Přírodní památka Smradlavá

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Smradlavá představuje zachovalý zbytek květnaté bučiny typické pro horský stupeň Západních Karpat. Nachází se pod kótou 794 m na jihovýchodních svazích k jihu směřující rozsochy hlavního hřebene Vsetínských vrchů Raťkov (852,5 m) – Jaseníková (775,4 m), prudce se svažujících do pramenné oblasti potoka Smrdutá, v nadmořské výšce 610 až 790 m, asi 250 m jižně od PP Vachalka a 3 km severně od obce Karolinka. Katastrální území Karolinka, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou č. 8/99 Správy CHKO Beskydy ze dne 16. 12. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2074. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 9,2820 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Dochovaná část přirozeného, převážně bukového porostu ve Vsetínských vrších. Výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů vázaných na proměnlivá stadia a formy dřevinného patra, podmíněných minimálně ovlivněnými přírodními procesy, významné hnízdiště ptactva.

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002)

Geologie, půdní poměry: Chráněné území se nachází v rozsáhlé oblasti vývoje vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Geologický podklad je tvořen flyšovými vrstvami s převahou šedých vápnitých jílovců nad glaukonitickými pískovci. Na východě a zvláště na jihu je omezeno stržemi tvaru „V”. Na podloží se vyvinuly středně bohaté hnědé lesní půdy.

Květena: Lesní společenstva v přírodní památce Smradlavá tvoří porosty květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion. V zastoupení dřevin převládá v nejstarší části buk lesní (Fagus sylvatica) s přimíšenou jedlí bělokorou (Abies alba). V bylinném patře rostou typické druhy květnatých bučin, např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kopytník evropský (Asarum europaeum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), čarovník prostřední (Circaea × intermedia), nezelená orchidej hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), ostřice prstnatá (Carex digitata), ostřice lesní (Carex sylvatica), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozrazil horský (Veronica montana), svízel vonný (Galium odoratum) a žindava evropská (Sanicula europaea).

Podél strží horských potoků a na suťovištích jsou méně rozsáhlé porosty suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. Ve stromovém patře převažuje javor klen (Acer pseudoplatanus), hojná je jedle bělokorá (Abies alba) a buk lesní (Fagus sylvatica). Keřové patro je tvořeno srstkou angreštem (Ribes uva-crispa) a bezem červeným (Sambucus racemosa). V bylinném podrostu se nachází bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ostřice převislá (Carex pendula), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa).

Dřevokazné houby na padlém bukovém kmeni (23. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Dřevokazné houby na padlém bukovém kmeni (23. 10. 2002)

Přírodní památka Smradlavá je významnou mykologickou lokalitou, bylo zde zaznamenáno celkem 93 druhů hub. Ze vzácnějších a zajímavějších druhů zde roste helmovka kržatkovitá (Mycena tubaroides), polnička lysá (Agrocybe erebia), šupinovka jedlová (Gymnopilus sapineus), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta), šupinovka ohnivá (Pholiota flammans), křehutka sametová (Lacrymaria lacrymabunda), slzivka ředkvičková (Hebeloma sinapizans), penízovka řasnatá (Collybia cirrhata), ohňovec škeblovitý (Phellinus conchatus), pórnatice skleněná (Physisporinus vitreus), houžovec vlčí (Lentinellus vulpinus), hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius), dřevokaz rosolovitý (Phlebia tremellosa), řada druhů holubinek a ryzců, např. vzácný ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus). Dalšími významnými mykologickými lokalitami v CHKO Beskydy jsou jedlobukové pralesy NPR Mionší, NPR Razula, NPR Salajka a bučiny v PP Vachalka a PR Kutaný.

Přírodní památka Smradlavá   Přírodní památka Smradlavá

PP Smradlavá (23. 10. 2002)

 

PP Smradlavá (23. 10. 2002)

Fauna: Vhodné hnízdní možnosti zde nacházejí např. čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), puštík obecný (Strix aluco), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Ze savců se vyskytuje ježek východní (Erinaceus concolor), kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Území je součástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx).

Lesnictví: Jádrové území tvoří přirozený vícepatrový porost, který dosahuje stáří přibližně 235 let, nachází se zde velký počet doupných stromů. Nejcennější část s nejstarším porostem nebyla v posledních desetiletích hospodářsky využívána, pouze v navazujících porostech bylo v minulosti smýceno horní patro. V roce 1991 byl v lesním hospodářském plánu zrušen těžební předpis, čímž došlo k zachování jednoho z posledních zbytků původních lesních porostů ve Vsetínských vrších. 

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002)

Management, ohrožení: Péče o zvláště chráněné území se soustřeďuje zejména na ochranu přirozeného zmlazení jedle bělokoré před okusem spárkatou zvěří. Obdobné porosty jsou chráněny rovněž v blízkých přírodních památkách Vachalka, Skálí a Brodská.

Natura 2000: Přírodní památka Smradlavá se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky. Zároveň je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy.

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Smradlavá (23. 10. 2002)


Bibliografie:

Rezervační kniha PP Smradlavá. Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR.

Bajer, V. (2004): Plán péče o přírodní památku Smradlavá na období 2006-2015. - Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Hrnčiřík, J., 1996: Mykoflóra nCHÚ Les Smradlavý. Ms, 2 s. Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kočí, M. (1999): Inventarizační průzkum floristický PP Smradlavá. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol.: PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001.

Přívětivý, T. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Spáčilová, J. (1997): Botanický a inventarizační průzkum v oblasti navrhované PR Smradlavá a Vachalka. ZO ČSOP Rožnov p. R. 76/08. Závěrečná zpráva za rok 1997. Ms., 22 s. depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Šulgan, F. (1997): Inventarizační průzkum mykologický navrhované PP Smradlavá. Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


•• Aktualizováno 6. 5. 2016 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět