PP Zubří

PP Zubří - louka s šafránem karpatským (1. 4. 2003)

Základní údaje: Přírodní památku tvoří vlhká louka v zahradě u rekreačního domku č. p. 173 na severním okraji obce Zubří v údolí Zuberského potoka. Nachází se v Rožnovské brázdě v nadmořské výšce 395 m. Katastrální území Zubří, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Ministerstva školství a osvěty ze dne 19. 2. 1948 jako přírodní rezervace Zubří, přehlášeno výnosem Min. kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988 jako SPR Zubří. Evidenční kód ÚSOP: 535. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 0,14 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Louka s bohatou populací šafránu karpatského (Crocus heuffelianus). Jeden z mála zachovaných fragmentů původně rozsáhlejší lokality podél Zuberského potoka.

Geologie, půdní poměry: Geologické podloží tvoří střídající se godulské a istebňanské vrstvy zuberského poruchového pásma. Chráněné území je součástí pahorkatiny střední části Rožnovské brázdy a nachází se v mírně zvlněné nivě Zuberského potoka, který je zahlouben 1,5 m ve štěrkových náplavech a tvoří východní hranici památky.

Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), PP Zubří (1. 4. 2003)

Květena: Lokalita je významná bohatým výskytem šafránu karpatského (Crocus heuffelianus), koncem března až začátkem dubna tady vykvétají desítky až stovky rostlin. Výskyt šafránu je zde považován za původní, i když je to některými botaniky zpochybňováno. Jedná se o jeden z mála zachovaných zbytků v minulosti rozsáhlé populace podél Zuberského potoka. 

Dříve se pro tento taxon užívalo české jméno šafrán Heuffelův. V roce 2008 byl zveřejn objev slovenských botaniků, kteří prováděli cytometrické analýzy a studovali počty chromozómů populací šafránu karpatského na Slovensku. Na základě výsledků tohoto objevu došli k závěru, že se ve skutečnosti jedná o dva velmi podobné taxony, avšak s rozdílným počtem chromozómů. Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus) s počtem chromozómů 2n=10 se údajně vyskytuje pouze vzácně na východě Slovenska a také na Ukrajině. Velmi početné populace na středním a západním Slovensku zasahující na východní Moravu a do Polska vyčlenili do samostatného druhu, šafránu spišského (Crocus discolor), s počtem chromozómů 2n=18, který je považován za západokarpatský endemit. Také populace v přírodní památce Zubří by mohla být přiřazena k šafránu spišskému (Crocus discolor), což však bude možné potvrdit pouze cytometrickou analýzou.

Fytocenologicky je převážná většina chráněného území řazena ke svazu Arrhenatherion, okrajově při hraně potoka sem zasahuje svaz Calthion. Součástí travinobylinného porostu je také sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), penízek modravý (Thlaspi caerulescens), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bika ladní (Luzula campestris), violka srstnatá (Viola hirta), prvosenka vyšší (Primula elatior) a tomka vonná (Anthoxanthum odoratum). Druhá vitální populace šafránu se nachází mimo chráněné území, asi 300 m severněji ve starém sadu. Jsou to jedny z mála lokalit šafránu karpatského v okrese Vsetín i v celém Zlínském kraji, další se nalézají až u Nového Hrozenkova na loukách ve vrcholové části hřbetu Javorníků u Kohútky a v údolí Brodská ve Vsetínských vrších.

Šafrán karpatský, PP Zubří (1. 4. 2003)

Fauna: Území není zoologicky významné. S ohledem na typ stanoviště a jeho rozlohu nelze očekávat žádné cennější druhy živočichů.

Management, ohrožení: Od doby vyhlášení byla louka užívána s určitým omezením. Bylo zachováno kosení, ale zakázáno hnojení, odvodňování, vypásání, trhání a vyrývání rostlin. Po změně majitele v osmdesátých letech 20. stol. došlo k poškození území novou výsadbou ovocných stromů, skládkováním stavebního materiálu a založením několika ohnišť. Tyto zásahy vedly ke zmenšení početnosti šafránu.