Přírodní památka Zubří

Přírodní památka Zubří (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Zubří (24. 4. 2010)

Základní údaje: Přírodní památku tvoří vlhká louka v zahradě u rekreačního domku č. p. 173 na severním okraji obce Zubří v údolí Zuberského (Hodorfského) potoka. Nachází se v Rožnovské brázdě v nadmořské výšce 395 m. Katastrální území Zubří, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Ministerstva školství a osvěty ze dne 19. 2. 1948 jako přírodní rezervace Zubří, přehlášeno výnosem Min. kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988 jako SPR Zubří. Evidenční kód ÚSOP: 535. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 0,14 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Louka s bohatou populací šafránu karpatského (Crocus heuffelianus). Jeden z mála zachovaných fragmentů původně rozsáhlejší lokality podél Zuberského potoka.

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří střídající se godulské a istebňanské vrstvy zuberského poruchového pásma. Chráněné území je součástí pahorkatiny střední části Rožnovské brázdy a nachází se v mírně zvlněné nivě Zuberského (Hodorfského) potoka, který je zahlouben 1,5 m ve štěrkových náplavech a tvoří východní hranici památky.

Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), PP Zubří (1. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva   Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), PP Zubří (1. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus)

 

Přírodní památka Zubří (1. 4. 2003

Flóra a vegetace: Přírodní památka Zubří je významná bohatým výskytem šafránu karpatského (Crocus heuffelianus, syn. Crocus discolor), koncem března až začátkem dubna tady vykvétá až několik stovek rostlin. Výskyt šafránu je zde považován za původní, i když je to některými botaniky zpochybňováno. Jedná se o jeden z mála zachovaných zbytků v minulosti velmi rozsáhlé populace nacházející se podél Zuberského potoka, která byla fragmentována na 14 recentních mikrolokalit. Jsou to jedny z mála populací šafránu karpatského v okrese Vsetín i v CHKO Beskydy, další se nalézají až u Nového Hrozenkova na loukách Seník ve vrcholové části hřbetu Javorníků nedaleko rekreačního střediska Kohútka a v katastru obce Horní Lomná v Beskydech.

Šafrán karpatský na louce Seník v Javorníkách, CHKO Beskydy (14. 3. 2014), foto © Zdeněk Podešva

Šafrán karpatský na louce Seník v Javorníkách,
CHKO Beskydy (14. 3. 2014)

V roce 2008 byly zveřejněny výsledky výzkumu slovenských botaniků, kteří prováděli cytometrické analýzy a studovali počty chromozómů populací šafránu karpatského na Slovensku. Na základě těchto výsledků došli k závěru, že se ve skutečnosti jedná o dva velmi podobné taxony, avšak s rozdílným počtem chromozómů. Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), s počtem chromozómů 2n=10, se údajně vyskytuje pouze vzácně na východě Slovenska a také na Ukrajině. Velmi početné populace šafránů (počet chromozómů 2n=18) na středním a západním Slovensku zasahující na východní Moravu a do Polska vyčlenili do samostatného druhu, šafránu spišského (Crocus discolor), který je považován za západokarpatský endemit. 

Také beskydské populace byly prostudovány metodou průtokové cytometrie, výsledky ukazují, že všechny moravské populace jsou ve velikosti genomu identické s populacemi z centrálních Západních Karpat na Slovensku (počet chromozómů 2n=18).

Šafrán karpatský, PP Zubří (1. 4. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Šafrán karpatský, PP Zubří (1. 4. 2003)

Fytocenologicky je převážná většina chráněného území řazena ke svazu Arrhenatherion, okrajově při hraně potoka sem zasahuje svaz Calthion. Součástí travinobylinného porostu je také sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), penízek modravý (Thlaspi caerulescens), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bika ladní (Luzula campestris), violka srstnatá (Viola hirta), prvosenka vyšší (Primula elatior) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum).

Přírodní památka Zubří (24. 4. 2010), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Zubří (24. 4. 2010)

Fauna: Území není zoologicky významné. S ohledem na typ stanoviště a jeho malou rozlohu nelze očekávat žádné vzácnější druhy živočichů.

Management, ohrožení: Od doby vyhlášení byla louka užívána s určitým omezením. Bylo zachováno kosení a dodržoval se zákaz hnojení, odvodňování, vypásání, trhání a vyrývání rostlin. Po změně majitele v osmdesátých letech 20. stol. došlo k poškození území novou výsadbou ovocných stromů, skládkováním stavebního materiálu a založením několika ohnišť. Tyto zásahy vedly ke značnému zmenšení početnosti šafránu z původních 2500 až 5000 kvetoucích rostlin v 70. letech 20. stol. na pouhých 200 až 500 rostlin v současnosti. Také zbývající mikrolokality mimo ZCHÚ jsou silně ohroženy antropickým tlakem.


Bibliografie:

Dítě, D. (2009): Crocus discolor G. Reuss – šafrán / šafran spišský. - Botany.cz [online]. 2009-02-26 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/crocus-discolor/>

Chajdrnová, L. (2009): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek.

Kovařík, J. (1983): Chráněné naleziště Zubří. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Krist, V. (1934): Šafrány Československé republiky. Příroda, 27: 206, 231 - 233.

Mazáč, J. (2016): CROCUS HEUFFELIANUS Herb. – šafrán karpatský / šafran karpatský. Botany.cz [online]. 2016-03-06 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z <http://botany.cz/cs/crocus-heuffelianus/>.

Neuschlová, Š. (1970): Chráněné naleziště Zubří. Mezinárodní biologický program IBP-CT. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.

Ohryzková, L. & Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s.

Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Petřvalský, J. (1984): Inventarizační průzkum geologický SPR Zubří. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). - Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358.

Popelářová, M., Koutecký, P. & Krupa, M. (2011): Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus Herbert) na východní Moravě. Acta Carpathica Occidentalis.

Veselý, J. (1949): Šafrány na Valašsku.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.


••  Aktualizováno 26. 3. 2016 Úvodní stránka   Zpět