Přírodní památka Svantovítova skála

Skalní útvar „Ploutev” v PP Svantovítova skála (16. 11. 2002), foto © Z. Podešva

Skalní útvar „Ploutev” v PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Svantovítova skála představuje až 12 m vysokou pískovcovou skalní stěnu. Nachází se ve Vsetínských vrších na zalesněném severovýchodním hřbetu kóty Štípa (706,8 m), asi 420 m od vrcholu, v nadmořské výšce 614 až 633 m, nad údolím obce Malá Bystřice, 1 km jižně od přehrady Bystřička. Katastrální území Malá Bystřice, okres Vsetín. Vyhlášeno nařízením č. 17/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 19. 5. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2043. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 0,160 ha, výměra zákonného ochranného pásma 2,0 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Zachování ojedinělé a esteticky působivé skalní stěny z pískovců a slepenců vypreparovaných selektivním zvětráváním z okolních hornin magurského flyše, význačná dominanta v okolním terénu.

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)   PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

 

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území náleží k rusavským vrstvám (střední až svrchní eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Svantovítova skála vystupuje na hřbetu Štípy jako 60 m dlouhý skalní výchoz výrazně protažený ve směru východ - západ. Je tvořen hrubozrnnými pískovci až drobnozrnnými slepenci. Nachází se na poměrně exponovaném místě vystaveném povětrnostním vlivům. Je typickou strukturně denudační pískovcovou skalní stěnou (hradbou), která je rozčleněná množstvím příčných puklin do řady dílčích bloků. Povrch pískovcových stěn pokrývají drobné tvary zvětrávání. Největší ze tří oddělených skal dostala jméno Ploutev, dosahuje výšky až 12 m a nachází se ve východní části lokality. Prostřední se jmenuje Svatka, nejmenší je pak Svatoušek, asi 5 m vysoká a 6 m dlouhá věžička. Na deluviálních sedimentech v okolí Svantovítovy skály se vyvinula kambizem typická.

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002), foto © Z. Podešva

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)   PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

 

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

Flóra a vegetace: Chráněné území není botanicky nijak zvlášť významné, skalní útvary jsou téměř bez vegetace, porostlé několika druhy lišejníků a epilitických mechů, z ohrožených druhů se vyskytuje např. klaminka dlouholistá (Anomodon longifolius), dvouhrotec hnědožlutý (Dicranum fulvum), krondlovka drobná (Fissidens pusillus), děrkavka chluponosná (Grimmia trichophylla) a plazivec útlý (Isothecium myosuroides). Na stinných místech ve štěrbinách roste osladič obecný (Polypodium vulgare), na plošinách jestřábník zední (Hieracium murorum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium). V lesních porostech v okolí skal převažuje smrk ztepilý (Picea abies), přimíšen je buk lesní (Fagus sylvatica), v podrostu se vyskytuje např. bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samičí (Athyrium filix-femina).

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002), foto © Z. Podešva

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

Fauna:  Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. V okolí se vyskytují běžné druhy ptactva.

Lesnictví: V bezprostředním okolí Svantovítovy skály a v jejím ochranném pásmu se nacházejí hospodářské, převážně jehličnaté lesy se smrkem ztepilým (Picea abies), s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica) a břízy bělokoré (Betula pendula). Zásahy v těchto lesních porostech by měly být soustředěny především na obnovu přirozené druhové skladby dřevin.

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)   PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

 

PP Svantovítova skála (16. 11. 2002)

Management, ohrožení:  Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce, bylo zde vyznačeno na 35 cest. Lokalita je také často navštěvována turisty, vede k ní místní značená cesta (odbočka Naučné stezky Klenov). V případě nadměrné návštěvnosti může docházet ke střetům zájmů mezi ochranou přírody a sportovním i rekreačním využitím. Hrozí zde především nadměrný oděr skal a také poškozování a sešlap vegetace na skalách a v jejich okolí spojené s erozí. 

Poznámka: Skály dostaly jméno po Svantovítovi, staroslovanském bohu války a hojnosti, kterého uctívali západní Slované. Ve stěně skály Svatka je na její severní straně vytesán nápis „Svantovít 1924“.


Bibliografie:

Hasalová, E. (1992): Skalní tvary Vsetínských vrchů. - Diplomová práce, Ms., PřF UP Olomouc.

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5.

Kubešová, S., Tkačíková, J. & Dančák, J. (2009): Bryoflóra vybraných pískovcových výchozů na Vsetínsku. Bryonora 44 (2009): 13-20.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.


Aktualizováno 13. 5. 2016 CHKO Beskydy Úvodní stránka Zpět