Přírodní památka Skálí

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Skálí se nachází ve střední a spodní části prudkého jižního svahu hlavního hřebene Vsetínských vrchů. Leží v nadmořské výšce 680 až 825 m, asi 0,5 km jižně od vrcholu Léští (899,6 m) a 2 km západně od Soláně - Čartáku. Katastrální území Karolinka, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno r. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2073. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra: 19,8720 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Geomorfologické útvary -  balvanité rozpady pískovce suťového charakteru s výchozy magurského flyše se smíšeným lesním porostem (přírodě blízké, převážně různověké bučiny a suťové lesy se skalními výchozy) a zachování předpokladů pro uplatnění maximální šíře biologické různorodosti.

Cíl ochrany: Zachování geomorfologického útvaru bez výrazných vnějších zásahů, zvýšení biodiverzity celého ekosystému a vytváření podmínek pro rozvoj vzácných a ohrožených druhů organismů.

Horní okraj lesa v PP Skálí (23. 10. 2002)   Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Horní okraj lesa v PP Skálí (23. 10. 2002)

 

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými horninami, většinou pískovci a jílovci, zčásti vápnitými, na hranici zlínských a soláňských vrstev račanské jednotky magurského flyše. Prudký jižní svah, ohraničený zdrojnicemi potoka Kobylská, je poset skalními výchozy a balvanitými sutěmi odolných pískovců soláňských vrstev. V centrální části jsou nápadné bloky rozpadlých pískovců a terénní sníženiny pseudokrasového charakteru. Převažují středně bohaté skeletovité hnědé lesní půdy.

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Geomorfologie: Přírodní památka Skálí je částí rozsáhlejšího sesuvu Kobylská. Představuje unikátní geomorfologický útvar spojený s gravitačním rozvolňováním svahů, vývojem rozsedlinových a suťových jeskyní a mělčích povrchových procesů spojených s pohyby skalních bloků, s četnými drobnými skalními tvary a balvanovými akumulacemi. Na území přírodní památky se nachází akumulace a odlučná oblast skalního řícení, plošiny dílčích sesuvných ker s depresemi zadržujícími vodu nebo již zazemněnými depresemi, rozsedlina s výskytem pseudokrasových závrtů (jeden funguje jako ventarola), balvanitých akumulací a sesuvovými jeskyněmi, strmý svah sesuvných ker, pokrytý akumulací balvanů a podpovrchový úsek vodního toku. V blokově rozpadlých pískovcích byly zjištěny pseudokrasové podzemní prostory - jeskyně „V Soláňském hřbetu 6“. Celé sesuvné území, evidované a sledované Českou geologickou službou, je stále aktivní.

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Flóra a vegetace: V lesních společenstvech přírodní památky Skálí převládají porosty květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion. Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a v nepůvodních porostech smrk ztepilý (Picea abies), méně je hojná jedle bělokorá (Abies alba).

V bylinném patře rostou charakteristické karpatské druhy květnatých bučin, např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ječmenka lesní (Hordelymus europaeus), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kopytník evropský (Asarum europaeum), ostřice převislá (Carex pendula), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), žindava evropská (Sanicula europaea) a violka lesní (Viola reichenbachiana). V porostech s vysokým podílem smrku je nápadný úbytek druhů bylinného patra a jeho nižší pokryvnost.

Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum)   Semenáče jedle (23. 10 .2002)

Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum)

 

Semenáče jedle (23. 10 .2002)

Místy, hlavně na balvanitých rozpadech pískovce ve střední části území, se nacházejí porosty suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. Ve stromovém patře převládá javor klen (Acer pseudoplatanus), vtroušen je jilm drsný (Ulmus glabra), keřové patro je tvořeno zimolezem černým (Lonicera nigra) a růží převislou (Rosa pendulina). V bylinném podrostu se nachází netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), čarovník prostřední (Circaea intermedia), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj. Mezi pískovcovými balvany se vytvořilo velké množství mikrostanovišť s bohatými společenstvy mechorostů, z ohrožených druhů byla nalezena baňatka zkrácená (Brachythecium oedipodium).

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Přírodní památka Skálí (9. 11. 2003)

Fauna: Vhodné podmínky k rozmnožování zde nacházejí obojživelníci jako mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan hnědý (Rana temporaria) a v okrajových částech území také kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Z ptáků se vzácně objevují jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), krahujec obecný (Accipiter nisus), puštík obecný (Strix aluco) a holub hřivnáč (Columba palumbus), pozorován byl např. datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus) a na zachovalé horské bučiny vázaný strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Přes území pravidelně přetahuje sluka lesní (Scolopax rusticola). V posledních letech jsou pravidelně zaznamenávány pobytové znaky rysa ostrovida (Lynx lynx).

Individuální ochrana zmlazování jedle před okusem zvěří v PP Skálí (23. 10. 2002)

Individuální ochrana zmlazování jedle před okusem zvěří v PP Skálí (23. 10. 2002)

Lesnictví: Zvláště chráněné území je ukázkou relativně přirozených suťových lesů ve věku přibližně 110 let (v r. 2004). Zlomy, vývraty a souše jsou soustředěny především kolem balvanitého jádra území. Pouze podél východní hranice a ve střední části byly v době před vyhlášením provedeny holosečné těžby s následným zalesněním smrkem ztepilým.

Management, ohrožení: Porosty byly v minulosti hospodářsky využívány, v lesním hospodářském plánu na období 1986-1995 byla ve skalnatých částech plánována obnovní těžba holosečí. V současné době jsou zásahy v území soustředěny především na ochranu přirozeného zmlazení lesních porostů před okusem spárkatou zvěří.

Závěr údolí Kobylská s přírodní památkou Skálí (9. 11. 2003)

Závěr údolí Kobylská s přírodní památkou Skálí (9. 11. 2003)

Natura 2000:  Přírodní památka Skálí se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Je také součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko, předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.

Balvanité sutě v PP Skálí (23. 2. 2003)

Balvanité sutě v PP Skálí (23. 2. 2003)


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Skálí. Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR. 

Bajer, V. (2004): Plán péče o přírodní památku Skálí na období 2006-2015. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Baroň, I. (1997b): Kobylské ďůry. Zpravodaj OVM Vsetín: 37 - 42.

Baroň, I., Cílek, V., Melichar, R. (2003): Pseudokrasové jeskyně jako indikátory svahových pohybů. - Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2002. Brno.

Bartošová, D. (1992): Inventarizační průzkum zoologický PP Skálí. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Kirchner, K. (1995): Geologické a geomorfologické hodnocení lokality Kobylská ve Vsetínských vrších. Ms, 7 s. , Inventarizační zpráva, depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kočí, M. (1999): Inventarizační průzkum floristický PP Skálí. - Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. 

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Pavelka J., Trezner J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Popelář, P. a kol. (2015): Plán péče o Přírodní památku Skálí na období 2016 – 2025. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Smolková, V. (2014): Inventarizační průzkum PP Skálí z oboru geomorfologie. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Spitzer, L. (2007): Entomologický inventarizační průzkum PP Skálí – brouci (Coleoptera). Depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. 


•• Aktualizováno 21. 12. 2016 Úvodní stránka CHKO Beskydy Zpět