Přírodní památka Poskla

Rašelinná louka v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Rašelinná louka v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Poskla sestává ze tří samostatných nepříliš od sebe vzdálených lokalit (Poskla I. až III.). Nachází se ve Vigantické pahorkatině v Rožnovské brázděna mírně ukloněném severním svahu kóty Poskla (576 m), část Poskla I. asi 350 m severně, Poskla II. 350 m severovýchodně a Poskla III. 200 m východně, v rozpětí nadmořských výšek 495 až 565 m, přibližně 1 km severně od středu obce Hutisko-Solanec. Katastrální území Hutisko, Solanec pod Soláněm, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Okresního národního výboru Vsetín ze dne 21. 12. 1988 jako CHPV Poskla. Evidenční kód ÚSOP: 1520. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 2,4509 ha (Poskla I. 0,5785 ha, Poskla II. 0,6127 ha, Poskla III. 1,1597 ha). Mapa.

Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), PP Poskla I. (13. 6. 2003)   Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), PP Poskla I. (13. 6. 2003)

Prstnatec Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

 

Prstnatec Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

Předmět ochrany: Zachování rozličných typů nelesních společenstev vázaných na geomorfologii terénu a vodní režim. Tři samostatné plochy na mírně ukloněném severním svahu vrchu Poskla. První plochu pokrývá druhově bohatá mezofilní (vlhká) louka, druhou pak malé rašeliniště níže přecházející v rašelinnou a smilkovou louku. Třetí plocha na příkřeji ukloněném svahu pod vrcholem Poskla představuje charakteristické náhradní společenstvo na mělkých, živinami chudých kyselých půdách s výskytem jalovce, vřesu a borůvky.

Rašelinná louka v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Rašelinná louka v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003)

Geologie, půdní poměry: Území se nachází v oblasti vývoje godulského paleogénu slezské jednotky s vrstevním sledem zahájeným flyšovými vrstvami rožnovského souvrství (paleocén — svrchní eocén, dříve označováno jako podmenilitové souvrství), dále vrstvami menilitovými a krosněnskými s očky ciężkowických pískovců. Mírné svahy jsou u prvních dvou ploch překryté vlhkými deluvii, mírný svah třetí plochy pod temenem hřbítku odolných pískovců pokrývá mělké suché kamenité deluvium. Půdním typem jsou kambizemě (hnědé lesní půdy).

Ďáblík bahenní (Calla palustris)   Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus)

Ďáblík bahenní (Calla palustris)
 

 

Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus)
 

Malé rašeliniště v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Malé rašeliniště v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003)

Flóra a vegetace: Mezofilní louka (Poskla I.) s převažujícími společenstvy podsvazu Calthenion rozkvétá počátkem léta několika stovkami rostlin mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus). Hojný je také prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) nebo čertkus luční (Succisa pratensis), vzácně se zde vyskytuje také prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica).

Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), PP Poskla I. (13. 6. 2003)   Prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica), PP Poskla I. (13. 6. 2003)

Prstnatec Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

 

Prstnatec plamatý sedmihradský
(Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica)

Mezofilní louka v přírodní památce Poskla I. (13. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Mezofilní louka v přírodní památce Poskla I. (13. 6. 2003)

Z běžných druhů se vyskytuje blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava), pcháč potoční (Cirsium rivulare) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Na sušších místech se vyskytuje vegetace blízká svazu Violion caninae. Roste zde např. kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), bukvice lékařská (Betonica officinalis), bradáček vejčitý (Listera ovata) a třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum).

Mezofilní louka v PP Poskla I. (foto F. Jaskula)   Hadí mord nízký (Scorzonera humilis), PP Poskla I.

Mezofilní louka v PP Poskla I. (foto F. Jaskula)

 

Hadí mord nízký (Scorzonera humilis), PP Poskla I.

Na rašeliništi přecházejícím v rašelinnou louku (Poskla II.) se vyskytují společenstva podsvazu Calthenion v mozaice s vegetací přechodových rašelinišť svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, na sušších místech společenstva blízká svazu Violion caninae. Zastoupeny jsou opět prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), dále kruštík bahenní (Epipactis palustris), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Mechové bulty tvořené ploníkem ztenčeným (Polytrichum formosum), PP Poskla II. (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Mechové bulty tvořené převážně ploníkem ztenčeným
(Polytrichum formosum), PP Poskla II. (31. 5. 2003)

Kruštík bahenní (Epipactis palustris)   Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) na čertkusu lučním (Succisa pratensis)

Kruštík bahenní
(Epipactis palustris)

 

Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni)
na čertkusu lučním (Succisa pratensis)

Životaschopnou populaci vytváří vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), nachází se zde také menší populace ďáblíku bahenního (Calla palustris). Ještě do poloviny devadesátých let 20. stol. byla na lokalitě pozorována rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Mechové patro je dobře vyvinuto, tvoří jej především rašeliníky (Sphagnum sp. div.) a ploníky (Polytrichum sp. div.), které zde vytvářejí charakteristické mechové bulty.

Mechové patro s rašeliníky (Sphagnum sp.) v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Mechové patro s rašeliníky (Sphagnum sp.)
v přírodní památce Poskla II. (31. 5. 2003)

Přírodní památka Poskla II. (31. 5. 2003)   Přírodní památka Poskla II. (31. 5. 2003)

Přírodní památka Poskla II. (31. 5. 2003)

 

Přírodní památka Poskla II. (31. 5. 2003)

Na třetí ploše (Poskla III.) se nachází typické druhově chudé společenstvo s prvky květeny krátkostébelných smilkových luk a pastvin svazu Violion caninae. Z dřevin převládá jalovec obecný (Juniperus communis) doprovázený jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), břízou bělokorou (Betula pendula), ojediněle borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies). V podrostu je hojná brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a vřes obecný (Calluna vulgaris) tvořící souvislé porosty. V bylinném patru dále roste např. pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), violka psí (Viola canina), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vítod obecný (Polygala vulgaris) a jestřábník zední (Hieracium murorum).

Přírodní památka Poskla III. (4. 7. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Poskla III. (4. 7. 2010)

Fauna: Inventarizační průzkum bezobratlých nebyl dosud proveden. Vlhká stanoviště osídlují obojživelníci jako mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Všechny tři plochy jsou součástí pestré kulturní krajiny s loukami, pastvinami a podhorskými lesy. Žijí na nich běžné i vzácnější druhy obratlovců, např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), káně lesní (Buteo buteo), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), datel černý (Dryocopus martius) a veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Lesnictví: Lokality jsou evidovány jako bezlesí.

Management, ohrožení: Vlhká loučka (Poskla I.) byla až do počátku 70. let 20. stol. malovýrobně využívána jako jednosečná louka. Od roku 1976 se zde datují asanační zásahy ochrany přírody spočívající v likvidaci náletových dřevin. Rašelinná louka (Poskla II.) sloužila až do 80. let extenzivní malovýrobě ke sklizni píce. Třetí plocha (Poskla III.) byla až do konce 60. let 20. stol. spolkovou pastvinou, následně zůstala ležet ladem. Od roku 1994 se datuje soustavná péče o celé chráněné území spočívající v odstraňování náletu a pravidelném kosení koncem léta. Tato činnost má zřetelně pozitivní dopad na výskyt vzácných a ohrožených druhů.

Přírodní památka Poskla III. – druhově chudé společenstvo s jalovcem a borůvkou (31. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Poskla III. – druhově chudé společenstvo
s jalovcem a borůvkou (31. 5. 2003)


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Poskla. Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R., AOPK ČR.

Bartošová, D. (1991): Inventarizační průzkum zoologický CHPV Poskla. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Duda, J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66-92.

Janeček, J. (1999): Zpráva o stavu PP Poskla (Botanika). Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Ohryzková, L. & Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s.

Petřvalský, J. (1988): Inventarizační průzkum geologický CHPV Poskla. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Popelářová, M. (2016): Do jedné boty nateče, druhá zůstane v suchu. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2016, s. 11.

Spitzer, L. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PP Poskla. Ms., 4 pp. Depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


•• Aktualizováno 26. 12. 2016 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět