PR Klenov

PR Klenov (16. 11. 2002)

Základní údaje:  Přírodní rezervaci Klenov tvoří lesní partie na prudkých svazích v okolí vrchu Zámčisko (666,7 m) a hřbet Klenova s pískovcovými skalními výchozy. Nachází se ve Vsetínských vrších v nadmořské výšce 485 až 666 m, jižně od vodní nádrže Bystřička. Katastrální území Bystřička I. Vyhlášeno nařízením č. 21/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 20. května 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2047. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 15,3500 ha, ochranné pásmo 15,0 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Přírodní hodnoty hřebenové partie Klenova s význačnými skalními výchozy a  přírodně zachovalými lesními porosty s výskytem vzácné fauny vázané na horské bučiny. Zámčisko je také významná archeologická lokalita.

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží území tvoří arkózové pískovce a slepence rusavských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Na lokalitě se nachází množství pískovcových a slepencových skalních výchozů o výšce až 19 m, modelovaných selektivním zvětráváním a odnosem do skalních mís, říms, úpatních výklenků, ojediněle s balvanitou sutí a také dvě menší pseudokrasové jeskyně, které dosahují délky 4 a 6 m.

Na nejvyšším vrcholu hřbetu Klenova, kótě Zámčisko, vystupuje hřibovitý skalní útvar až 7 m vysoký. Ve vrcholové části skály jsou vyvinuty zárodečné skalní mísy. V dolní části na jižním okraji skaliska vystupuje několik metrů mocná silně rozvětraná poloha poloha slepenců paleogénu račanské jednotky magurského flyše. Slepence obsahují valouny až úlomky světlešedých vápenců, ve kterých byla nalezena převážně korálová fauna patrně jurského stáří. Ojediněle zde byli nalezeni i numuliti (paleogén). 

 

Mrazové sruby v PR Klenov (16. 11. 2002)

V severní části hřbetu Klenov vystupuje v délce asi 200 m pískovcový svahový mrazový srub až 19 m vysoký nazývaný Havránka. Svislé stěny jsou pokryty množstvím kulovitých dutin, skalních říms a výklenků typu arbi. Nachází se zde také vzácné tvary, skalní okno dlouhé 165 a široké 35 cm a dvojité skalní okno, tzv. hodiny, v jižní části lokality.

Ze západního svahu Klenova vybíhá výrazný hřbet vrcholící skalním asymetrickým hřebenem složeným z pískovců a slepenců, který se nazývá Jazevky. V dolní části lokality jsou impozantní hřibovité a věžovité skalní útvary. Nejvyšší z nich, věž Komín, je vysoký 15 m. Na svislých stěnách se nachází množství drobných tvarů zvětrávání, jako jsou např. voštiny, kulovité skalní výklenky a  mikrogelivační dutiny (vznikají vyvětráváním a vypadáváním drobných valounů ze slepencových vrstev). Ve střední části lokality se vytvořil na rozšiřujících se puklinách tunel, který se zvětšuje v malou jeskyni. Půdním typem jsou kambizemní půdy typické.

Květena: Podrobnější botanický průzkum nebyl dosud proveden. Lesní vegetaci tvoří karpatská bučina s vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), zejména v okolí skal a na sutích (klenové bučiny), na okrajích přírodní rezervace roste i smrk ztepilý (Picea abies). Ve vrcholových partiích Zámčiska se na skalnatém podloží vyvinula zakrslá bučina. Bylinné patro je zastoupeno typickou květenou acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum).
 
Okolí Klenova je zajímavou mykologickou lokalitou, ze vzácnějších druhů hub zde byly nalezeny např. ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis), ryzec lososový (Lactarius salmonicolor), ryzec světlý (Lactarius azonites), holubinka osmahlá (Russula adusta), hřib kaštanový (Gyroporus castaneus), hřib siný (Gyroporus cyanescens), šupinovka slizká (Pholiota adiposa), šupinovka zhoubná (Pholiota destruens), bedla ostrošupinná (Lepiota aspera), lakovka zakroucená (Laccaria tortilis), rudoušek uťatý (Rhodocybe gemina), líha srostlá (Lyophyllum connatum) aj.

Bika bělavá (Luzula luzuloides), PR Klenov

Fauna: Podrobnějží zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Z nápadnějších druhů bezobratlých zde můžeme spatřit např. střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens), z ptáků zde nacházejí vhodné hnízdní možnosti např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), datel černý (Dryocopus martius), v okolí také datlík tříprstý (Picoides tridactylus), čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax), ojediněle výr velký (Bubo bubo). Ze savců se vyskytuje ježek východní (Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecný (Capreolus capreolus).

Lesnictví: Ve skladbě dřevin v rezervaci převládá stejnověký porost buku lesního (Fagus sylvatica), který dosahuje zastoupení až 90%, jedle bělokorá (Abies alba) téměř chybí. Cenné jsou zakrslé bučiny na skalnatém podloží v oklí Zámčiska a klenové bučiny na balvanité suti, které budou ponechány přirozenému vývoji. V ochranném pásmu lemují rezervaci kulturní smrkové porosty.

Management, ohrožení: Vývoj přírodních poměrů v přírodní rezervaci a v jejím ochranném pásmu se usměrňuje na základě plánu péče. Určité ohrožení představuje hospodaření v okolních lesních porostech a především zvýšený turistický ruch - podél východního okraje chráněného území prochází frekventovaná turistická stezka ze Vsetína na přehradu Bystřička. Skalní útvary jsou využívány horolezci jako cvičné stěny. Zásahy v území budo soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení lesních porostů, jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří a obnovu přirozené druhové skladby.

Historie: Ke skalním útvarům na Klenově se váží lidové pověsti o ukrytých zbojnických pokladech. Na vrcholu Zámčiska se ve středověku nacházela tvrz.

PR Klenov (16. 11. 2002)


Bibliografie:

Rezervační kniha PR Klenov. Depon. in KrÚ Zlín, AOPK ČR.

Hasalová, E. (1992): Skalní tvary Vsetínských vrchů. - Diplomová práce, MS PřF UP Olomouc.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea Vsetín.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 76.


Aktualizováno 22. 2. 2010 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět