Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn

Vrchol Kněhyně od Čertova mlýna (23. 10. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Vrchol Kněhyně od Čertova mlýna (23. 10. 2004)

Základní údaje: Území národní přírodní rezervace zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205,8 m, nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 965 až 1257 m. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 1. 1989. Evidenční kód ÚSOP: 1138. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 195,02 ha (142,28 ha v okrese Frýdek-Místek a 52,74 ha v okrese Vsetín). NPR Kněhyně-Čertův mlýn je svou rozlohou doposud největší rezervací v CHKO Beskydy. Mapa.

Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum)   Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), NPR Kněhyně-Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Oměj tuhý moravský
(Aconitum firmum subsp. moravicum)

 

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea),
NPR Kněhyně-Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Předmět ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství s převahou odolných pískovců nad jílovci. Pro vrcholové oblasti Beskyd je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti.

Skalní útvar Čertův stůl (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Skalní útvar Čertův stůl (10. 8. 2003)

Čertův mlýn - godulské pískovce (10. 8. 2003)   Čertův mlýn - godulské pískovce (10. 8. 2003)

Čertův mlýn - godulské pískovce (10. 8. 2003)

 

Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Na obou vrcholech jsou věnce skalisek, západní svah Čertova mlýna a východní svah Kněhyně jsou postiženy starými sesuvy a rozeklaním skalních bloků s četnými tvary pseudokrasu. Rozekláno je rovněž temeno Čertova mlýna. Na prudkých svazích je patrná silná fluviální modelace, zvláště v pramenných kotlech Bystrého, Magurky a Kněhyně. Svahy jsou překryty balvanitým pláštěm, především amfiteátr Bystrého potoka nabývá charakter kamenného moře. Strže zdrojnic tvaru V jsou vyplněny hrubým balvanitým materiálem. Půdním typem jsou mělké skeletovité horské podzoly.

Rozsedlina pod vrcholem Čertova mlýna (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Rozsedlina pod vrcholem Čertova mlýna (10. 8. 2003)

Pseudokrasové jevy: Na Čertově mlýně se nachází celkem 5 známých pseudokrasových jeskyní o délce od 5 do 74 m, četné skalní výchozy a útvary. Na jihovýchodních svazích je reliéf členěn v sérii několika podélných prohlubní, které probíhají souběžně se svahem. Nejvýraznější z těchto rozsedlin je asi 100 m dlouhá a vybíhá od vrcholu Čertova mlýna jižním směrem, na jižním konci se nachází zajímavý skalní útvar zvaný Čertův stůl. Asi 150 m JJZ od vrcholu se nachází nejdelší (74 m) a zároveň nejhlubší (30 m) jeskyně Čertova díra. Jeskyně je výrazně vertikální, se dvěma vchody a vznikla na jediné tektonické poruše. Jeskyně Vasko je 30 m dlouhá a má také dva vstupy. Menší jeskyně Čertův mlýn I až III jsou rozsedlinového a suťového původu.

Čertův mlýn - pískovcové bloky pod vrcholem (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Čertův mlýn - pískovcové bloky pod vrcholem (10. 8. 2003)

Další pseudokrasové jevy se nacházejí na východním svahu hřebenu Kněhyně, který je ve vrcholové části zbrázděn několika řadami hlubokých depresí a rýh probíhajících souběžně s vrstevnicemi. Při průzkumu v letech 1975 až 1988 byla ve vrcholových partiích objevena řada jeskyní - Mariánka (celková délka 47 m), převážně vertikální rozsedlinová jeskyně Kyklop (40 m), suťová jeskyně Malý Kyklop (dutina 3×4 m), patrovitá Žánova jeskyně (20 m), Biskupovka II (16 m). Jeskyně č. 9 má převážně vertikální průběh o celkové hloubce 13 m, v jejím okolí se nachází několik pseudozávrtů, nevelká jeskyně č. 10 má celkovou délku prostor 10,5 m. Asi 750 m jihovýchodně od vrcholu Kněhyně, již mimo území rezervace (120 m od hranice), se nalézá přírodní památka Kněhyňská jeskyně s délkou průlezných prostor 280 m a s nejhlubší pseudokrasovou propastí v České republice zvanou Kněhyňská propast, která dosahuje hloubky 57,5 m.

Plochý vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Plochý vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004)

Flóra a vegetace: V lesní vegetaci převažují smrko-jedlové bučiny (Abieti-fageta piceae), na plochých vrcholech Kněhyně a Čertova mlýna se nacházejí zakrslé jeřábové smrčiny (Sorbi-piceeta humilia), na strmých svazích pod vrcholem Kněhyně jeřábové smrčiny (Sorbi-piceeta), na strmých svazích Čertova mlýna a Kněhyně se severní expozicí typické smrko-jedlové bučiny (Abieti-fageta piceae typica) a na chladných kamenitých až balvanitých sutích především na SZ svahu Kněhyně jedlo-smrkové bučiny (Fageta abietino-piceosa). Několik dalších lesních společenstev zaujímá pouze malé plochy rezervace. Hlavní dřevinou ve vrcholové části rezervace je smrk ztepilý (Picea abies) s dochovanou původní populací vzácného horského ekotypu, v nižších polohách pak buk lesní (Fagus sylvatica). Ze vzácných druhů keřů se v nejvyšších polohách vyskytuje rybíz alpský (Ribes alpinum) a rybíz skalní (Ribes petraeum).

Čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), NPR Kněhyně-Čertův mlýn (10. 8. 2003)   Mléčivec alpský (Cicerbita alpina), NPR Kněhyně-Čertův mlýn (4. 7. 2010)

Čípek objímavý (Streptopus amplexifolius),
NPR Kněhyně-Čertův mlýn (10. 8. 2003)

 

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina),
NPR Kněhyně-Čertův mlýn (4. 7. 2010)

K významnějším rostlinným druhům patří oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), který se v České republice vyskytuje pouze v Moravskoslezských Beskydech, dále oměj pestrý (Aconitum variegatum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) a zblochan hajní (Glyceria nemoralis). Z běžnějších druhů zde roste např. kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), poměrně hojný je hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), dále sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), bika lesní (Luzula sylvatica), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii) a papratka vysokohorská (Athyrium distentifolium). Na tlejících padlých kmenech, především smrku, byl nalezen vzácný mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).

Rybíz skalní (Ribes petraeum), foto © Zdeněk Podešva

Rybíz skalní (Ribes petraeum)

Fauna: Na území rezervace byly provedeny výzkumy půdních bezobratlých, střevlíků a obratlovců. Zajímavostí je výskyt jediného druhu našeho slepého střevlíčka Duvaliopsis pilosella stobieckii. Kromě několika dalších beskydských vrcholů tento karpatský prvek nikde jinde v České republice nežije. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) zde byla nalezena kobylka pieninská (Isophya pienensis), horský druh, který byl v ČR poprvé zaznamenán v roce 2004 na několika lokalitách v CHKO Beskydy. Vzácnější druhy ptactva zastupují jeřábek lesní (Bonasa bonasia), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus). V hřebenových oblastech bývá pozorován také čáp černý (Ciconia nigra). 

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003)   NPR Kněhyně-Čertův mlýn (23. 10. 2004)

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea)
na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003)

 

NPR Kněhyně-Čertův mlýn
(23. 10. 2004)

Čertův mlýn (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Čertův mlýn (10. 8. 2003)

Z drobných savců se vyskytuje např. myšivka horská (Sicista betulina), rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec černý (Neomys anomalus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Jeskyně Čertova díra je významným zimovištěm netopýrů. Spolu s jeskyní Cyrilka a Kněhyňskou jeskyní patří k nejvýše položeným zimovištím v České republice. Provádí se zde pravidelné sčítání netopýrů (Wagner), vyskytují se zde vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr ušatý (Plecotus auritus).

NPR Kněhyně-Čertův mlýn (23. 10. 2004)   Rys ostrovid (Lynx lynx)

NPR Kněhyně-Čertův mlýn (23. 10. 2004)

 

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Území je součástí biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx), žije zde kuna skalní (Martes foina), v posledních letech byl několikrát pozorován i medvěd hnědý (Ursus arctos). Do začátku osmdesátých let 20. stol. se v okolí Čertova mlýna vyskytoval a pravidelně rozmnožoval kriticky ohrožený tetřev hlušec (Tetrao urogallus). V devadesátých letech byl pozorován již jen ojediněle a druh je zde prakticky před vyhynutím.

Smrkové porosty pod vrcholem Kněhyně (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Smrkové porosty pod vrcholem Kněhyně (10. 8. 2003)

Lesnictví: Rozsáhlejší plochy přirozených porostů vysokohorského lesa ve věku 160 až 180 let se dochovaly na obou vrcholech tvořících území rezervace. Nejstarší stromové patro je z větší části v důsledku fyzického stáří, působením imisí a kůrovce odumřelé. Pod ochranou souší a padlých kmenů probíhá místy velmi úspěšné přirozené zmlazování dřevin.

Management, ohrožení: Vyšší polohy vrcholů nebyly pro svou nepřístupnost intenzivněji lesnicky využívány. V sedle a na úbočích docházelo v minulosti k pastvě ovcí. Radikální proměnou lidskými zásahy ještě před vyhlášením rezervace prošlo jihovýchodní úbočí Čertova Mlýna a západní svah Kněhyně. Po odtěžení porostů poškozených imisemi a zejména teplotním zvratem na přelomu let 1978 a 79 bylo provedeno umělé zalesnění převážně nepůvodním smrkem.

Zbytky smrkových porostů na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Zbytky smrkových porostů na vrcholu Kněhyně (10. 8. 2003)

Vysokou pozornost je třeba věnovat ochraně jeskyní sloužících jako významná zimoviště netopýrů. Je třeba zamezit především přímému rušení v zimním období. Informace o netopýrech a jejich ochraně poskytuje Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON). Území je přístupné pouze po turisticky značených cestách, které procházejí přes vrcholové partie Čertova mlýna a úbočím  Kněhyně, značená turistická stezka na vrchol Kněhyně byla zrušena. Částí rezervace prochází také naučná stezka Čertův mlýn vedoucí z Pusteven na Martiňák. 

Vrchol Kněhyně s litinovým křížem na kamenném podstavci (10. 8. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Vrchol Kněhyně s litinovým křížem na kamenném podstavci (10. 8. 2003)

Natura 2000: NPR Kněhyně - Čertův mlýn má důležité postavení v územním systému ekologické stability, v rámci kterého byla zařazena do biocentra nadregionálního významu. Je součástí území, Evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Rezervace je také jedním z jádrových území Ptačí oblasti Beskydy. 

Plochý vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004), foto © Zdeněk Podešva

Vrchol Kněhyně a hřbet Čertova mlýna (vlevo) z úbočí Smrku (29. 8. 2004)

Historie: K Čertovu mlýnu se váže lidová pověst o čertovi, který stavěl a nedostavěl na tomto vrcholku Beskyd mlýn, aby tak splnil těžkou podmínku, jak získat nevěstu. Některými badateli je skalní útvar Čertův stůl považován za megalitickou stavbu (dolmen) a památku na keltské osídlení Beskyd. Na vrcholu Čertova mlýna nedaleko Čertova stolu byla instalována Vlasteneckým klubem z Frýdku-Místku informační tabule vysvětlující možný původ Čertova stolu.

Dva dominantní vrcholy Kněhyně (vlevo) a Čertův mlýn, pohled z Pusteven (20. 12. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Dva dominantní vrcholy Kněhyně (vlevo) a Čertův mlýn
pohled z Pusteven (20. 12. 2002)


Bibliografie:

Rezervační kniha NRP Kněhyně-Čertův mlýn. Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR.

Bartošová, D. (1986): Inventarizační průzkum zoologický SPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.     

Bartošová, D. (2003): Zoologický průzkum obratlovců NPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Brabec, L. (1989): Brouci čeledi střevlíkovitých (Coleoptera) 6., 7. a 8. vegetačního stupně Čertova mlýna a Kněhyně (Morava, ČSSR). Zpravodaj OVM Vsetín: 13 - 21

Brabec, L. (1997): Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) okresu Vsetín. Zpravodaj OVM Vsetín 1997, s. 13-28.

Bubík, M., Krejčí, O., Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 19-20

Foldyna, J., Pavlica, J. (1968): Pseudokras masívu Lysé hory a Kněhyně. - Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské v Ostravě, řada hornicko-geologická 14/2: 69-82, Ostrava.

Hadaš, P. (2000): Klimatologická studie NPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Hromas, J. (ed.) et al. (2009): Jeskyně. In: Mackovčin, P., Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha, 608 p.

Chmelař, J. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Lysé hory, Smrku a Čertova mlýna. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Kirchner, K., Krejčí, O. (2000): Ke geomorfologii vrcholové oblasti Kněhyně a Čertova mlýna (Moravskoslezské Beskydy). Současný stav geomorfologických výzkumů, Ostravská univerzita Ostrava, s 11-13.

Kočárek, P. & Holuša, J. (2006): Faunistic records from the Czech Republic – 210. Orthoptera: Tettigoniidae. Klapalekiana 42: 331.

Kočárek, P. & Holuša, J. (2006): Kobylka Isophya pienensis (Orthoptera: Ensifera) zjištěna v České republice, p. 99-100. In: Bryja,J. & Zukal, J. (eds.): Zoologické dny Brno 2006, Sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2006, Ústav biologie obratlovců AVČR, Brno, 268 pp.

Kočí, M. (1999): Inventarizační průzkum floristický NPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Křenek, D. (2005): Ornitologický inventarizační průzkum NPR Kněhyně-Čertův mlýn. Ms., depon. in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Kučera, J. [ed.] (2005): Zajímavé bryofloristické nálezy VI (Interesting bryofloristic records, VI). – Bryonora, Praha, 36: 28.

Kula, E. & Vysoký, V. (2003): Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) NPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Lička, D. (2002): Význam tlejícího dřeva v podmínkách NPR Kněhyně-Čertův mlýn. Diplomová práce, MZLU Brno.

Molitor, Z. (1984): Inventarizační průzkum lesnický SPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín.

Pánek, T., Tábořík, P. & Hradecký, J. (2007): Gravitační rozpad hřbetu Čertova Mlýna (Moravskoslezké Beskydy). Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2006, Brno 2007.

Pastuchová, D. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd - oblast Smrku, Kněhyně a Mionší. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Pavelka, K. (1991): Výskyt vzácných a ohrožených druhů obratlovců (Vertebrata) ve státní přírodní rezervaci Čertův mlýn - Kněhyně. Zpravodaj OVM Vsetín: 9 - 14.

Pavelka, P. (1997): Zpráva o výsledcích výzkumu ornitocenoz NPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pavlica, J. (1972) : Jeskyně v godulských pískovcích na Kněhyni v Moravskoslezských Beskydách. Československý kras ,11 (1970): 110-112, Praha.

Petřvalský, J. (1984): Inventarizační průzkum geologický SPR Kněhyně - Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pižl, V. (1991): Přehled druhů půdních živočichů zjištěných na stacionárech Bílý Kříž a Kněhyně (Moravskoslezské Beskydy). Ms, 10 s. ÚPB ČSAV, České Budějovice.

Plášek, V. (2005): Bryologický inventarizační průzkum NPR Kněhyně-Čertův mlýn. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Popelář, P. a kol. (2006): Plán péče o Národní přírodní rezervaci Kněhyně – Čertův mlýn 2007 - 2016. Ms. depon in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Vlčková, P. (2008): NPR Kněhyně-Čertův mlýn. Beskydy - Zpravodaj chráněné krajinné oblasti, ZO ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm, 2008/1, s. 8-9.

Wagner, J. a kol. (1990): Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí. Česká speleologická společnost, sv. 17, Praha, s. 77-78.


•• Aktualizováno 15. 3. 2016 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět