými převážně listnatým lesem. Nachází se ve Vsetínských vrších na prudkém svahu s jihozápadní expozicí, v horním konci údolí Zádilský, v nadmořské výšce 430 až 530 m, asi 1,5 km severovýchodně od Vsetína. Katastrální území Vsetín. Vyhlášeno výnosem Ministerstvo kultury ze dne 14. 1. 1956. Evidenční kód ÚSOP: 149. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 4,9923 ha (louky 1,2 ha, lesní porosty 3,8 ha), výměra ochranného pásma 6,0 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Druhově bohatá travinobylinná společenstva květnatých luk s jalovcem a smilková pastvina s výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých.

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), PP Ježůvka   Vstavač osmahlý (Orchis ustulata)

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

 

Vstavač osmahlý
(Orchis ustulata)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří vápnité jílovce a glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Vyskytují se zde půdy kambizem typická a v zamokřené části kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: Travinobylinnou vegetaci lučních společenstev tvoří pestrá květena přepásaných karpatských luk svazu Cynosurion s malými ostrůvky krátkostébelných smilkových trávníků svazu Violion caninae. Vyskytují se zde ohrožené druhů vstavačovitých, zejména bohatá populace vstavače osmahlého (Orchis ustulata), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), dále bradáček vejčitý (Listera ovata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), v mokřadu kruštík bahenní (Epipactis palustris), ojediněle lze nalézt vstavač kukačku (Orchis morio) a vstavač vojenský (Orchis militaris). V minulosti se na loukách vyskytoval i prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina).

Přírodní památka Ježůvka - horní část (25. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Ježůvka - horní část (25. 5. 2005)

Z dalších druhů zde rostou mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prvosenka jarní (Primula veris), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), vítod nahořklý (Polygala amarella). Z teplomilných a suchomilných druhů se vyskytuje např. černohlávek dřípený (Prunella laciniata), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica),  jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), trojzubec poléhavý ((Danthonia decumbens) aj. Na loukách se nacházejí také rozptýlené skupinky keřů s jalovcem obecným (Juniperus communis), dřišťálem obecným (Berberis vulgaris), hlohem obecným (Crataegus laevigata), kalinou obecnou (Viburnum opulus), růží šípkovou (Rosa canina) a trnkou (Prunus spinosa). Zajímavá květena je také na loukách v ochranném pásmu.

Jalovce v PP Ježůvka (25. 5. 2005)   Vstavač mužský v PP Ježůvka (25. 5. 2005)

Jalovce v PP Ježůvka (25. 5. 2005)

 

Vstavač mužský v PP Ježůvka (25. 5. 2005)

Přírodní památka Ježůvka je také mykologicky zajímavá lokalita, při průzkumech zde bylo zjištěno 32 druhů hub, např. ucháč obecný (Gyromitra esculenta), kyjovečka svazčitá (Clavulinopsis corniculata), chřapáč jamkatý (Helvella lacunosa), choroš černonohý (Polyporus melanopus), síťkovec načervenalý (Daedalea confragosa) a voskovka luční (Hygrocybe pratensis).

Bývalý jalovcový pasínek v přírodní památce Ježůvka (25. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Bývalý jalovcový pasínek v přírodní památce Ježůvka (25. 5. 2005)

Fauna: Během dosavadních průzkumů bezobratlých byl zjištěn z pavouků teplomilný křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), ze síťokřídlých mravkolev obecný (Myrmeleon formicarius), z křísů cikáda chlumní (Cicadetta montana), z vážek např. páskovec dvouzubý (Cordulegaster bidentata) a řada dalších druhů hmyzu jako brouků, motýlů, sarančat a kobylek, např. vzácný teplomilný kozlíček Phytoecia virgula a vzácnější kobylka Leptophyes albovittata. Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Vhodné hnízdní podmínky zde nachází řada druhů ptactva, jako budníček menší (Phylloscopus collybita) a budníček větší (Phylloscopus trochilus), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), králíček obecný (Regulus regulus) a králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), linduška lesní (Anthus trivialis), pěvuška modrá (Prunella modularis), sojka obecná (Garrulus glandarius) aj. Na okolních loukách hnízdí chřástal polní (Crex crex).

 

Přírodní památka Ježůvka, přechod louky
do lesní části (25. 5. 2005)

 

Zelenáček (Adscita sp.)
PP Ježůvka (27. 6 .2003)

Přírodní památka Ježůvka - spodní část (25. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Přírodní památka Ježůvka - spodní část (25. 5. 2005)

Lesnictví: V minulosti tvořilo většinu území bezlesí (70%), dnes se na převážné části plochy (80%) nacházejí listnaté lesní porosty typu habřiny Carici pilosae-Carpinetum s habrem obecným (Carpinus betulus), bukem lesním (Fagus sylvatica), břízou bělokorou (Betula pendula), lípou srdčitou (Tilia cordata) a smrkem ztepilým (Picea abies). Součástí území je i nepůvodní smrková monokultura ve věku asi 70 let.

Management, ohrožení: Celá plocha byla původně využívána jako extenzivní pastvina. Od konce 50. let 20. stol., v souvislosti s ústupem pastvy začalo území postupně zarůstat náletem dřevin. Po roce 1988 bylo na jedné pětině plochy udržováno bezlesí pravidelným kosením a likvidací náletových dřevin (habr, bříza, vrba jíva, borovice lesní, smrk, hloh, růže aj.). Zbylá část zarostla převážně listnatým lesem s habrem, lípou a bukem. Luční enklávy jsou i v současnosti ohrožovány sukcesí dřevin, proto je systematická péče, zahájená v roce 1989, soustředěna na pravidelné kosení a odstraňování náletu.

Louky v ochranném pásmu přírodní památky Ježůvka (25. 5. 2005), foto © Z. Podešva

Louky v ochranném pásmu přírodní památky Ježůvka (25. 5. 2005)


Bibliografie:

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Dančák, M., 1997 - 2000: Botanické průzkumy ve stávajících a navrhovaných zvláště chráněných územích včetně fytocenologie (lokality Pivovařiska, Zbrankova stráň, Hološín, Vršky, Kateřinice, Kobelné, Louky nad Dlouhým v Janové, Trojúhelník a Nepřejov u Vsetína, U Matějů v Semetíně, Nad Juříčkovým mlýnem, Stráň u Leskovce, PP Ježůvka a okolí, Snož u Velkého Skalníku, Peciválka). Ms, 45 s.. Dep. in: KÚ Zlín.

Humpolíčková, J. (2012): Vsetínské vrchy, Ježůvka – přírodní památka. - Botany.cz [online]. 2012-08-06 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/jezuvka/>

Jurčák, J., Pavelka, J. (1991): Vstavač osmahlý (Orchis ustulata) na Vsetínsku. - Zpravod. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín, 1991: 32-36.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Spitzer, L. (2005): Entomologický inventarizační průzkum PP Ježůvka, denní motýli – Lepidoptera. Ms., 11 pp. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.


Aktualizováno 21. 12. 2016 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět