Přírodní památka Kaňoury

Přírodní památka Kaňoury (7. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kaňoury (7. 6. 2003)

Základní údaje: Přírodní památku Kaňoury tvoří suchá, výslunná, svažitá stráň s četnými vlhčími terénními sníženinami na jižních úklonech kóty Vysočka (659 m n. m.), tvořící závěr doliny potoka Hrušovky. Nachází se v Bílých Karpatech, podcelku Chmelovská hornatina v nadmořské výšce 620 až 650 m, asi 3 km východně od obce Nedašov na Valašskokloboucku na hranicích se Slovenskem. Katastrální území Nedašov, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno 16. 9. 1982. Evidenční kód ÚSOP: 765. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra: 6,4724 ha. Mapa.

Předmět ochrany: Uchování charakteru společenstev květnatých luk a pastvin s výskytem teplomilných druhů rostlin a vzácných druhů hmyzu v tomto regionu ojedinělých. Krajinářsky hodnotné území.

Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), foto © Z. Podešva   Vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), foto © Z. Podešva

Okrotice dlouholistá
(Cephalanthera longifolia)

 

Vstavač mužský znamenaný
(Orchis mascula subsp. signifera)

Geologie, půdní poměry: Území se nachází v kontaktní oblasti bystrické a bělokarpatské jednotky magurského flyše. Geologický podklad tvoří jednak flyšové vrstvy s vápnitými jílovci, slínovci a glaukonitickými pískovci bystrických vrstev zlínského souvrství (paleocén, eocén) dílčí bystrické jednotky magurského flyše, na části území pak rudohnědé a zelenošedé vápnité i nevápnité jílovce kaumberského souvrství (svrchní křída) bělokarpatské jednotky magurského flyše, okrajově sem zasahuje i svodnické souvrství bělokarpatské jednotky. Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické. Půdy jsou zde mělké, místy vystupují matečné horniny až na povrch.

Flóra a vegetace: Podstatnou část plochy chráněného území tvoří luční porosty, původně využívané jako extenzívní pastviny. Místy jsou porostlé keři hlohu (Crataegus spp.), svídy krvavé (Cornus sanguinea), svídy jižní (Cornus australis), růže šípkové (Rosa canina). Ojediněle se vyskytuje jalovec obecný (Juniperus communis), roztroušeně růže galská (Rosa gallica). Tato rozptýlená křovinná zeleň dává území charakteristický ráz, ovšem nadměrnou expanzi hlohu a šípku je třeba regulovat. Horní, severovýchodní okraj je lemován světlými, převážně dubovými lesíky. Z dřevin se dále ojediněle vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), na okrajích je místy hojný ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

Květnatá bělokarpatská louka v přírodní památce Kaňoury (7. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Květnatá bělokarpatská louka v přírodní památce Kaňoury (7. 6. 2003)

Rozmanité podmínky vedly k vytvoření zajímavých, druhově bohatých a pestrých společenstev. Kromě obvyklých druhů suchých luk a pastvin, křovin, lesních lemů a světlých lesů se v území vyskytuje řada druhů teplomilných, které zde vystupují daleko na sever až do výšky přes 600 m. Četné zastoupení mají druhy karpatské, vzácné a ohrožené.

 

Žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium)
PP Kaňoury (1. 7. 2015)

 

Vstavač osmahlý (Orchis ustulata)
PP Kaňoury (1. 7. 2015)

Vstavačovité rostliny zastupuje např. prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). V roce 2010 byl na louce sousedící s chráněným územím překvapivě nalezen také vstavač trojzubý (Orchis tridentata). K dalším významným druhům patří kosatec trávovitý (Iris graminea), který zde roste na jednom ze dvou dosud známých nalezišť v severní části Bílých Karpat, bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a prvosenka jarní (Primula veris).

Přírodní památka Kaňoury (7. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kaňoury (7. 6. 2003)

Z velkého množství ostatních rostlinných druhů za povšimnutí a zmínku stojí např. podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), modřenec chocholatý (Muscari comosum), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel červenavý (Trifolium rubens), jetel horský (Trifolium montanum), mařinka psí (Asperula cynanchica), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), oman srstnatý (lnula hirta), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), plicník měkký (Pulmonaria mollis), řepíček řepíkovitý  (Aremonia agrimonoides), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), mochna bílá (Potentilla alba), kakost krvavý (Geranium sanguineum), hrachor černý (Lathyrus niger), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a kručinka německá (Genista germanica).

Kosení luk v ochranném pásmu přírodní památky Kaňoury (1. 7. 2015), foto © Zdeněk Podešva

Kosení luk v ochranném pásmu přírodní památky Kaňoury (1. 7. 2015)

Fauna: Na lokalitě byl dosud proveden zoologický průzkum některých skupin hmyzu a drobných zemních savců. Velmi bohatá je fauna polokřídlých (Hemiptera), bylo zde nalezeno přes 100 druhů ploštic, z nichž 5 je uvedeno v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, např. klopuška Macrotylus quadrilineatus, Placochilus seladonicus a pozemka Megalonotus antennatus. Z rovnokřídlých (Orthoptera) zde žije např. cvrček polní (Gryllus campestris), mizející saranče vrzavá (Psophus stridulus), vzácná marše dvoutečná (Tetrix bipunctata) a také kriticky ohrožená kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda), která se hojněji vyskytuje pouze v jižní části Bílých Karpat. Z chráněných druhů brouků byl zjištěn výskyt zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta) a svižníka polního (Cicindela campestris), významný je nález kozlíčka lískového (Oberea linearis) a pestrokrovečníka včelového (Trichodes apiarius). Z plazů byla na lokalitě zaznamenána kriticky ohrožená užovka stromová (Zamenis longissimus) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků zde žije např. chřástal polní (Crex crex) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Management, ohrožení: Přírodní památka Kaňoury je jedním z největších, nejvýznamnějších a druhově nejbohatších chráněných území v severní části CHKO Bílé Karpaty. Připravuje se rozšíření o květnaté louky a pastviny „Lásca” a „Javor”, s nimiž by dohromady měla vzniknout nová PR Hrušová dolina.

Přírodní památka Kaňoury (7. 6. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Kaňoury (7. 6. 2003)


Bibliografie:

Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy.

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. - Acta museal., suppl., Zlín.

Holuša, J., Kočárek, P. & Koncička. O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Jongepier, J., Jongepierová, I. (1995): Inventarizační průzkum botanický PP Kaňoury. - Ms., Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty.

Jongepierová, I. [ed.](2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Konvička, O. (2010): Nové lokality druhů Polysarcus denticauda Orthoptera: Tettigoniidae) a Stethophyma grossum (Orthoptera: Acrididae) na Moravě (Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 99, ISSN: 1804-2732.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. - Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.  

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. - Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Vlašín, M. (2009): Užovka stromová v České republice (1). - In: ZOO report profi, odborná příloha ZOO reportu, Brno, červen 2009, s. 1-3.


Aktualizováno 4. 2. 2016 Bílé Karpaty Úvodní stránka Zpět