Přírodní památka Chladný vrch

Přírodní památka Chladný vrch II (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chladný vrch II (16. 10. 2011)

Základní údaje: Přírodní památku Chladný vrch tvoří dva staré lesní porosty v severní části Bílých Karpat, které jsou od sebe vzdálené asi 1 km. Nacházejí se v horní části uzávěru široké pramenné mísy Bukového potoka a jeho pravostranného přítoku potoka Uhlisko v rozpětí nadmořských výšek 493 až 556 m (část I.) a 585 až 660 m (část II.), v členitém a značně svažitém terénu se severní expozicí pod kótami Chladný vrch (742 m n. m.) a Jarův vrch (679 m n. m.), asi 1,6 km jihozápadně od obce Svatý Štěpán, v blízkosti státní hranice se Slovenskou republikou. Katastrální území Sv. Štěpán. Vyhlášeno v roce 1991. Kód lokality ÚSOP: 1622. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 2,5800 ha. Mapa.

PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva   PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva

PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011)

PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011)

Předmět ochrany: Staré bukové porosty pralesovitého charakteru s výskytem tesaříka alpského (Rosalia alpina).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen bělokarpatskou jednotkou magurského flyše, svodnickým souvrstvím, v němž převažují vápnité jílovce a slínovce (spodní paleocén až svrchní křída). Část zájmového území se nachází na javorinském souvrství, v němž převládají pískovce spodního paleocénu až svrchní křídy. Převažujícím půdním typem je kambizem typická, místy varieta kyselá.

Přírodní památka Chladný vrch - část I. (2. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chladný vrch - část I. (2. 5. 2003)

Flóra a vegetace: Chráněné území je tvořeno dvěma dílčími lesními porosty buku lesního (Fagus sylvatica) s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Jsou situovány v lesnatém hřebenu severozápadní části Bílých Karpat, v oblasti, kde byla uplatňována přirozená obnova lesů. V bylinném patře se vyskytují běžné druhy bučin, jako např. ostřice chlupatá (Carex pilosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonný (Galium odoratum), starček Fuchsův (Senecio ovatus). Druhá část chráněného území je od prvního segmentu vzdálená asi 700 m směrem k Jurovu vrchu. Jedná se o zbytek 150ti letého bukového lesa. Bylinné patro je zde vyvinuto slabě.

Tesařík alpský (Rosalia alpina), foto © Zdeněk Podešva

Tesařík alpský (Rosalia alpina)

Fauna: Staré bukové porosty vyhledává ke hnízdění celá řada ptáků, např. holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a strakapoud velký (Dendrocopos major), pozorován byl také krkavec velký (Corvus corax). V této části Bílých Karpat se díky zachovalým starým bučinám a způsobu hospodaření v lesních porostech (ponechávání starých solitérních semenných buků jako zdrojů přirozené obnovy) udržel nádherný brouk tesařík alpský (Rosalia alpina), který na většině území České republiky již patří k vyhubeným druhům.

Páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentatus), foto © Zdeněk Podešva

Páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentatus)

Z dalších druhů brouků jsou bohatě zastoupeni střevlíkovití (Carabidae), karpatský poddruh střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens subsp. escheri), střevlík Carabus obsoletus, střevlíčci Pterostichus foveolatus a Pterostichus pilosus a další, např. střevlík vrásčitý (Carabus intricatus), střevlík nepravidelný (Carabus irregularis) a v pěnovcových prameništích i střevlík hrbolatý (Carabus variolosus). Vhodné podmínky k rozmnožování zde nachází i vzácný zástupce horských druhů vážek páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentatus).

PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva   PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva

PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011)

PP Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011)

Lesnictví: Přírodní památka Chladný vrch je ukázkou hospodaření několika generací lesníků ve specifických podmínkách Bílých Karpat. Stromové patro tvoří bukové kmenoviny ve stáří 170, respektive 150 let. Místy je porost rozvolněný a zde dochází k přirozenému zmlazování.

Přírodní památka Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011)

Přírodní památka Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chladný vrch - část II. (16. 10. 2011)

Management, ohrožení: Tesařík alpský a další vzácné horské druhy potřebují pro svůj vývoj a rozmnožování staré dožívající buky, souše a padlé kmeny. Proto je třeba ponechat území bez větších zásahů a neodstraňovat dřevní hmotu. Podmínky a optimální hospodářské zásahy, které by byly prospěšné nejen pro udržení populací tesaříka alpského v Bílých Karpatech, ale i pro existenci řady dalších živočichů shrnuje Šnajdara (1991).

Přírodní památka Chladný vrch - část I. (2. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chladný vrch - část I. (2. 5. 2003)

Natura 2000: Přírodní památka Chladný vrch se nachází na území Evropsky významné lokality Vlárský průsmyk (CZ0724430) o celkové rozloze 3172,6326 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PP Chladný vrch bučiny asociace Asperulo-Fagetum, lokalita tesaříka alpského (Rosalia alpina) a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus).  

Přírodní památka Chladný vrch II od Pláňav (16. 10. 2011), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Chladný vrch II od Pláňav (16. 10. 2011)


Bibliografie:

Antonín, V. a kol. (2008): Makromycety přírodní památky Chladný vrch - Nálezová zpráva za rok 2008 (inventarizační průzkum) - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice; AOPK ČR.

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Pavelková, K. (2008): Společenstva stonožek (Chilopoda) vybraných karpatských lokalit. - Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: I. H. Tuf.   

Plevová, L. (2014): Floristický výzkum území jihovýchodně od Brumova-Bylnice. Diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D.

Šnajdara, P. (1994-1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty. Luhačovice.

Tufová, J., Pavelková, K., Tuf, I. H., Štrichelová, J. (2008): Závěrečná zpráva
inventarizačního průzkumu PP Chladný vrch v rámci CHKO Bílé Karpaty. Edafon - Chilopoda & Diplopoda & Oniscidea & Opiliones. Bílé Karpaty PLA, Luhačovice, Ms., 9 pp.


Aktualizováno 3. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět
TOPlist