Národní přírodní rezervace Razula

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Základní údaje: Horský prales Razula se rozprostírá v závěru údolí Malá Hanzlůvka, na patě severního svahu Lemešné (950 m) v pramenné oblasti Kolešnárky (v pramenném vějíři potoka Hanzlůvky). Nachází se v Javorníkách, v nadmořské výšce 660 až 812 m, asi 2 km jihozápadně od místní části Léskové. Katastrální území Velké Karlovice, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 31. 12. 1933. Evidenční kód ÚSOP: 369. Kategorie IUCN: přísná rezervace - ochrana původní přírody. Celková výměra 23,52 ha, ochranné pásmo 24,0 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Jedlobukový porost pralesovitého charakteru s příměsí smrku a javoru klenu s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů.

Národní přírodní rezervace Razula (23. 10. 2002)  

Národní přírodní rezervace Razula (23. 10. 2002)

 

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Geologie, půdní poměry: Území se nalézá v pásmu zlínských vrstev račanské jednotky magurského flyše s převahou jílovců a polohami pískovců. Směrem k úpatí vzrůstá mocnost hlinitojílovitého eluvia. Strže ve tvaru V se prořezávají až do podloží především ve střední části a při východním okraji. Půdním typem jsou hluboké hnědé lesní půdy.

Květena: V rezervaci je zastoupena typická flóra horské jedlobučiny, byl zde proveden podrobný lesnický výzkum a průzkumy mykoflóry, mechů i vyšších rostlin. Převažuje květnatá bučina svazu Dentario glandulosae-Fagetum. Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), hojná je dosud jedle bělokorá (Abies alba). Z dalších dřevin má větší podíl smrk ztepilý (Picea abies), jednotlivě se vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a v okolí pramenišť jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Bylinné patro tvoří např. kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažantka vytrvalá (Mercurialis perennis), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a violka lesní (Viola reichenbachiana).

 

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

 

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Na vlhčích místech v okolí lesních pramenišť rostou řeřišnice hořká (Cardamine amara), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), devětsil bílý (Petasites albus) aj. Ze vzácných a ohrožených druhů rostlin byl zaznamenán např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), prvosenka vyšší (Primula elatior), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a vranec jedlový (Huperzia selago). Vyskytuje se zde také velmi vzácný epifytický mechorost sourubka zpeřená (Neckera pennata). 

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Prales Razula je významnou mykologickou lokalitou. Bylo zde zjištěno na 210 druhů makro-skopických hub, kromě běžných se vyskytují i druhy ohrožené a  velmi vzácné. V roce 1994 zde byla objevena saprofytická houba pórnatka kořínkatá (Junghuhnia fimbriatella), pravděpodobně se jedná o první nález na Moravě. Na padlých i stojících odumřelých kmenech jedle lze spatřit vzácný korálovec jedlový (Hericium flagellum), ze vzácnějších druhů se dále vyskytují trámovka jedlová (Gloeophyllum abietinum), bělochoroš severský (Climacocystis borealis) a řada dalších dřevokazných hub. Ze zajímavějších vřeckovýtrusých hub tady roste např. ucháč čepcovitý (Gyromitra infula), patyčka rosolovitá (Leotia lubrica), chřapáč pružný (Helvella elastica) a rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura). Na kořenových nábězích živých kmenů jedle roste stopkovýtrusná houba bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica) a vzácný kotrč Němcův (Sparassis nemecii). Na jedli dále parazituje ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii), bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum) a vzácnější houžovec bobří (Lentinellus castoreus), na buku ze vzácnějších druhů korálovec bukový (Hericium clathroides) a slizečka porcelánová (Oudemansiella mucida).

Národní přírodní rezervace Razula (23. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Národní přírodní rezervace Razula (23. 10. 2002)

Na smrku roste anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum), troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola), vzácná šupinovka kozincová (Pholiota astragalina) aj., na holé zemi vzácnější mísenka oranžová (Aleuria aurantia), z dalších pozemních druhů byly zjištěny lošák jelení (Sarcodon imbricatus), velmi vzácný lošák palčivý (Hydnellum peckii), lišák ryšavý (Hydnum rufescens), vzácný kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) a velmi vzácný lošákovec rezavý (Hydnellum ferrugineum).

Korálovec jedlový (Hericium flagellum), Národní přírodní rezervace Razula (23. 10. 2002)   Dřevokazné houby, Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Korálovec jedlový (Hericium flagellum),
NPR Razula (23. 10. 2002)

 

Dřevokazné houby
NPR Razula (8. 10. 2005)

Z mykorhizních hub bylo v Razule zjištěno kolem 30 druhů, především z rodů holubinka, ryzec, muchomůrka a vláknice, ze vzácnějších např. holubinka nádherná (Russula nobilis), holubinka lepkavá (Russula viscida), holubinka Quéletova (Russula queletii), holubinka sluneční (Russula solaris), holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca) a holubinka dívčí (Russula puellaris), ze vzácnějších ryzců byl zjištěn ryzec plstnatý (Lactarius vellereus), ryzec zelený (Lactarius blennius), ryzec játrohnědý (Lactarius hepaticus), ryzec jedlový (Lactarius intermedius), ryzec černohlávek (Lactarius lignyotus) a ryzec lososový (Lactarius salmonicolor), z vláknic vzácná vláknice pavučinatá (Inocybe petiginosa), vláknice štětinatá (Inocybe hystrix) a vláknice bezová (Inocybe sambucina). Nalezeny zde byly také dva druhy zařazené do Červené knihy SR a ČR, helmovka sazová (Hydropus atramentosus) a ryzec ostrý (Lactarius acris). Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou NPR Mionší, NPR Salajka, PP Smradlavá, PP Vachalka a PR Kutaný.

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Fauna: Lesní ekosystém je velmi příznivým stanovištěm pro celou řadu bezobratlých. Na ztrouchnivělých kmenech je hojný xylofágní a mykofágní hmyz. Soustavněji byli studováni například střevlíkovití brouci (Carabidae). Mezi běžné lesní druhy patří např. nápadný střevlík zlatitý (Carabus auronitens), střevlíček kovový (Pterostichus burmeisteri), střevlíček Pterostichus foveolatus a Pterostichus unctulatus, úzkoštítník zúžený (Cychrus attenuatus) a Trichotichnus laevicollis. Z obojživelníků se zde hojně vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). V NPR Razula bylo dosud zjištěno více než 70 druhů obratlovců, z toho 53 druhů ptáků. Výzkum avifauny byl v rezervaci soustavně prováděn v letech 1978-1992, v celé ČR tak patří ke kvantitativně nejdéle sledovanému horskému pralesu. Na přírodě blízké lesní porosty jsou vázány ohrožené druhy ptactva jako strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek malý (Ficedula parva), čáp černý (Ciconia nigra), žluna šedá (Picus canis), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), sluka lesní (Scolopax rusticola) a puštík obecný (Strix aluco). Z velkých šelem zde občas prochází medvěd hnědý (Ursus arctos).

Lesnictví: Území je tvořeno různověkým nestejnorodým porostem v různých fázích přirozeného vývoje pralesovitých formací s vysokým podílem odumřelého dřeva (souše, zlomy, vývraty). Pouze menší plocha ve východní části rezervace byla v minulosti obnovena clonnou sečí. Hlavní dřevinou v rezervaci je buk lesní, podstatné zastoupení má dosud jedle bělokorá. Z ostatních dřevin je nejvýznamnější smrk ztepilý, jednotlivě se vyskytuje javor klen a jasan ztepilý. Nadúrovňová generace jedle vykazuje rychlý úbytek životaschopných jedinců, jejich stáří se pohybuje kolem 300-350 let. V podrostu a v hlavní úrovni se celoplošně uplatňuje buk. Zmlazení ostatních dřevin (jedle, smrk) probíhá jednotlivě bez výrazného uplatnění, v důsledku působení zvěře a konkurenčních vztahů.

 

Jedle bělokorá
NPR Razula (23. 10. 2002)

 

Jedle srostlá s bukem
NPR Razula (23. 10. 2002)

Historie: V 15. až 18. století se lesní porosty v Javorníkách využívaly k pastvě dobytka (ovce, kozy). Do postavení železnice v r. 1908 převládala na Karlovicku tzv. toulavá seč, poté se zavedlo holosečné hospodaření se zaměřením na pěstování smrku. Přesto se zde prales udržel. Od roku 1927 se prováděla převážně nahodilá těžba a v roce 1933 byl porost prohlášen za chráněný výnosem Ministerstva školství a národní osvěty jako částečná rezervace Razula o výměře 20,20 ha, nesmělo se zde těžit ani vyvážet padlé dříví. Rezervace pak byla přehlášena na úplnou vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění ze dne 8. 12. 1949 a dále výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne: 29. 11. 1988 na státní přírodní rezervaci.

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Razula (8. 10. 2005)

Management, ohrožení: Na tomto území se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů („Výzkum dynamiky vývoje pralesovitých rezervací v ČR“, grant GAČR, VS 54). První detailní zmapování bylo podle metodiky ing. Průši provedeno v roce 1972, opakované měření následovalo v roce 1995.

Natura 2000: NPR Razula je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko (kód CZ0721023) o celkové rozloze 26997,64 ha. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Dále se nachází na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky.

Národní přírodní rezervace Razula (23. 10. 2002), foto © Z. Podešva

Národní přírodní rezervace Razula (23. 10. 2002)


Bibliografie:

Adam, D., Hort, L., Vrška, T. (2004): Plán péče o Národní přírodní rezervaci RAZULA na období 2006-2015. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1980): Inventarizační průzkum zoologický (Razula). - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Horsák, M. (2004): Malakozoologický inventarizační průzkum NPR Razula za rok 2001 - 2003. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Horsák, M. (2005): Nedotčená malakofauna NPR Razula (Vsetínské vrchy, Česká republika). – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 54: 57–61.

Horsák, M. et al. (2003): Botanicko-zoologický inventarizační průzkum NPR Razula s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Hrnčiřík J., (1996): Mykoflóra NPR Razula. Ms, 2 s. Dep. in KÚ Zlín.

Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu (Razula). - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Maceček, M. (1982): Kvantitativní analýza ornitocenózy parku Lešná a pralesa Razula. Ms. Soutěžní práce SOČ, Gymnázium Vsetín.

Maceček, M. (1984): Kvantitativní analýza ornitocenózy jedlobukového pralesa Razula ve hnízdním období 1981 a 1982. Ms, 24 s. Soutěžní práce SVOČ, Pedagogická fakulta v Ostravě.

Molitor, Z. (1983): Inventarizační průzkum lesnický (Razula). - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavelka, J. (1983): Dynamika ornitocenóz v jedlobukovém pralese Razula a v obci Velké Karlovice. Ms. Soutěžní práce SVOČ, Pedagogická fakulta v Ostravě.

Pavelka, J. (1987): Ptáci v pralese Razula v podzimním a zimním období. Zpravodaj OMV Vsetín: 40-42.

Pavelka J. (1987): Ptačí společenstva v jedlobukovém pralese Razula v mimohnízdním období. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 36: 159 - 168.

Pavelka, J. (1988): Zpráva o ornitologického výzkumu (Razula). - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Pavelka, J. (1991): Ptačí složka v karpatském jedlobukovém pralese (Razula). Rigorózní práce, Kat. biol. PdF v Ostravě, 37 s. + 19 tab.

Pavelka, J. (2005): Ornitologický inventarizační průzkum NPR Razula. - Ms. depon in S CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pavelka, J., Maceček, M., Pavelka, K. (1991): Hnízdní avifauna v jedlobukovém pralese Razula v letech 1978 - 1982. Zpravodaj OVM Vsetín: 39 - 42.

Pavelka, J., Trezner J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 1. vydání.

Petřvalský, J. (1982): Inventarizační průzkum geologický (Razula). - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Průša, E. (1985): Die böhmischen und mährischen Urwälder, ihre Struktur und Ökologie. ACADEMIA, Praha.

Průša, E. (1994): České a moravské pralesy - jejich struktura a ekologie. In: Kolektiv (1994): Sborník referátů z pracovního semináře Výzkum lesních rezervací. Český ústav ochrany přírody. Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně a VŠZ v Brně, FLD.

Průša, E., Holuša, J. (1976): Prales Razula. Lesnictví, 22 (XLIX), 5: 343-368.

Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Vrána, J. (1983): Státní přírodní rezervace Razula. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Vrška, T., Hort, L., Odehnalová, P., Adam, D., Horal, D. (2001): Razula virgin forest after 23 years (1972-1995). - In: Journal of Forest Science, 47: 151-178.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha,  s. 335. 


•• Aktualizováno 3. 5. 2016 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět