Základní údaje: Prales Kutaný představuje zachovaný jedlobukový porost v horní pramenné části údolí Dinotice. Nachází se na jihovýchodním svahu centrálního hřebene Vsetínských vrchů mezi Vsackým Cábem (842 m) a Ptáčnicí (830 m) v nadmořské výšce 610 až 770 m, asi 600 m východně od Vsackého Cábu a 200 m jihovýchodně od horské chaty Cáb. Katastrální území Halenkov, okres Vsetín. I. zóna CHKO Beskydy. Zřízeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 10. února 1969 jako SPR Kutaný. Evidenční kód ÚSOP: 201. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 14,9300 ha. Mapa. Předmět ochrany: Starý jedlobukový porost pralesovitého charakteru s bohatým bylinným patrem, druhovou skladbou a prostorovou výstavbou blízký přirozenému lesu karpatského typu. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen soláňskými vrstvami magurského flyše (masivní pískovec v lavicích oddělených vložkami jílovců). Fluviálně modelované svahy jsou rozbrázděny erozními rýhami zdrojnic potoka Ráztočný. Ze tří stran tvoří hranice až deset metrů hluboké strže ve tvaru písmene „V”. Půdním typem jsou hnědé lesní půdy, na severu vystupují skupiny balvanů.
Květena: V rezervaci je zastoupena typická flóra horské jedlobučiny. Stromové patro tvoří převážně buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), méně hojná je jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies), vtroušen je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Bylinné patro tvoří porosty květnatých bučin svazu Dentario enneaphylli - Fagetum. Typickými druhy jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), sasanka hajní (Anemone nemorosa), svízel vonný (Galium odoratum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), žindava evropská (Sanicula europaea) a válečka lesní (Brachypodium sylvaticum). Ze vzácnějších druhů se vyskytuje např. vranec jedlový (Huperzia selago). V pralese Kutaný byla podrobněji zkoumána bohatá mykoflóra, na území přírodní rezervace bylo zjištěno 191 druhů makroskopiských hub. Kromě běžných druhů se zde vyskytuje i množství druhů vzácných, např. korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides), šindelovník severský (Climacodon septentrionalis) a šupinovka kozincová (Pholiota astragalina). Ze vzácnějších dřevokazných hub zde rostou např. bělochoroš modravý (Postia caesia), bělochoroš nazelenalý, bránovitec jedový, outlovka Höhnelova, ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum), pórnatka obecná, ostnovitec křehký, trsnatec obrovský (Meripilus giganteus), dřevokaz kožový a hlíva dubová (Pleurotus dryinus). Z drobných hub zde bylo nalezeno 11 druhů helmovek, např. velmi vzácná helmovka šafránová (Mycena crocata), helmovka kapradinová (Mycena pterigena), helmovka deskovitá a helmovka zefírová (Mycena zephirus). Z dalších vzácnějších druhů hub se zde vyskytují zrnivka žraločí (Cystoderma carcharias), zrnivka osinková (Cystoderma amianthinum), vláknice pavučinatá, penízovka drobnovýtrusná, cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis), kyj jazýčkovitý (Clavariadelphus ligula), kyjanka červíková (Clavaria fragilis), kuřátko hřebenité, z vřeckatých hub morušovka bradavčitá (Bertia moriformis), terčenka popelavá (Mollisia cinerea), rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura), řasnatka hnědá (Peziza badia) a dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon), z mykorhizních druhů např. holubinka lepkavá (Russula viscida), ryzec játrohnědý, ryzec světlý (Lactarius azonites) a ryzec zelený (Lactarius blennius), z hřibovitých druhů hřib nachovýtrusný (Leccinum pseudoscabrum), z břichatkovitých pýchavka palicovitá (Handkea excipuliformis) a pýchavka ježatá (Lycoperdon echinatum). U chaty pod Cábem byla nalezena také vzácná pýchavka obrovská (Langermannia gigantea). Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Mionší, NPR Razula, NPR Salajka, PP Smradlavá a PP Vachalka.
Fauna: Byl zde proveden podrobnější výzkum některých skupin bezobratlých, ptáků a drobných zemních savců. Z brouků byli zjištěni např. zástupci čeledi střevlíkovitých – Carabus linnei, Carabus auronitens, Carabus obsoletus, Pterostichus fossulatus, Pterostichus burmeisteri nebo Pterostichus unctulatus. Na ztrouchnivělých kmenech je hojný xylofágní a mykofágní hmyz. Z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Během výzkumu avifauny v letech 1981 až 1989 zde bylo zjištěno na 50 druhů ptáků, z toho 33 hnízdích. Nejhojnějšími druhy jsou pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora koňadra (Parus major), sýkora úhelníček (Parus ater), brhlík lesní (Sitta europaea), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a lejsek malý (Ficedula parva), Doupné stromy využívá například holub doupňák (Columba oenas), puštík obecný (Strix aluco), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), strakapoud malý (Dendrocopos minor), datel černý (Dryocopus martius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) a žluna šedá (Picus canis). Vzácně je možné pozorovat i kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum). Typickými druhy savců jsou veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Území je součástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx), občas zde přechází i medvěd hnědý (Ursus arctos).
Lesnictví: Věk nejstarších stromů je kolem 180 let, lesní porosty jsou ponechány přirozenému vývoji. Víceetážový, nestejnověký, druhově smíšený porost tvoří na dvou samostatných celcích jádrové území rezervace. Má pralesovitý charakter s vysokým podílem vývratů, zlomů a souší v různém stupni rozkladu dřevní hmoty, která vytváří rozmanité životní prostředí pro velké množství organismů. Porosty navazující na území rezervace mají charakter stejnověké, převážně bukové tyčoviny. Na rozdíl od ostatních obdobných rezervací v Beskydech se zde vyskytují ve větším zastoupení odrůstající jedinci jedle bělokoré středního věku, kteří budou schopni nahradit postupně odumírající jedle horního patra.
Management, ohrožení: Na území Lesní správy Karlovice se přibližně od pol. 17. století do pol. 18. století uplatňovalo pastevní hospodaření. Koncem 19. století byly okolní lesy vytěženy belgickou společností a zalesněny smrkem. Přírodní rezervaci Kutaný lze považovat za ukázku zbytku porostu ušetřeného před nešetrným průmyslovým využitím přirozených lesů v okolí Halenkova. Ochranářské zásahy jsou soustředěny na podporu hojného přirozeného zmlazení jedle bělokoré před zvěří. Okusu je bráněno pomocí malých oplocenek a individuálních oplůtků.
Území je ohrožováno zvýšeným turistickým ruchem. Podél okraje PR Kutaný vede turistická značená cesta z Halenkova na chatu pod Vsackým Cábem, která se nachází 200 m nad horním okrajem rezervace. Bezprostředně navazující louka pod turistickou chatou je využívána jako sjezdovka s lyžařským vlekem. K chatě vede po hřebeni od rozcestí na Dušné kvalitní asfaltová komunikace, vjezd je povolen pouze návštěvníkům chaty. Natura 2000: PR Kutaný se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. |
