Přírodní památka Jalovcová louka

Přírodní památka Jalovcová louka (29. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Jalovcová louka (29. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka Jalovcová louka představuje bohaté porosty jalovce obecného v jihovýchodní části Hostýnských vrchů. Je situována na jihovýchodním svahu vrchu Skalky (476 m n. m.), v nadmořské výšce 420 až 450 m, asi 0,5 km západně od základní školy v obci Trnava. Katastrální území Trnava u Zlína. Vyhlášeno 16. 4. 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1427. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 2,8348 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Teplomilná společenstva původní pastvinné vegetace na svažitém území s bohatým výskytem jalovce obecného (Juniperus communis).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní vápnité jílovce a drobové glaukonitické pískovce vsetínských vrstev (eocén) soláňského souvrství v račanské jednotce magurského flyše. Půdním typem je kambizem pseudoglejová, silně kyselá.

Přírodní památka Jalovcová louka (29. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva   Přírodní památka Jalovcová louka (29. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Flóra a vegetace: Lokalita je cenná jako zbytek původní pastvinné vegetace s bohatým výskytem jalovce obecného (Juniperus communis) v místech někdejší extenzívní pastvy. Floristická skladba odpovídá typu vegetace přepásaných karpatských luk a suchých pastvin asociace Anthoxantho-Agrostietum. Vyskytují se zde četné teplomilnější druhy, např. šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), jetel prostřední (Trifolium medium), jetel horský (Trifolium montanum), jetel zlatý (Trifolium aureum), jetel ladní (Trifolium campestre), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), krvavec menší (Sanguisorba minor), kručinka barvířská (Genista tinctoria), vikev ptačí (Vicia cracca), jehlice trnitá (Ononis spinosa), zeměžluč lékařská (Centaurium erythraea), zvonek rozkladitý (Campanula patula), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), bukvice lékařská (Betonica officinalis), čekanka obecná (Cichorium intybus), mochna nátržník (Potentilla erecta), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), chrpa luční (Centaurea jacea) a mnoho dalších, ze vzácnějších druhů vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prvosenka vyšší (Primula elatior) a zvonek klubkatý (Campanula glomerata). 

Přírodní památka Jalovcová louka (29. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Jalovcová louka (29. 10. 2002)

Ve stromovém a keřovém patře jsou kromě jalovce obecného (Juniperus communis) zastoupeny i další dřeviny, které se zde začaly nekontrolovaně šířit z náletů po ukončení pastvy a potlačují porosty jalovce i bylinné vegetace. Jedná se především o borovici lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), břízu bělokorou (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), javor babyku (Acer campestre), hlohy (Crataegus sp.) a růži šípkovou (Rosa canina).

Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy zatím nebyly provedeny. Lze očekávat řadů zástupců teplomilnějších druhů hmyzu, významně je reprezentována entomofauna, především druhy motýlů vázanými na jalovec, hojně se také vyskytují vřetenušky (Zygaena sp.) a zelenáčci (Adscita sp.). V jalovcích s oblibou hnízdí konopka obecná (Carduelis cannabina). 

Lesnictví: Pouze nepatrná část chráněného území se nachází na lesní půdě.

Management, ohrožení: V minulosti byla větší část lokality využívána jako extenzivní pastvina. Po ukončení pastvy a opuštění tradičních způsobů obhospodařování bylo území ohroženo nežádoucí sukcesí a zarůstalo náletovými dřevinami. Pouze občas byla využívána cesta, která je dělí na dvě části, především k přehánění dobytka na sousední pastviny. Stávající způsob managementu spočívá v postupných regulačních zásazích ve prospěch výskytu jalovce, který příliš nesnáší zastínění. Jalovec obecný je hodnocen jako ohrožený druh naší květeny (C3), také na Zlínsku jeho lokalit v minulosti značně ubylo. PP Jalovcová louka je tak jedním z posledních zbytků jeho bohatších nalezišť v okolí Zlína. Při již prováděných údržbách chráněného území jsou odstraňovány dřeviny z náletů, především borovice a travní porosty jsou pravidelně koseny. Bylo by vhodné doplnit management o občasnou pastvu ovcí spojenou s následným kosením nedopasků a navrátit tak lokalitě charakter extenzívní pastviny.

Přírodní památka Jalovcová louka (29. 10. 2002), foto © Zdeněk Podešva

Horní okraj přírodní památky Jalovcová louka (29. 10. 2002)


Bibliografie:

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha


Aktualizováno 4. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět