Přírodní rezervace Javorůvky

Přírodní rezervace Javorůvky (14. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Javorůvky (14. 6. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Javorůvky tvoří svažitá louka z větší části obklopená lesními porosty, s bohatou rozptýlenou zelení. Terén je nerovný, členitý, s mnoha prameništi, značná část plochy je zamokřená. Nachází se v Chmelovské hornatině (okrsek Študlovská hornatina) na sz. úbočí vrcholu Královec (655 m n. m.) v nadmořské výšce 510 až 575 m, asi 2,5 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Katastrální území Valašské Klobouky, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno 16. 9. 1982. Evidenční kód ÚSOP: 771. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 5,4673 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Druhově bohatá bělokarpatská louka s mokřadní vegetací a výskytem několika druhů vstavačovitých.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen dílčí jednotkou bystrickou magurského flyše. V bystrických vrstvách zlínského souvrství převažují vápnité jílovce a slínovce (střední až pozdní eocén), sedimenty belovežského souvrství jsou charakteristické rudohnědými nevápnitými jílovci (spodní eocén až svrchní paleocén). Půdním typem je kambizem pseudoglejová, na části území kambizem typická.

Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), PR Javorůvky (14. 6. 2003)   Páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata), PR Javorůvky (14. 6. 2003)

Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus),
PR Javorůvky (14. 6. 2003)

 

Páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata),
PR Javorůvky (14. 6. 2003)

Flóra a vegetace: Vegetace tohoto území je velmi bohatá a různorodá, tvoří ji společenstva přepásaných mezofytních karpatských luk svazu Cynosurion (asociace Anthoxantho-Agrostietum) a společenstva vlhkých luk, mokřin a pramenišť svazu Calthion, v návaznosti na lesní porosty i některé druhy lesní. Zastoupena je řada prvků typických pro tyto biotopy v severní části Bílých Karpat se značným podílem vzácných a ohrožených druhů rostlin. K významným rostlinným druhům mezofytních až vlhkých luk na lokalitě patří vstavačovité, z nichž se zde vyskytuje hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Z dalších ohrožených a pozoruhodných druhů je to orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), prvosenka vyšší (Primula elatior). K velmi vzácným rostlinám severní části Bílých Karpat patří bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Z velkého množství dalších druhů charakteristických pro tyto biotopy jmenujme např. kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), šťovík kyselý (Rumex acetosa), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), rožec obecný (Cerastium holosteoides), jetel luční (Trifolium pratense), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), toten lékařský (Sanguisorba officinalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), máchelku srstnatou (Leontodon hispidus), škardu bahenní (Crepis paludosa), kmín kořenný (Carum carvi). Velké zastoupení mají obecně rozšířené druhy trav.

Přírodní rezervace Javorůvky (14. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní rezervace Javorůvky (14. 6. 2003)

Na sušších místech nacházíme některé taxony s menšími nároky na půdní vlhkost, jako je černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), šalvěj luční (Salvia pratensis), mochna nátržník (Potentilla erecta). Na rozhraní s lesem vstupují do lučního porostu i některé druhy lesní jako jarmanka obecná (Astrantia major), žindava evropská (Sanicula europaea), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) a mnohé další.

Na floristickém složení mokřadů se významně podílí tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč bahenní (Cirsium palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), přeslička bahenní (Equisetum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sítina sivá (Juncus inflexus), různé druhy ostřic (Carex spp.), kostival lékařský (Symphytum officinale) a jiné. Poměrně bohatou populaci vytváří prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris) - ohrožené druhy naší květeny. Na jedlích na okraji lesa roste jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis).

Fauna: Entomologicky významná lokalita, na loukách se z motýlů vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius), v lesních lemech pak bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), z vážek byl zjištěn např. páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata). Z obojživelníků byli v prameništích a mokřadech pozorováni čolek horský (Triturus alpestris) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

Bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). PR Javorůvky (14. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). PR Javorůvky (14. 6. 2003)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, v okolí se nacházejí především jehličnaté lesy s převahou smrku ztepilého. Od roku 2012 propojuje přírodní rezervaci Javorůvky a přírodní památku Dobšena nestátní lesní rezervace Stráž, která představuje přírodě blízké lesní porosty o celkové výměře 4,7057 ha. Pozemky jsou převážně ve vlastnictví Pozemkového spolku KOSENKA při základní organizaci Českého svazu ochránců přírody KOSENKA ve Valašských Kloboukách. Zachovalá jedlobučina je chráněna v nedaleké první soukromé přírodní rezervaci Ščúrnica. Tento bělokarpatský les na Královci vykoupila od soukromého vlastníka a zachránila tak před vytěžením také ZO ČSOP Kosenka.

Management, ohrožení: Původně jednosečná bělokarpatská louka byla v minulosti značně znehodnocena intenzívni pastvou, pohnojením části lokality a následnou absencí kosení i extenzívního vypásání. V letech 1981 až 2012 byla rezervace pravidelně kosena počátkem léta (převážně ručně) a její stav se za tu dobu výrazně zlepšil. Od roku 1999 byly vždy na podzim travnaté plochy v rezervaci dopásány stádem ovcí (30 až 40 ks) v období od září do října po dobu jednoho měsíce. Tradici kosení luk na Javorůvkách udržovala až do roku 2012 základní organizace ČSOP Kosenka Valašské Klobouky. Po té, co podstatná část rezervace přešla do rukou soukromého vlastníka (území je dále pronajímáno ekozemědělcům), se změnila se technologie údržby a objevují se pokusy o jiné priority jejího využití. Kolem rezervace se nachází několik rekreačních chat, k nimž vede přes chráněné území stezka. Na ní bylo vybudováno několik mostků přes protékající potok a přes mokřady.


Bibliografie:

Bojková, J., Chvojka, P. & Kozmák, P. (2012): Stoneflies (Plecoptera) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 37–70.

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Janík, M. (2013): Konec tradice na Javorůvkách. In: Bílé - Biele Karpaty 2/2013, s. 5.

Jongepierová I, Kment P. a kol. (2003): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty, zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000-2003 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 285.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.  

Tlusták, V. (2000): Inventarizační průzkum botanický PR Javorůvky. - Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice; AOPK ČR.


Aktualizováno 4. 2. 2016   Úvodní stránka Zpět