Základní údaje: Území národní přírodní rezervace zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205,8 m, nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 965 až 1257 m. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 1. 1989. Evidenční kód ÚSOP: 1138. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 195,02 ha (142,28 ha v okrese Frýdek-Místek a 52,74 ha v okrese Vsetín). NPR Kněhyně-Čertův mlýn je svou rozlohou doposud největší rezervací v CHKO Beskydy. Mapa. Předmět ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství s převahou odolných pískovců nad jílovci. Pro vrcholové oblasti Beskyd je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti. Na obou vrcholech jsou věnce skalisek, západní svah Čertova mlýna a východní svah Kněhyně jsou postiženy starými sesuvy a rozeklaním skalních bloků s četnými tvary pseudokrasu. Rozekláno je rovněž temeno Čertova mlýna. Na prudkých svazích je patrná silná fluviální modelace, zvláště v pramenných kotlech Bystrého, Magurky a Kněhyně. Svahy jsou překryty balvanitým pláštěm, především amfiteátr Bystrého potoka nabývá charakter kamenného moře. Strže zdrojnic tvaru V jsou vyplněny hrubým balvanitým materiálem. Půdním typem jsou mělké skeletovité horské podzoly. Pseudokrasové jevy: Na Čertově mlýně se nachází celkem 5 známých pseudokrasových jeskyní o délce od 5 do 74 m, četné skalní výchozy a útvary. Na jihovýchodních svazích je reliéf členěn v sérii několika podélných prohlubní, které probíhají souběžně se svahem. Nejvýraznější z těchto rozsedlin je asi 100 m dlouhá a vybíhá od vrcholu Čertova mlýna jižním směrem, na jižním konci se nachází zajímavý skalní útvar zvaný Čertův stůl. Asi 150 m jjz od vrcholu se nachází nejdelší (74 m) a zároveň nejhlubší (30 m) jeskyně Čertova díra. Jeskyně je výrazně vertikální, se dvěma vchody a vznikla na jediné tektonické poruše. Jeskyně Vasko je 30 m dlouhá a má také dva vstupy. Menší jeskyně Čertův mlýn I až III jsou rozsedlinového a suťového původu. Další pseudokrasové jevy se nacházejí na východním svahu hřebenu Kněhyně, který je ve vrcholové části zbrázděn několika řadami hlubnokých depresí a rýh probíhajících souběžně s vrstevnicemi. Při průzkumu v letech 1975 až 1988 byla ve vrcholových partiích objevena řada jeskyní - Mariánka (celová délka 47 m), převážně vertikální rozsedlinová jeskyně Kyklop (40 m), suťová jeskyně Malý Kyklop (dutina 3×4 m), patrovitá Žánova jeskyně (20 m), Biskupovka II (16 m). Jeskyně č. 9 má převážně vertikální průběh o celkové hloubce 13 m, v jejím okolí se nachází několik pseudozávrtů, nevelká jeskyně č. 10 má celkovou délku prostor 10,5 m. Asi 750 m jihovýchodně od vrcholu Kněhyně, již mimo území rezervace (120 m od hranice), se nalézá přírodní památka Kněhyňská jeskyně s délkou průlezných prostor 280 m a s nejhlubší pseudokrasovou propastí v České republice zvanou Kněhyňská propast, která dosahuje hluboky 57,5 m.
Květena: Hlavní dřevinou ve vrcholové části rezervace je smrk ztepilý (Picea abies) s dochovanou původní populací vzácného horského ekotypu, v nižších polohách pak buk lesní (Fagus sylvatica). K významnějším rostlinným druhům patří oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), který se v České republice vyskytuje pouze v Moravskoslezských Beskydech, kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), bika lesní (Luzula sylvatica), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) a papratka vysokohorská (Athyrium distentifolium). Ze vzácných druhů keřů se v nejvyšších polohách vyskytuje rybíz alpský (Ribes alpinum) a rybíz skalní (Ribes petraeum). Na tlejících padlých kmenech, především smrku, byl nalezen vzácný mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Fauna: Na území rezervace byly provedeny výzkumy půdních bezobratlých, střevlíků a obratlovců. Zajímavostí je výskyt jediného druhu našeho slepého střevlíčka Pseudanophthalmus pilosellus. Kromě několika dalších beskydských vrcholů tento karpatský prvek nikde jinde v České republice nežije. Vzácnější druhy ptactva zastupují jeřábek lesní (Bonasa bonasia), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus). V hřebenových oblastech bývá pozorován také čáp černý (Ciconia nigra). Z drobných savců se vyskytuje např. myšivka horská (Sicista betulina), rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec černý (Neomys anomalus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Jeskyně Čertova díra je významným zimovištěm netopýrů. Spolu s jeskyní Cyrilka a Kněhyňskou jeskyní patří k nejvýše položeným zimovištím v České republice. Provádí se zde pravidelné sčítání netopýrů (Wagner), vyskytují se zde vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). Území je součástí biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx), žije zde kuna skalní (Martes foina), v poslední letech byl několikrát pozorován i medvěd hnědý (Ursus arctos). Do začátku osmdesátých let 20. stol. se v okolí Čertova mlýna vyskytoval a pravidelně rozmnožoval kriticky ohrožený tetřev hlušec (Tetrao urogallus). V devadesátých letech byl pozorován již jen ojediněle a druh je zde prakticky před vyhynutím.
Lesnictví: Rozsáhlejší plochy přirozených porostů vysokohorského lesa ve věku 160 až 180 let se dochovaly na obou vrcholech tvořících území rezervace. Nejstarší stromové patro je z větší části v důsledku fyzického stáří, působením imisí a kůrovce odumřelé. Pod ochranou souší a padlých kmenů probíhá místy velmi úspěšné přirozené zmlazování dřevin. Management, ohrožení: Vyšší polohy vrcholů nebyly pro svou nepřístupnost intenzivněji lesnicky využívány. V sedle a na úbočích docházelo v minulosti k pastvě ovcí. Radikální proměnou lidskými zásahy ještě před vyhlášením rezervace prošlo jihovýchodní úbočí Čertova Mlýna a západní svah Kněhyně. Po odtěžení porostů poškozených imisemi a zejména teplotním zvratem na přelomu let 1978 a 79 bylo provedeno umělé zalesnění převážně nepůvodním smrkem.
Vysokou pozornost je třeba věnovat ochraně jeskyní sloužících jako významná zimoviště netopýrů. Je třeba zamezit především přímému rušení v zimním období. Informace o netopýrech a jejich ochraně poskytuje Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON). Území je přístupné pouze po turisticky značených cestách, které procházejí přes vrcholové partie Čertova mlýna i Kněhyně, částí rezervace prochází také naučná stezka Čertův mlýn vedoucí z Pusteven na Martiňák. Natura 2000: NPR Kněhyně - Čertův mlým má důležité postavení v územním systému ekologické stability, v rámci kterého byla zařazena do biocentra nadregionálního významu. Je součástí území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Rezervace je také jedním z jádrových území Ptačí oblasti Beskydy. Historie: K Čertovu mlýnu se váže lidová pověst o čertovi, který stavěl a nedostavěl na tomto vrcholku Beskyd mlýn, aby tak splnil těžkou podmínku, jak získat nevěstu. Některými badateli je skalní útvar Čertův stůl považován za megalitickou stavbu (dolmen) a památku na keltské osídlení Beskyd. Na vrcholu Čertova mlýna nedaleko Čertova stolu byla instalována Vlasteneckým klubem z Frýdku-Místku informační tabule vysvětlující možný původ Čertova stolu.
|
