Přírodní rezervace Klenov

Přírodní rezervace Klenov (16. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Skalní útvary v přírodní rezervaci Klenov (16. 11. 2002)

Základní údaje:  Přírodní rezervaci Klenov tvoří lesní porosty na prudkých svazích v okolí vrchu Zámčisko (666,7 m) a hřbet Klenova s pískovcovými skalními výchozy. Nachází se ve Vsetínských vrších v nadmořské výšce 485 až 666 m, jižně od vodní nádrže Bystřička. Katastrální území Bystřička I. Vyhlášeno nařízením č. 21/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 20. května 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2047. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 15,3500 ha, ochranné pásmo 15,0 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Přírodní hodnoty hřebenové partie Klenova s význačnými skalními výchozy a  přírodně zachovalými lesními porosty s výskytem vzácné fauny vázané na horské bučiny. Zámčisko je také významná archeologická lokalita.

Skalní výchozy v PR Klenov (16. 11. 2002)   Přírodní rezervace Klenov (16. 11. 2002)

Skalní výchozy v PR Klenov (16. 11. 2002)

 

Přírodní rezervace Klenov (16. 11. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území tvoří arkózové pískovce a slepence rusavských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Na lokalitě se nachází množství pískovcových a slepencových skalních výchozů o výšce až 19 m, modelovaných selektivním zvětráváním a odnosem do skalních mís, říms, úpatních výklenků, ojediněle s balvanitou sutí a také dvě menší pseudokrasové jeskyně, které dosahují délky 4 a 6 m.

Mrazový srub v přírodní rezervaci Klenov pod vrcholem Zámčisko (16. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Mrazový srub v přírodní rezervaci Klenov pod vrcholem Zámčisko (16. 11. 2002)

Na nejvyšším vrcholu hřbetu Klenova, kótě Zámčisko, vystupuje hřibovitý skalní útvar až 7 m vysoký. Ve vrcholové části skály jsou vyvinuty zárodečné skalní mísy. V dolní části na jižním okraji skaliska vystupuje několik metrů mocná silně rozvětraná poloha slepenců paleogénu račanské jednotky magurského flyše. Slepence obsahují valouny až úlomky světlešedých vápenců, ve kterých byla nalezena převážně korálová fauna patrně jurského stáří. Ojediněle zde byli nalezeni i numuliti (paleogén). 

V severní části hřbetu Klenov vystupuje v délce asi 200 m pískovcový svahový mrazový srub až 19 m vysoký nazývaný Havránka. Svislé stěny jsou pokryty množstvím kulovitých dutin, skalních říms a výklenků typu abri. Nachází se zde také vzácné tvary, skalní okno dlouhé 165 a široké 35 cm a dvojité skalní okno, tzv. hodiny, v jižní části lokality.

Podél okraje PR Klenov vede turistická stezka   Mrazový srub v PR Klenov (16. 11. 2002)

Podél okraje PR Klenov vede turistická stezka

 

Mrazový srub v PR Klenov (16. 11. 2002)

Ze západního svahu Klenova vybíhá výrazný hřbet vrcholící skalním asymetrickým hřebenem složeným z pískovců a slepenců, který se nazývá Jazevky. V dolní části lokality jsou impozantní hřibovité a věžovité skalní útvary. Nejvyšší z nich, věž Komín, je vysoký 15 m. Na svislých stěnách se nachází množství drobných tvarů zvětrávání, jako jsou např. voštiny, kulovité skalní výklenky a  mikrogelivační dutiny (vznikají vyvětráváním a vypadáváním drobných valounů ze slepencových vrstev). Ve střední části lokality se vytvořil na rozšiřujících se puklinách tunel, který se zvětšuje v malou jeskyni. Půdním typem jsou kambizemní půdy typické.

Přírodní rezervace Klenov (16. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Květnatá bučina v přírodní rezervaci Klenov (16. 11. 2002)

Flóra a vegetace: Podrobnější botanický průzkum nebyl dosud proveden. Lesní vegetaci tvoří karpatská bučina s vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), zejména v okolí skal a na sutích (klenové bučiny), na okrajích přírodní rezervace roste i smrk ztepilý (Picea abies). Ve vrcholových partiích Zámčiska se na skalnatém podloží vyvinula zakrslá bučina. Bylinné patro je zastoupeno typickou květenou acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Mezi vzácnější druhy mechorostů patří šikoušek bezlistý (Buxbaumia aphylla).

Bika bělavá (Luzula luzuloides), PR Klenov (16. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Bika bělavá (Luzula luzuloides), PR Klenov

Okolí Klenova je zajímavou mykologickou lokalitou, ze vzácnějších druhů hub zde byly nalezeny např. ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis), ryzec lososový (Lactarius salmonicolor), ryzec světlý (Lactarius azonites), holubinka osmahlá (Russula adusta), hřib kaštanový (Gyroporus castaneus), hřib siný (Gyroporus cyanescens), šupinovka slizká (Pholiota adiposa), šupinovka zhoubná (Pholiota destruens), bedla ostrošupinná (Lepiota aspera), lakovka zakroucená (Laccaria tortilis), rudoušek uťatý (Rhodocybe gemina), líha srostlá (Lyophyllum connatum) aj.

Fauna: Podrobnější zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Z nápadnějších druhů bezobratlých zde můžeme spatřit např. střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens), z ptáků zde nacházejí vhodné hnízdní možnosti např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), datel černý (Dryocopus martius), v okolí také datlík tříprstý (Picoides tridactylus), čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax), ojediněle výr velký (Bubo bubo). Ze savců se vyskytuje ježek východní (Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecný (Capreolus capreolus).

Lesnictví: Ve skladbě dřevin v rezervaci převládá stejnověký porost buku lesního (Fagus sylvatica), který dosahuje zastoupení až 90 %, jedle bělokorá (Abies alba) téměř chybí. Cenné jsou zakrslé bučiny na skalnatém podloží v okolí Zámčiska a klenové bučiny na balvanité suti, které budou ponechány přirozenému vývoji. V ochranném pásmu lemují rezervaci kulturní smrkové porosty.

Zakrslá bučina v přírodní rezervaci Klenov (16. 11. 2002) (16. 11. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Zakrslá bučina v přírodní rezervaci Klenov (16. 11. 2002)

Management, ohrožení: Vývoj přírodních poměrů v přírodní rezervaci a v jejím ochranném pásmu se usměrňuje na základě plánu péče. Určité ohrožení představuje hospodaření v okolních lesních porostech a především zvýšený turistický ruch - podél východního okraje chráněného území prochází frekventovaná turistická stezka ze Vsetína na přehradu Bystřičku a Naučná stezka Klenov. Skalní útvary jsou využívány horolezci jako cvičné stěny. Zásahy v území budou soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení lesních porostů, jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří a obnovu přirozené druhové skladby.

Historie: Na vrcholu Zámčiska se ve středověku nacházelo hradiště. Ke skalním útvarům na Klenově se váží lidové pověsti o ukrytých zbojnických pokladech.


Bibliografie:

Hasalová, E. (1992): Skalní tvary Vsetínských vrchů. - Diplomová práce, MS PřF UP Olomouc.

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Lacina, D. (2012): Plán péče o přírodní rezervaci Klenov na období 2014 - 2023. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 76.


•• Aktualizováno 26. 3. 2016 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět