Přírodní rezervace Bílé potoky

Přírodní rezervace Bílé potoky, část Fuksův láz (2. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Bílé potoky, část Fuksův láz (2. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Bílé potoky tvoří dvě oddělené luční enklávy, Fuksův láz a Bílé potoky, obklopené lesními porosty. Nacházejí se Chmelovské hornatině (okrsek Študlovská hornatina) na levém příkrém údolním svahu v průlomovém údolí Klobouckého potoka, západně od kóty Vrchy (631,7 m n. m.) v nadmořské výšce 380 až 500 m, asi 3 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Katastrální území Valašské Klobouky, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 16. 9. 1982 jako CHPV Bílé potoky o výměře 2,3271 ha, naposledy přehlášeno a rozšířeno na současnou výměru vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991. Kód lokality ÚSOP: 770. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 8,78 ha, vyhlášené ochranné pásmo 6,18 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Cílem ochrany je jak zachování genofondu podhorské karpatské louky, mokřadů a pramenišť, tak i lesního společenstva karpatské bučiny a dubohabřiny. PR Bílé potoky je také krajinářsky hodnotné území.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří zlínské souvrství (bystrické vrstvy) dílčí jednotky bystrické magurského flyše. Převažují zde vápnité jílovce a slínovce nad pískovci (střední až svrchní eocén). Hrubé flyšové rytmy dosahují mocnosti od 50 cm do několika metrů a jsou tvořeny sledem hornin glaukonitický pískovec - písčitý vápenec - silně vápnitý jílovec až slínovec - jílovec. V četných pramenných vývěrech v části Bílé potoky se usazuje pěnovec, nacházejí se zde také pseudokrasové jevy. Deluviální sedimenty jsou kvartérního stáří. Půdním typem je kambizem typická, varieta kyselá, na podmáčených místech kambizem pseudoglejová a pseudoglej typický.

Kruštík bahenní (Epipactis palustris), foto © Zdeněk Podešva   Vstavač kukačka (Orchis morio), foto © Zdeněk Podešva

Kruštík bahenní (Epipactis palustris)

 

Vstavač kukačka (Orchis morio)

Flóra a vegetace: Jedno z floristicky nejbohatších a nejzajímavějších území v severní části Bílých Karpat. Je tvořeno dvěma lučními enklávami lemovanými z větší části lesními porosty typu karpatské dubohabřiny svazu Carpinion. V části Fuksův láz jde o bývalé pastviny, většinu plochy zde zabírají květnaté louky svazu Bromion erecti s význačným výskytem vstavačovitých a množstvím rozptýlené zeleně. V enklávě Bílé potoky, kdysi jednosečné karpatské louce, se nachází několik mokřadů svazu Calthion a vzácně i luční pěnovcová prameništěm svazu Caricion davallianae. Podél celé lokality protéká potůček, v jehož korytě dochází na mnoha místech k vysrážení uhličitanu vápenatého v podobě drobných inkrustací i v podobě mocných vrstev pěnovce (odtud pochází název Bílé potoky). Přítomnost vápníku příznivě ovlivňuje druhové bohatství rostlin. Terén v obou částech je velmi členitý, silně svažitý, s pestrou druhovou skladbou rozptýlené zeleně, což dodává území i vysokou krajinářskou hodnotu.

Květena je velmi různorodá. Převládají druhy mezofytních luk a svahových pramenišť s četným zastoupením druhů vzácných a ohrožených, především z čeledi vstavačovitých. V mokřadech vytváří rozsáhlé porosty přeslička obrovská (Equisetum telmateia) a devětsil lékařský (Petasites hybridus), vyskytují se různé druhy ostřic (Carex spp.) a sítin (Juncus spp.), např. kriticky ohrožená ostřice ječmenovitá (Carex hordeistichos). Dále zde roste suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč potoční (Cirsium rivulare), zblochan hajní (Glyceria nemoralis), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia). Vzácně lze nalézt drobnou kapradinu hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), považovanou v okrese Zlín za slině ohrožený druh. Ze vstavačovitých rostlin se vyskytuje kruštík bahenní (Epipactis palustris) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) - druhy, které jsou vzhledem ke svým ekologickým nárokům a značnému úbytku mokřadních biotopů ohroženy ve své existenci.

Přeslička obrovská (Equisetum telmateia) na prameništi v části Bílé potoky (7. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přeslička obrovská (Equisetum telmateia) na prameništi v části Bílé potoky (7. 6. 2003)

V místech méně zásobených vodou se nacházejí druhy mezofytních luk s mnoha pro tuto oblast významnými, zvláště chráněnými a ohroženými druhy. Z orchidejí je to vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a bradáček vejčitý (Listera ovata). V roce 1997 zde byla objevena také populace tořiče čmelákovitého (Ophrys holosericea). Na lokalitě Fuksův láz byl v 50. letech 20. stol. zaznamenán i výskyt střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus), od té doby však již nebyl nalezen. Z ostatních rostlin nutno uvést alespoň lilii zlatohlávek (Lilium martagon), modřenec chocholatý (Muscari comosum), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), prvosenku vyšší (Primula elatior) a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris).

V přilehlých lesních podrostech svazu Carpinion, asociace Carici pilosae-Carpinetum (karpatské dubohabřiny) se vyskytují převážně druhy provázející světlé listnaté lesy, jako např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), čistec alpinský (Stachys alpina), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Významný je výskyt kruštíku širolistého (Epipactis helleborine) a zejména silně ohroženého kruštíku drobnolistého (Epipactis microphylla).

Fauna: V roce 1988 zde byl proveden hydrobiologický průzkum (Holzer, 1989), který ukázal, že Bílé potoky jsou vyhraněnou lokalitou významné hodnoty a společenstvo vodních živočichů má unikátní složení. Ve srovnání se stanovišti, kde se nalézají podobné biotopy, byl zjištěn nižší počet různých taxonů vodní fauny. Tento rozdíl je způsoben specifickými podmínkami, které zde panují. Voda obsahuje velké množství rozpuštěných minerálií, a tak se zde mohou rozvíjet pouze organismy vhodně přizpůsobené tomuto prostředí. O jakosti vody vypovídá skutečnost, že zjištěné druhy živočichů vesměs obývají jen nejkvalitnější čisté vody. V prameni, který je situován v lese, žijí např. larvy pošvatky Protonemura nimborum, larvy pakomárů Pseudorthocladius sp., ploštěnka Polycelis cornuta a měkkýš praménka rakouská (Bythinella austriaca). 

Z hlediska oživení patří k nejhodnotnějším prameny na louce. Mimo jiné zde byly zjištěny larvy jepic Rhithrogena hercynia, larvy pakomárů Macropelopia goetghebueri a ploštěnka horská (Crenobia alpina). Nejvýznamnějším nálezem byl exemplář chrostíka Drusus carpathicus, tento druh patří mezi karpatské endemity. Z fytofágních brouků se vyskytují zejména nosatci, např. Acalles roboris, Acallocrates denticollis a Donus ovalis, dřepčíci Longitarsus pallidicornis, Dibolia foersteri a mandelinka Calomicrus circumfusus, z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) např. vzácná marše dvoutečná (Tetrix bipunctata). Velmi bohatá je také fauna polokřídlých (Hemiptera), bylo zde nalezeno 131 druhů křísů, 25 druhů mer a 108 druhů ploštic. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis).

Lesnictví: Součástí rezervace je stodvacetiletý bukový porost, jehož postupná obnova bude zaměřena na výběr jednotlivých stromů a věkové rozrůznění. V okolí PR se nacházejí smíšené lesní porosty svazu Carpinion s dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus), bukem lesním (Fagus sylvatica), smrkem ztepilým (Picea abies) a jedlí bělokorou (Abies alba).

Management, ohrožení: V minulosti se na loukách nepravidelně extenzivně páslo, následně bylo od pastvy upuštěno. Od konce 80. let 20. stol. zde probíhalo odstraňování stařiny a náletových dřevin. V současnosti je část chráněného území ve vlastnictví ZO ČSOP Kosenka Valašské Klobouky, která zajišťuje jeho údržbu. Ta spočívá především v kosení lokality v červenci, následném vypásání otav na podzim ovcemi (září až listopad) a ručním kosení nedopasků.

Bělokarpatská louka s prameništi v PR Bílé potoky (7. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Bělokarpatská louka s prameništi v PR Bílé potoky (7. 6. 2003)


Bibliografie:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains,  ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Kment, P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Křoupalová, V. (2006): Distribuce makrozoobentosu a stanovištní preference na pěnovcových prameništích. - Bakalářská práce, dep. in Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce RNDr. Michal Horsák, Ph. D.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 263.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.  

Omelková, M., Helešic, J. (2006): Nové a zajímavé larvy dvoukřídlých (Diptera) na flyšových prameništích. - In: Sborník příspěvků XIV. Konference České a Slovenské limnologické společnosti, Nečtiny 26-30. června 2006, s. 61.

Pavelková, K. (2008): Společenstva stonožek (Chilopoda) vybraných karpatských lokalit. - Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olonouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: I. H. Tuf.

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. - Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 BíléKarpaty, Veselí nad Moravou.

Tufová, J., Štrichelová, J., Tuf, I. H., Pavelková, K. (2008):  Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu PR Bílé potoky v rámci CHKO Bílé Karpaty. Edafon - Chilopoda & Diplopoda & Oniscidea & Opiliones. Bílé Karpaty PLA, Luhačovice, Ms., 9 pp.


Aktualizováno 4. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět