Přírodní rezervace Jalovcová stráň

PR Jalovcová stráň u Nedašova (5. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

PR Jalovcová stráň u Nedašova (5. 6. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervace Jalovcová stráň chrání výslunnou jalovcovou pastvinu s několika pěnovcovými prameništi v severovýchodní části Bílých Karpat. Je situována v Chmelovské hornatině (okrsek Vlárská hornatina) na úbočí vrchu Kaňúr (791,3 m n. m.) na mírných svazích s jižní až jihozápadní expozicí v nadmořské výšce 500 až 660 m, asi 1,5 km východně od obce Nedašov na Valašskokloboucku. Katastrální území Nedašov, CHKO Bílé Karpaty. Území bylo vyhlášeno již v roce 1982 jako CHPV Jalovcová stráň o výměře 8,6354 ha, v roce 1992 bylo přehlášeno do kategorie přírodní rezervace, k podstatnému rozšíření došlo Nařízením Správy CHKO Bílé Karpaty č. 1/2013 ze dne 1. 7. 2013. Evidenční kód ÚSOP: 767. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 30,5362 ha, vyhlášené ochranné pásmo 4,1203 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Nejzachovalejší a nejrozsáhlejší jalovcová pastvina v Bílých Karpatech s bohatým porostem jalovce obecného (Juniperus communis), krajinářsky velmi hodnotné území, výskyt ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin.

Čertkus luční (Succisa pratensis), foto © Zdeněk Podešva Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa) , foto © Zdeněk Podešva

Čertkus luční (Succisa pratensis)

Podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen kaumberským souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše s vrstvami rudohnědých jílovců (svrchní křída) a svodnickým souvrstvím s vápnitými jílovci (paleocén až svrchní křída). Na lokalitě je nacházejí menší lokální sesuvy. Půdním typem jsou kambizemě typické.

Flóra a vegetace: Výslunná stráň s jižní a jihozápadní expozicí je značně členitá, nerovná, s četnými pramennými vývěry. V horní části je ohraničena bukovým lesem, na spodním okraji vede polní cesta. Po celé ploše území se hojně vyskytuje jalovec obecný (Juniperus communis), který zde vytváří rozsáhlé, nepravidelné porosty. Tento typický průvodce suchých pastvin byl na Valašsku v minulosti poměrně hojně rozšířen, v posledních letech je však v důsledku pozemkových úprav a zalesňování na ústupu. Květena chráněného území je velmi rozmanitá. Střídají se zde společenstva suchých pastvin se společenstvy mokřadů s řadou ohrožených, chráněných a pro severovýchodní část Bílých Karpat významných rostlinných druhů. 

PR Jalovcová stráň u Nedašova (30. 5. 2001), foto © Zdeněk Podešva

PR Jalovcová stráň u Nedašova (30. 5. 2001)

Převládajícím typem vegetace jsou travinobylinná společenstva suchých luk a poháňkových pastvin blízká svazu Cynosurion. K významným zvláště chráněným a ohroženým druhům či druhům vyžadujícím pozornost patří podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), prvosenka jarní (Primula veris), ze vstavačovitých (Orchidaceae) prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač kukačka (Orchis morio), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Z dalších typických zástupců zde rostou např. černohlávek obecný (Prunella vulgaris), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), mochna nátržník (Potentilla erecta), vítod chocholatý (Polygala comosa), vítod obecný (Polygala vulgaris), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), jetel luční (Trifolium pratense), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), světlík tuhý (Euphrasia stricta), světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana), kokrhel menší (Rhinanthus minor), len počistivý (Linum catharticum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), řebříček obecný (Achillea millefolium), z trav např. tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), třeslice prostřední (Briza media) a srha laločnatá (Dactylis glomerata). Pouze maloplošně se na části území se nacházejí výchozy odvápněných pískovců s vegetací krátkostébelných porostů svazu Violion caninae. Porosty smilky tuhé (Nardus stricta) doprovází vřes obecný (Calluna vulgaris), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) a jiné, pro Bílé Karpaty vzácné druhy. Z lišejníků zde roste acidofilní druh malohubka růžová (Dibaeis baeomyces). 

Svahová prameniště a mokřady hostí vegetaci svazu Caricion davallianae, zejména v době květu je nápadný suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Vedle běžných druhů provázejících mokřady a prameniště je poměrně hojný prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Dále se zde vyskytují druhy z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), čertkus luční (Succisa pratensis), bohaté je společenstvo mokřadních druhů ostřic, mimo jiné s ostřicí šupinoplodou (Carex lepidocarpa). V mechovém patře je významný výskyt dnes již vzácnějšího mechu krondlovky netíkovité (Fissidens adianthoides) a porostů parožnatek (Chara sp.).

PR Jalovcová stráň u Nedašova (30. 5. 2001), foto © Zdeněk Podešva

PR Jalovcová stráň u Nedašova (30. 5. 2001)

Fauna: Podrobný zoologický průzkum zde nebyl dosud proveden. V rámci projektu „Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO“ byl na lokalitě sledován polokřídlý hmyz (Hemiptera). Na jediném místě v Bílých Karpatech se zde vyskytuje ploštice kněžice jalovcová (Chlorochroa juniperina), vzácný a lokální druh vázaný na jalovce. Zajímavý je výskyt teplomilného panonského prvku klopušky Heterocapillus tigripes, která zde dosahuje severní hranice svého rozšíření na společném biotopu s boreomontánní ploštičkou Nithecus jacobaeae. Z dalších vzácnějších druhů zde byly nalezeny např. ploštička Macroplax preyssleri žijící na devaternících, klopušky Hoplomachus thunbergii a Strongylocoris leucocephalus a vzácná síťnatka Copium clavicorne. Z rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) zde žije např. saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens), z motýlů několik druhů modrásků.

Lesnictví: Chráněné území je vedeno jako bezlesí, nachází se však na okraji menšího lesního porostu.

Management, ohrožení: Přírodní rezervace Jalovcová stráň je území hodnotné nejen po stránce botanické, ale i po stránce ekologické a estetické. Vysoká krajinářská hodnota daná především bohatými porosty jalovců je svým způsobem v severní části Bílých Karpat a v celém zlínském kraji ojedinělá. Opuštění tradičních způsobů obhospodařování a ukončení extenzivní pastvy ovcí v 90. letech minulého stol. však mělo za následek postupné zarůstání lokality náletovými dřevinami a její celkovou degradaci. Proto byly následně započaty biotechnické zásahy zaměřené na postupnou likvidace náletů a prosvětlení přehoustlých skupin jalovců. V současné době je již lokalita pravidelně kosena a byla také obnovena extenzivní pastva ovcí.

Natura 2000: PR Jalovcová stráň se nachází v těsném sousedství Evropsky významné lokality Hrušová dolina (CZ0722199).

Přírodní rezervace Jalovcová stráň - pohled z úbočí vrcholu Cikán (5. 6. 2003). foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Jalovcová stráň - pohled z úbočí vrcholu Cikán (5. 6. 2003)


Bibliografie:

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. - Acta museal., suppl., Zlín.

Grüll, F. (1986): Inventarizační průzkum vegetačního krytu přírodní rezervace Jalovcová stráň. - Ms., Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Horsák, M., Kment, P., Malenovský, I. (2001): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) v Bílých Karpatech a jiných oblastech Moravy. - Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 6/2001: 206-210.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1995): Inventarizační průzkum botanický PR Jalovcová stráň. - Ms., Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová. I. (2013): PR Jalovcová stráň rozšířena. In: Bílé - Biele Karpaty 2/2013, s. 14-15.

Kment, P. & Malenovský, I. (2004): Fauna ploštic, křísů a mer (Hemiptera: Heteroptera, Auchenorrhyncha et Psylloidea) CHKO Bílé Karpaty. - In: Bryja J. & Zukal J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2004. Sborník abstraktů z konference 12. - 13. února 2004. Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno. ISBN 80-903329-1-9.

Kment, P. & Malenovský, I. (2004): Polokřídlý hmyz (Hemiptera): ploštice (Heteroptera) a křísi (Auchenorrhyncha).  - In: Mládek, J., Tajovský, K.  & Hejduk, S. (eds) (2004): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO. Průběžná zpráva k projektu VaV/620/11/03 za rok 2004, Olomouc, s. 133-144.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.  

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. - Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Šnajdara P. (1994-1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty. Luhačovice.


Aktualizováno 4. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět