Přírodní památka Pivovařiska

Přírodní památka Pivovařiska (30. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pivovařiska (30. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Pivovařiska představuje mokřadní louky i sušší pastviny v nivě potoka Štěpková. Nachází se v Hostýnských vrších asi 1,5 km západně od vrcholu Chléviska (641 m) v nadmořské výšce 460 až 485 m, mezi obcemi Liptál a Hošťálková. Katastrální území Liptál, Hošťálková. Vyhlášeno nařízením č. 18/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 18. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2044. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 2,6630 ha, výměra vyhlášeného ochranného pásma 4,50 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Pestrá společenstva mokřadů i suchých pastvin v okolí přirozeně meandrujícího potoka s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa), PP Pivovařiska (30. 5. 2003)   Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera)

Hlavinka horská (Traunsteinera globosa)
PP Pivovařiska (30. 5. 2003)

 

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří sedimenty račanské jednotky magurského flyše. Převažují vápnité jílovce a v menší míře glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství. Údolí potoka vyplňují kvartérní naplaveniny - štěrky překryté nivními hlínami. Půdními typy jsou na svazích kambizem typická a v nivě potoka fluvizem pseudoglejová. Ve svahu nad potokem se nachází menší luční pěnovcové prameniště.

Flóra a vegetace: V nivě potoka se nacházejí rostlinná společenstva svazu Calthion, na svazích nad potokem vegetace pramenišť svazů Caricion fuscae a Caricion davallianae. Na těchto silně podmáčených místech se nachází bohatá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a další vlhkomilné druhy, např. bařička bahenní (Triglochin palustris), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), tolije bahenní (Parnassia palustris) a vzácný mech rokyt luční (Hypnum pratense). 

Přírodní památka Pivovařiska (30. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pivovařiska (30. 5. 2003)

Na sušších místech jsou vyvinuta travinobylinná společenstva přepásaných luk svazu Cynosurion a krátkostébelných pastvin svazu Violion caninae s několika druhy vstavačovitých. Roste zde např. hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). Teplomilné a suchomilné prvky představuje kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a vzácný kozlík chlumní (Valeriana angustifolia), který je v současnosti znám na Vsetínsku pouze z této lokality.

Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera)   Řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides)

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

 

Řepíček řepíkovitý
(Aremonia agrimonoides)

Z lesních porostů je v přírodní památce Pivovařiska zastoupena kolem břehů potoka olšina a ve východní části dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. V bylinném patru lze najít např. hrachor jarní (Lathyrus vernus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) a další.

Fauna: Vyskytuje se zde typická karpatská fauna. Z obojživelníků byl na lokalitě zjištěn mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z obratlovců jsou nejlépe prozkoumáni ptáci, kolem potoka se vyskytuje skorec vodní (Cinclus cinclus), v lesních lemech např. budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), v okolních lesích pak čáp černý (Ciconia nigra), kos horský (Turdus torquatus), krkavec velký (Corvus corax) a další běžnější druhy. V polovině 90. let 20. stol. zde byla nalezena poměrně početná populace zavlečeného mediteránního druhu hlemýždě kropenatého (Cornu aspersum), který však nepřežil tuhou zimu v roce 1996 až 1997. 

Pěnovcové prameniště v přírodní památce Pivovařiska (30. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Pěnovcové prameniště v přírodní památce
Pivovařiska (30. 5. 2003)

Lesnictví: V chráněném území se nacházejí celkem tři typy lesních porostů. Olšina podél meandrujícího potoka je ponechána přirozenému vývoji, plošně malá dubohabřina náleží k asociaci Carici pilosae-Carpinetum. V nivě potoka byla v nedávné minulosti vysázena smrková monokultura, u které je žádoucí její přeměna na porost s přirozenou druhovou skladbou. V ochranném pásmu jsou hospodářské, převážně smrkové monokultury.

Management, ohrožení: Luční porosty jsou pravidelně jednou za rok koseny, mokřadní louky stačí kosit v dvouletém cyklu, pokud možno ručně. Je třeba také šetrně udržovat mělké stružky v nivě potoka, kolem nichž se vyskytují některé druhy vegetace s nezapojeným porostem. Určité ohrožení představuje i turistický ruch, chráněným územím totiž prochází asfaltová komunikace se značenou turistikou a naučnou stezkou a cyklotrasou. V blízkém okolí jsou rekreační chatky i trvale obývané hospodářské usedlosti.

Přírodní památka Pivovařiska (30. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pivovařiska (30. 5. 2003)


Bibliografie:

Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. Ms., dipl. pr.; depon. in: PřF UP, Olomouc.

Dančák, M. (1997 - 2000): Botanické průzkumy ve stávajících a navrhovaných zvláště chráněných územích včetně fytocenologie (lokality Pivovařiska, Zbrankova stráň, Hološín, Vršky, Kateřinice, Kobelné, Louky nad Dlouhým v Janové, Trojúhelník a Nepřejov u Vsetína, U Matějů v Semetíně, Nad Juříčkovým mlýnem, Stráň u Leskovce, PP Ježůvka a okolí, Snož u Velkého Skalníku, Peciválka). Ms, 45 s.. Dep. in: KÚ Zlín.

Hájková, P. & Hájek, M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia, Praha, 75: 271–287.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Nekuda, V. a kol. (2002): Okres Vsetín - Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. - Vlastivěda moravská, sv. 68, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.


•• Aktualizováno 2. 4. 2016 Úvodní stránka   Zpět